Další ročník tradiční geoinformatické konference Geoinformatics se uskuteční 12-13. září na Fsv ČVUT, letos na téma „Využití otevřených dat v geomatice“. Dozvíte se: jak jsou využívána otevřená data v České republice, jak otevřená data publikovat, vyhledávat a používat, kdy se data otevírat nevyplatí, jaký je další krok a k čemu jsou dobrá linked data. Účast na konferenci je zdarma. Více informací viz:https://www.facebook.com/events/300375750316845/
Na přelomu května a června jsem díky podpoře Norských fond absolvoval 2 týdenní stáž na Katedře věd o Zemi (Department of Earth Science) Univerzity v Bergenu (University of Bergen). Jedná se o špičkové vědecké pracoviště se zaměřením na monitoring zemětřesné a vulkanické činnosti, patřící k absolutní špičce nejen ve Skandinávii, ale i v celé Evropě. Vzhledem ke zkušenostem byla Univerzita v Bergenu zvolena jako řídící instituce přípravné částí projektu EPOS. V prvních dnech stáže jsem měl šanci se zúčastnit jednání pracovních skupin právě projektu EPOS (více zde) a nahlédnout tak pod pokličku budoucího celoevropského systému pro sběr dat a monitoring v oblasti zemětřesení, vulkanické aktivity a tektoniky.
V návaznosti na absolvované setkání, padl ze strany výzkumníků na Univerzitě v Bergenu nápad na vývoj aplikace pro vizualizaci již získávaných dat ze sítě EPOS. EPOS již v testovacím režimu poskytuje uživatelům data o výskytu zemětřesení v rozsahu celé Skandinávie. Na základě podnětů a diskuzí s odborníky v Bergenu jsem během zmíněné stáže naprogramoval webovou aplikaci pro vizualizaci zemětřesení ve Skandinávii. Aplikace využívá lokální (Norské) datové zdroje včetně informací o hodnotě magnitudy každého zemětřesení, je plně lokalizována do angličtiny a umístěna na serveru Univerzity v Bergenu URL http://rick.geo.uib.no/crismapp/app/.
Prezentovaný výzkum byl podpořen v rámci programu Norských fondů CZ07, číslo projektu NF-CZ07-INP-5-287-2015. Projekt „GIS for crisis management in Norway – Sharing know-how“ si klade za cíl vytvořit vhodné zázemí pro vytvoření úspěšného partnerství na bilatelární a mezinárodní úrovni mezi institucemi a jednotlivci zapojenými do vzdělávací sféry v České republice a v Norsku. Za obsah přednášek a publikací ručí výhradně autor a vydavatel. DZS a Kancelář finančních mechanismů neodpovídají za žádné případné užití dotčených informací.
V tomto týdnu se na Univerzitě v Bergenu (University of Bergen), konkrétně na Katedře věd o Zemi (Department of Earth Science) uskutečnil meeting GIS/GIT pracovních skupin v rámci implementační fáze projektu EPOS.
Projekt EPOS (European Plate Observing System) je celoevropskou iniciativou pro vytvoření infrastruktury pro sběr dat a monitoring v oblasti zemětřesení, vulkanické aktivity a tektoniky, a následného využití jak v oblastech krizového managementu tak i vědeckého výzkumu, na evropské, národní i lokální úrovni. Vzhledem ke špičkovým zkušenostem skandinávských výzkumných institucí s monitoringem a vyhodnocováním seismologických, geodetických, geologických a geofyzikálních dat, jsou do fáze vývoje zapojeny převážně Norské vědecké a výzkumné instituce. Jejích řízením je pak pověřena instituce, která patří ve svém oboru ke světové špičce – Katedra věd o Zemi Univerzity v Bergenu. EPOS byl zahájen v roce 2008, do loňského roku trvala přípravná část. V letech 2016-2020 probíhá implementační část. Na jednání pracovních skupin WP6 a WP7 v tomto týdnu na Univerzitě v Bergenu se diskutuje především možnost harmonizace dat mezi jednotlivými poskytovateli a uživateli, technická specifikace metadat a první návrh grafického rozhraní (GUI).
Díky podpoře Norských fondů momentálně absolvuji 2 týdenní pobyt na Univerzitě v Bergenu. Na pozvání prof. Larse Ottemollera jsem se hned první tři dny po příletu mohl jako host zúčastnit uvedeného meetingu k projektu EPOS. Tato možnost rozšířila můj pohled na oblast krizového managementu a de facto tak reflektuje cíl mé stáže – GIS for crisis management in Norway – Sharing know-how. Osobně jsem se zapojil do diskuze ohledně návrhu aplikačního rozhraní budoucí aplikace, v následujících dnech stáže na Univerzitě v Bergenu bych rád s Norskými odborníky zkonzultoval i další možnosti využití GIS/GIT a případně svými zkušenostmi a nápady pomohl naopak i já.
Prezentovaný výzkum byl podpořen v rámci programu Norských fondů CZ07, číslo projektu NF-CZ07-INP-5-287-2015. Projekt „GIS for crisis management in Norway – Sharing know-how“ si klade za cíl vytvořit vhodné zázemí pro vytvoření úspěšného partnerství na bilatelární a mezinárodní úrovni mezi institucemi a jednotlivci zapojenými do vzdělávací sféry v České republice a v Norsku.
Za obsah přednášek a publikací ručí výhradně autor a vydavatel. DZS a Kancelář finančních mechanismů neodpovídají za žádné případné užití dotčených informací.
Osmý ročník Sportovního dne katedry ovládl GIS team těsně před týmem 5. ročníku, na třetím místě se umístil 2. ročník. Ve fotogalerii naleznete fotky od Honzy Opletala a Ing. Dobešové. Děkujeme všem zúčastněným, zvláštní dík pak samozřejmě organizátorům.
Kolegové, studenti, absolventi, prostě všichni olomoučtí geoinformatici ,
v září roku léta páně 2016 uplyne přesně 15 let od založení Katedry geoinformatiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, se kterou jste spojili kus svého života. Někdo pracoval, někdo studoval, někdo ještě pracuje a někdo pořád ještě studuje. Za těch 15 let se mnoho změnilo nejenom na katedře, ale hlavně v oboru – vědě, v technologiích, ve výuce, ve vybavení, v softwarech, v metodách, v myšlení a v politice.
Naše katedra byla hned 2x zmíněna v tištěné verzi univerzitního časopisu Žurnál. Autory zaujaly témata permanentní GNSS stanice (dr. Miřijovský) a cena za nejlepší mapu v Journal of Maps (dr. Pászto a kolektiv). Pokud jste tištěné číslo např. v menze nezaregistrovali, prohlédnout si jej můžete zde: https://issuu.com/palackyuniversity/docs/zurnal_3_brezen2016
Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.