Doktorské studium ve studijním programu P1301 Geografie rozšiřuje studentovy znalosti ze základních teoretických disciplín, používaných v různých oblastech aplikací geoinformatiky a kartografie (informatika, databázové systémy, matematická analýza, geostatistika, modelování aj.).

Podle volby tématu disertační práce je student veden individuálně k hlubšímu studiu její problematiky, k samostatnému zpracování zadaného úkolu po stránce teoretické, ke kritickému studiu vědecké literatury, k ověřování dílčích a závěrečných výsledků a návrhu jejich implementace do praxe.

Cíle studia

Cílem doktorského studia je připravit vysoce kvalifikované pracovníky pro odbornou a vědeckou práci v různých oblastech geoinformatiky a kartografie, s vhodným odborným i jazykovým vybavením.

Formy studia

Doktorské studium je nabízeno v prezenční nebo kombinované formě. Doba studia je 4 roky u prezenční i kombinované formy studia.

Oborová rada

prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. – UP Olomouc
prof. RNDr. Václav Snášel, CSc. – VŠB TU Ostrava
doc. RNDr. Jaromír Kaňok, CSc. – UP Olomouc
doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. – UP Olomouc
doc. RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. – UP Olomouc
prof. RNDr. dr hab. Jan Andres, CSc. – UP Olomouc
prof. Mgr. Radomír Halaš, Dr. – UP Olomouc
doc. Ing. Lenka Motyčková, CSc. – UP Olomouc
doc. RNDr. Jana Talašová, CSc. – UP Olomouc
prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc. – ČVUT Praha
prof. Ing. Jan Tuček, CSc. – TU Zvolen
doc. Dr. Ing. Jiří Horák – VŠB-TU Ostrava
prof. RNDr. Milan Konečný, CSc. – MU Brno
doc. Ing. Jan Kolář, CSc. – UK Praha
doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. – MU Brno
doc. RNDr. Ján Feranec, DrSc. – Geografický ústav SAV Bratislava
doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. – UK Praha
prof. Mgr. Jaroslav Hofierka, Ph.D. – Univerzita Košice

Témata na disertační práci

Témata prací zahrnují problémy analýzy a návrhů modelů prostorových systémů, nasazování aplikací geoinformatičních technologií (zejména GIS, DPZ, GPS, ISÚ a počítačové kartografie) do výzkumných metod geovědních disciplín, teoretické aspekty kartografické sémiotiky v analogových i digitálních kartografických produktech (mapy na webu, animované mapy, dynamické mapy) a koncepční a technologické aspekty atlasových děl.

Okruhy témat disertacních prací školitelů

prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc.

  • Časoprostorové simulace chování urbánních systémů
  • Kognitivní výzkum ve vizuální analýze
  • Multidimensionální geovisualizace

doc. RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D.

  • Alokace krajinných jednotek v predikčních modelech krajiny
  • Geoinformatické alternativy pro monitorování a modelování  vodo-retenční funkce krajiny

 

Studijní plán a seznam předmětů

Studium probíhá podle individuálního studijního plánu, který sestavuje školitel a schvaluje oborová rada. Během studia (viz směrnice děkana PřF UP) skládá student 4 zkoušky a zkoušku z anglického jazyka. Referuje na odborných seminářích a konferencích, připravuje publikace a disertační práci. Studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.

Individuální studijní plán zpracovaný školitelem ve spolupráci se studentem obsahuje

  • odborné zaměření doktorského studia
  • seznam zkoušek (včetně anglického jazyka), které musí student absolvovat a předběžné termíny jejich absolvování
  • zahraniční výzkumný pobyt (12 tydnů). Jejich zařazení se doporučuje do prvního a posledního ročníku
  • předpokládanou účast na konferencích, včetně základního časového rozvrhu a forem účasti
  • způsob prokazování schopnosti odborné komunikace v cizím jazyce
  • předpokládané termíny: doktorské zkoušky, specifikace tématu disertační práce, předložení disertační práce
  • rozsah a obsah podílu na výuce v rámci garantujícího pracoviště kateder
  • na začátku každého akademického roku (do 15. září) odevzdá student výkaz o plnění studijních povinností

Seznam předmětů (kód, název, zkoušející)

  • KGI/PGSMK Modelování a simulace prostorových jevů prof. Voženílek
  • KGI/PGSGV Geovisualizace v geoinformačních technologiích prof. Voženílek
  • KGI/PGSKS Kartografická sémiologie doc. Kaňok
  • KGI/PGSKM Kartografické metody výzkumu doc. Kaňok
  • KGI/PGSVM Geoinformatické metody vzdáleného monitoringu krajiny doc. Kolejka
  • KGI/PGSPP Plánování a projektování v GIT doc. Horák
  • KGI/PGSOO Objektově orientované technologie doc. Dvorský
  • KGI/PGSRD Teorie, analýza a interpretace radarových dat doc. Kolář
  • KGI/PGSDS Dokumentografické informační systémy prof. Snášel
  • KGI/PGSKD Komprese dat prof. Snášel
  • KGI/PGSPR Systémy pro podporu prostorového rozhodování prof. Tuček
  • KGI/PGSDK Digitální kartografie prof. Veverka
  • KGI/PGSTM Topografické mapování prof. Veverka
  • KGI/PGSPA Prostorové analýzy geodat doc. Horák
  • KGI/PGSPI Národní prostorové informační infrastruktury prof. Konečný
  • KGI/PGSMK GIT v managementu ochrany krajiny doc. Kolejka
  • KGI/PGSRI Modelování povodňového rizika doc. Langhammer
  • KGI/PGSDY Matematická modelování dynamických systémů prof. Andres
  • KGI/PGSGP Geometrie popisu prostorových jevů prof. Halaš
  • KGI/PGSTPS Teoretické základy počítačových sítí doc. Carr-Motyčková
  • KGI/PGSVS Vývoj softwarových prostředků pro open-source GIS doc. Hofierka
  • KGI/PGSKP Mapování krajinné pokrývky a jejich změn pomocí DPZ doc. Feranec
  • KMI/PGSFM Fuzzy množiny a jejich aplikace doc. Talašová

odkaz na aktuální seznam předmětů včetně anotací ve STAGU

Požadavky na průběh studia

Studenti jsou vedeni k průběžnému plnění studijních povinností, které jim zaručí absolvování studia ve standardní době.

Kategorie studijních povinností:

  • Zkoušky (absolvování student dokládá na příslušné formuláři):
    – zkouška z anglického jazyka
    – zkouška z předmětu Management vědy a výzkumu
    – zkouška / výzkumná stáž (absolvování student dokládá zprávou ze stáže a potvrzením přijímací strany), celkem 12 týdnů (lze dělit)
    – 4 odborné zkoušky z povinně volitelných předmětů vybraných po dohodě se školitelem ve vazbě za téma disertační práce
  • Publikace (pouze recenzované):
    – 2 zahraniční indexované, 1 na Web of knowledge a 1 na Scopus
    – 6 domácích v časopisech tzv. pozitivního seznamu a domácím periodiku GeoComputation & GIScience
  • Přednešení vlastního příspěvku na konferencích:
    – 2 aktivní vystoupení v anglickém jazyce
    – 4 aktivní vystoupení v rodném jazyce
  • Výuka (pouze u studentů prezenční formy studia):
    – 20 (min. 16) výukových hodin za semestr v předmětech

Doporučený plán studia

Ročník Výuka Výzkumná stáž Zkoušky Publikace
(zahr. + dom.)
Konference
(zahr. j. + rodný j.)
I. rok 20+20 1 měsíc 2 0+1
II. rok 20+20+1bc 2 0+2 0+1
III. rok 20+20+1bc 2 měsíce 2 1+3 1+2
IV. rok 20+0+1bc 1+2 1+1

Podmínky „připuštění“ ke státní doktorské zkoušce:

  • uzavření 3 ročníků studia, tj. složení všech zkoušek včetně absolvování zahraniční stáže
  • 6 recenzovaných článků, z nich 1 indexovaný na Scopus
  • přednesení vlastního příspěvku na 4 konferencích

Požadavky na teze:

  • rozsah minimálně 15-30 normostran textu (postačuje kroužková vazba)
  • autorský text, odborný sloh, citační disciplína, vysoká typografická úroveň

Podmínky „připuštění“ k obhajobě disertační práce:

  • složená státní doktorská zkouška
  • uzavření 4. ročníku
  • celkem 8 recenzovaných publikací (nelze „přijaté do tisku“), z toho 1 indexovaný na Scopus a 1 na Web of Knowledge
  • přednesení vlastního příspěvku na celkem 6 konferencí, z toho alespoň 1 s výsledky disertační práce
  • Obecně platí, že výsledky prezentované v disertační práci musí být zveřejněny nejméně ve dvou recenzovaných publikacích, kde je student doktorského studia prvním autorem a nejméně jedna z těchto publikací musí být zveřejněna ve všeobecně uznávaném mezinárodním vědeckém časopisu s nenulovým impaktním faktorem.

 

Státní doktorská zkouška

Podle schválených akreditačních materiálů se státní doktorská zkouška (SDZ) koná ze tří předmětů, a to Geoinformatika, Kartografie a Trendy v geoinformačních technologiích. Tento výčet je dán schválenou akreditací. Podmínky „připuštění“ ke státní doktorské zkoušce stanovuje RDSO následovně:

  • uzavření 3 ročníků studia, tj. složení všech zkoušek včetně absolvování zahraniční stáže
  • 6 recenzovaných článků, z nich 1 indexovaný na Scopus
  • přednesení vlastního příspěvku na 4 konferencích

SDZ má formu vědecké rozpravy nad tématy zaměření disertační práce. Ověřují se zejména šíře a kvalita znalostí, míra pochopení souvislostí mezi poznatky a míra schopností mezioborové syntézy. Okruhy jednotlivých předmětů schvaluje RDSO. Pro nejbližší období jsou navrženy následující okruhy:

  • Geoinformatika
    Digitální reprezentace reality
    Datové struktury
    Pokročilé zpracování dat v GIS
    Prostorové analýzy
    Modelování a simulace
    Projektování GIS či GIT
    Prostorové infrastruktury, mezinárodní a národní iniciativy
  • Kartografie
    Matematické základy kartografických děl
    Moderní kartografická výroba
    Kartografická sémiologie
    Digitální kartografie
    Kartografická generalizace
    Historie kartografie
  • Trendy v geoinformačních technologiích
    Trendy v GIS
    Trendy v DPZ
    Trendy v GNSS
    Trendy v geostatistice
    Trendy v digitální kartografii

Zkoušejícím je některý z přítomných členů komise pro SDZ, který není školitelem práce zkoušeného studenta. Zkoušející klade jednu otázku, na kterou student odpovídá bez přípravy. Doplňující otázky může položit kterýkoli člen komise. Součástí SZD je i obhajoba tezí disertační práce, které student odevzdává na studijní oddělen PřF UP současně s přihláškou a zároveň ji zašle elektronicky předsedovi RDSO. Požadavky na teze jsou následující:

  • rozsah 15-30 normostran textu (postačuje kroužková vazba)
  • autorský text, odborný sloh, citační disciplína, vysoká typografická úroveň

Na teze vypracuje oponentský stručný posudek (v rozsahu 1-2 strany) jeden ze členů komise, kterého určí předseda komise SZD. Je vhodné, aby oponent tezí byl následně i jedním z oponentů disertační práce. Posudek se studentovi před obhajobou posílá nejpozději 5 dnů před SDZ. Obhajoba tezí probíhá následovně:

  • student představí teze v max. 15minutové prezentaci
  • oponent přednese posudek
  • student se vyjádří k připomínkám z posudku
  • proběhne diskuse nad tezemi v rámci celé komise SZD

Na neveřejném jednání se komise hlasováním vyjádří k přijetí nebo nepřijetí tezí, případně formuluje doporučení, které sdělí studentovi předseda komise a školitel.