Analýza propojenosti jádrových částí města Přerova ve vztahu k životnímu prostředí

Výsledky

Hlavní cíl diplomové práce, zjištění komunikačních vazeb a dopadů dopravních aktivit na prvky vybraných složek životního prostředí, je postupně rozepsán v následujících podkapitolách.

Model dopravy

Prvním výstupem je model dopravy města Přerova, který vychází z naměřených hodnot na jednotlivých ramenech nejdůležitějších křižovatek v Přerově. Naměřené hodnoty byly naměřeny 23.11.2007 mezi 7. a 18. hodinou a zobecňují je na pracovní den roku 2007. Součástí jsou i grafy směrových proudů na křižovatkách.

Nejvytíženější je výpadová silnice směrem od Olomouce, kudy projelo za dobu měření přes 17 tisíc vozidel. Od křižovatky u supermarketu Lidl se hlavní proud vozidel rozděluje na dvě části, nákladní automobily spíše pokračují dále po ulici Tržní až k hypermarketu Tesco a podniku Kazeto, kde pokračují po ulici Husové směrem kolem nádraží na Hulín. Osobní automobily také pro průjezd využívají ulice Velká Dlážka a Palackého kolem centra města.

Vysoký podíl nákladní dopravy projíždějící západní části města naznačuje i mapa časového vývoje intenzit dopravy. Dle vizualizace lze shrnout, že dopolední špička nastává na všech sledovaných stanovištích v období mezi 8.-9. hodinou, a kdežto odpolední špička je většinou méně výrazná má svůj vrchol na většině křižovatek kolem 14.-16. hodiny, případně je na příkladu křižovatky u gymnázia naprosto nevýrazná.

Na základě časového vývoje intenzit dopravy na křižovatkách (stanovištích) byly provedeny výpočty korelací hodnot na hlavních průjezdových komunikacích . Potvrdily se předpoklady týkající se průjezdu nákladní dopravy, která projíždí po ulici Tržní. Zde koeficient korelace počtů vozidel na profilu u křižovatky Lidl a u křižovatky Kazeto dosahuje přesvědčivých hodnot 0,84 ve směru na Olomouc, resp. 0,65 v opačném směru. U osobních automobilů je významný i průjezd kolem centra po ulici Velká Dlážka a Palackého ve směru do centra. Opačným směrem je průjezd ztížen zjednosměrnění ulice Palackého, což dokazuje zvýšená hodnota korelačního koeficientu – 0,68.

Varianty směrových průjezdů

Podle podkladů z Generelu projíždí Přerovem z Hulína směrem na Olomouc 47 % automobilů, na Lipník nad Bečvou 28 %. a ouze pro 22 % je Přerov cílovou destinací. Pro automobily z Lipníku nad Bečvou je Přerov cílem v 52 % a přibližně čtvrtina automobilů pokračuje směrem na Hulín. Pro více než tři čtvrtiny automobilů projíždějících ze směru od Bystřice pod Hostýnem je Přerov cílovou stanicí a 13 % jim projíždí směrem na Olomouc. Na základě těchto směrových průjezdů byly dále analyzovány varianty průjezdů pro každý směr průjezdu. Vždy byl porovnáván dnešní stav s možnostmi a variantami průjezdů po navrhovaných dopravních stavbách.

Zhodnocení dopadů na prvky složek životního prostředí

U každé varianty směru průjezdu byly vyhodnoceny dopady na jednotlivé prvky životního prostředí. Pro Přerov má z hlediska ulehčení dopravy největší význam výstavba dálnice D1. Podle výsledků modelového průjezdu je čas potřebný ujetý po dálnici téměř poloviční vůči času průjezdu po stávajícím vedení průjezdu. Z pohledu životního prostředí má však tato varianta nejvíce negativ. Jedná se totiž o komunikaci minimálně se čtyřmi dopravními proudy s nájezdy, sjezdy a mimoúrovňovým křížením, které ve zvýšené míře protínají jak území chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), tak i ochranné pásmo přírodních vodních zdrojů (OPVZ). Naproti tomu stávající stav dopravního tahu, vedený přes intravilán, se vyhýbá oběma chráněným oblastem, a je zde zaznamenán pouze střet s ochrannou zónou nadregionálního biokoridoru v délce 3244 metrů.

Model a zhodnocení pohybu obyvatelstva – chodců a cyklistů

Mapa schématických tras chodců a cyklistů zobrazuje nejvíce četné trasy mezi jádrovými částmi města Přerova. Nejčastější trasy (s počtem více než 10 vykonaných cest) jsou podle měření průměrného pracovního dne vykonávány ve východní části města mezi sídlištěm Optiky a okolními jádrovými částmi – Šířava, Jižní Čtvrť, Centrem, Nádraží a Přednádražím. Další významnou oblastí s vyšší aktivitou je mezi Předmostím a Kauflandem, Velkou Dlážkou a Centrem. Vzhledem k počtu více než 100 tras mezi dvojicemi jádrových části byla pro větší přehlednost vytvořena mapa intenzit propojenosti jádrových části. Na jednotlivých úsecích schématických tras jsou uvedeny kumulované hodnoty počtů chodců a cyklistů. Nejvíce vytíženými úseky ve směru východ-západ na ose Optika – Přednádraží-Nádraží. Kvantitativně významný je i pohyb obyvatelstva mezi Předmostí přes Velkou Dlážku směrem do centra.

Dalším krokem bylo vyhodnocení dostupnosti mezi jádrovými částmi linkami MHD jako alternativou pěšího pohybu uvnitř města. Z tohoto pohledu je asi nejhůře dostupnou jádrovou částí Jižní Čtvrť a to nejen ke své poměrně velké vzdálenosti od jiných jádrových části, ale i obsluhou linkami MHD. Z Jižní Čtvrti se lze do většiny ostatních částí města v pracovní dny dostat jen pomocí linek č. 3 a 4. Výjimkou jsou Nemocnice a paradoxně nejvzdálenější jádrové části – Předmostí a Kaufland, do kterých see nelze bez přestupu pomocí MHD dopravit. Nejbližší zastávkou přímých linek (č. 3 a 4) z Jižní Čtvrti je zastávka Velká Dlážka, která se od jádrové části Kauflandu nachází ve vzdálenosti 350 m a Předmostí dokonce více než 800 m při pohybu po síti chodníků.