Sběr a předpříprava dat
Prostorové vymezení jádrových částí zájmového území
Pro vyhodnocení vlastní propojenosti částí města Přerova bylo nejprve nutné identifikovat a prostorově vymezit jednotlivé části města (jádrové části), mezi kterými následně byly identifikovány a kvantifikovány komunikační vazby a dopravní aktivity. Jednotlivé typy jader jsou uvedeny v tabulce 5.1.1 a rozdělen podle převažující funkce.
Jako pracovní jádra byly identifikovány a prostorově vymezeny lokality, které mají v součtu počet zaměstnanců vyšší než 500. Bylo použito databáze podniků, která byla poskytnuta pracovníky Magistrátu města Přerova. V Přerově se jedná o průmyslové lokality podniků Meopta, PSP (bývalé Přerovské strojírny) a chemický podnik Precheza. Databáze podniků byla poskytnuta pracovníky Magistrátu města Přerova. Jako nákupní jádra byly zvoleny především velkoplošné prodejny (hypermarkety) se širokým sortimentem druhů zboží. Pro potřeby této diplomové práce byly na území města Přerova vymezena jádra v okolí největších hypermarketů Kaufland a Tesco. Třetí skupinu tvoří jádrové části s převažující rezidenční funkci. Identifikace a prostorové vymezení tohoto typu je na základě rastrové reprezentace. Prostorová složka je reprezentována polygonovou vrstvou budov, jež zahrnuje všechny budovy s číslem popisným v zájmovém území. Tato vrstva je součástí digitální technické mapě Přerova (DTM). Atributem pro vymezení rezidenčních jader byly údaje z neprostorového registru obyvatel (ROB) získaných z Magistrátu města Přerova ve výměnném formátu xls. Data z ROB představují záznamy trvale přihlášených obyvatel na dané adrese. Z celkového počtu 42 031 záznamů (počtu obyvatel) byl proveden frekvenční výpis podle adresy, takže bylo získáno 2320 záznamů adres s počtem obyvatel přihlášených k trvalému bydlišti. Poté byla neprostorová data počtu obyvatel skrze atribut „adresa“ pomocí funkce „Join“ propojena s prostorovou vrstvou budov, resp. jejímu bodovému ekvivalentu v podobě centroidů vytvořených v software Janitor 2. Po připojení tabulky k prostorové vrstvě byly opraveny drobné chyby a překlepy v názvech ulic (včetně jejich zkratek) u záznamů, u kterých neproběhlo připojení. Tento stav je nejspíše zapříčiněn existencí dvou na sobě nezávislých databází adres (v registru obyvatel a v digitální technické mapě) na pracovištích Magistrátu města Přerova.
Pro prostorové vymezení rezidenčních jádrových částí byla vrstva centroidů vizualizována a pomocí interpolací IDW, Kriging a kernel density byly rastrově identifikovány území s nejvyšší hustotou osídlení. Po zhodnocení výsledků několika nastavení se pro výpočet hustoty obyvatel v intravilánu města jako nejvhodnější jeví nastavení velikosti hrany pixelu výstupního rastru na délku 10 m a vyhledávacího poloměru na 100 m. Výsledný rastr je podkladem pro prostorové vymezení rezidenčních jader a jejich bodovou interpretací.
Pro prostorové vymezení rezidenčních jader bylo také přihlédnuto k přirozeným bariérám a hranicím, které nebyly při interpolaci zahrnuty. Jde především o liniové bariéry – řeku Bečvu, hlavní železniční trať a zčásti i významné tranzitní silniční komunikace vedoucí intravilánem města. Tyto liniové prvky tak prostorově vymezují město do jednotlivých částí, které jsou přes tyto bariéry vzájemně hůře dostupné (např. podjezdy pod železniční tratí, mosty přes Bečvu) a znesnadňují tak pohyb v rámci města. Při upřesnění vymezení hranic rezidenčních jader bylo přihlédnuto také ke stávajícímu vedení hranic mezi základními sídelními jednotkami (ZSJ) v intravilánu města, které rozdělují město do urbanistických celků. Tyto hranice však mají nevýhodu v tom, že jsou vedeny středy ulic a tak jednotný celek ulice rozdělují do dvou či více rezidentních jader.
Podle charakteristik na obr. 5.1.1 a 5.1.2 lze konstatovat, že rezidenčními jádrovými částmi na příkladu Přerova jsou území s vyšším počtem obyvatel (řádově tisíce obyvatel), kde je zároveň vyšší koncentrace obyvatel na relativně menší ploše. Tuto dokladuje hodnota počtu obyvatel bydlících v jednom domě, která je u rezidenčních jader vyšší než 7, což je počet obyvatel charakteristický pro bytovou zástavbu v intravilánu města. Ostatní prostorová data byla získána pro území místní samosprávy, přičemž v rámci diplomové práce byly použity jen data zájmového území – místních částí Přerov (Přerov - I) Předmostí (Přerov - III) a Popovice (Přerov - X). Tématicky jde o vymezení území samosprávy, využití krajiny, budovy, liniová reprezentace komunikací a chodníků, dopravních značek apod. Pro použití v diplomové práci byly vhodně upraveny především pro vizualizaci. Tato vstupní data jsou dle smlouvy ve formátu shapefile a jejich úplný výčet včetně popisu je součástí přílohy č. 16 (CD-ROM).
Dopravní data a data pohybu obyvatel
Základem pro vyhodnocení dopravních aktivit se stala data z šetření dopravy a pohybu obyvatelstva. Data byla získána pomocí terénního měření, jehož rozpis je v tabulce 5.2.1.
Zpracování dat z formulářů
Po sesbírání dat proběhl přepis dat ze směrového šetření pohybu automobilů a směrového šetření pohybu občanů z papírových formulářů do předem připravených matic v tabulkovém procesoru. Následně byly provedeny součty pro jednotlivé směry křižovatek a extrapolace naměřených hodnot. Extrapolace byla provedena z dat sesbíraných za časový úsek 15 minut na hodnotu celé hodiny (60 minut) prostým vynásobením naměřeného počtu automobilů násobkem čtyř (15 minut x 4 = 60 minut). Časová interpretace byla provedena tak, že hodnota naměřena např. mezi 9:00 a 9:15 byla vztažena k hodině mezi 9:00 a 10:00.
Následně byly v GIS v podobě odbočujících proudů na křižovatce vizualizovány výsledky směrového šetření automobilů a intenzit dopravy na ramenech křižovatek. Vzájemné vztahy mezi odbočovacími proudy byly statisticky podloženy pomocí korelací v tabulkovém procesoru MS Excel 2000 pomocí funkce CORREL. Taktéž byly vyhodnoceny i korelace denního průběhu závislosti provozu mezi jednotlivými sousedními stanovišti měření (křižovatkami). Výpočty byly vypracovány zvlášť pro kategorii osobních automobilů, nákladních automobilů i všech automobilů celkem. Úseky komunikací s nejvyšší korelací závislosti provozu mezi stanovišti a zároveň vysokou intenzitou dopravy byly podrobeny možným variantám směrů průjezdů nad sítí komunikací.
Veškeré informace dotazníkového šetření byly přepsány do personální databáze. Tato databáze se skládá z devíti tabulek, osm z nich (tCas, tDatum, tJadra, tKrizovatka, tLokality, tPohlavi, tPohyb, tUcel) obsahuje seznam povolených hodnot, které jsou díky propojení s hlavní tabulkou tDotaznik povoleny. Tento postup byl zvolen k eliminaci chyb při přepisu dat do počítače a následnému ulehčení práce při dotazování. Následně byl navrhnut vytvářecí dotaz, kde byl atributům „odkud“ a „kam“ dle přílohy č. 4 přiřazena příslušnost k jádrové části. Tímto byl vytvořena tabulka, která pak byla externě načtena do ArcGIS 9.2. Zde byl pro záznamy se shodnou kombinací počáteční a koncové jádrové části pomocí funkce Frequency vytvořen frekvenční výpis, jehož atribut „Frequency“ vypovídá o počtu cest. Posléze byly sečteny hodnoty frekvencí u záznamů, které logicky vyjadřovaly oba směry pohybu mezi danou dvojicí jádrových částí (např.počet cest ve směru z nádraží do centra a ve směru z centra do nádraží).
Z celkového počtu 1359 cest naměřených během 4 dní bylo vyhodnoceno 1218 cest mezi různými dvojicemi jádrových částí. Zbylé cesty (záznamy tras) měly shodnou počáteční i koncovou jádrovou část nebo cesta dotyčného občana začínala či končila mimo zájmové území. Vzhledem k dalšímu problematickému zpracování a vizualizaci těchto záznamů byly tyto záznamy vyloučeny. Pro vizualizaci počtu cest během jednoho pracovního však byly vybrány záznamy pouze během 23.11.2007, a to mezi 7. - 18. hodinou. V tomto dni bylo dotazováno 526 obyvatel, přičemž zvizualizováno bylo 491 záznamů, což je cca 93 % původního počtu.
Pro vytvoření mapy celkové intenzity propojenosti bylo nutné všechny schématické linie nejprve převést na úseky tras chodců (omezené vertexy) tak, aby bylo možné hodnoty počtu cest na těchto úsecích schématických linií prostorově sečíst. Prostorový součet úseků probíhal nad hodnotami atributu „Frequency“ pomocí funkce spatial join table. Vzhledem k omezeným možnostem volby při prostorovém součtu bylo použito mezikroku vytvoření bezrozměrnosti bodové reprezentace úseků (centroidy). Pro vizualizaci mapy schématických tras chodců a cyklistů mezi jádrovými částmi je nutné tyto trasy topologicky manuálně upravit dle kartografických zásad.
Data vybraných složek životního prostředí
Data reprezentující vodní a vegetační složkou životního prostředí byla získána z volně dostupných webových zdrojů a na základě smlouvy s odborem rozvoje Magistrátu města Přerova. Konečný počet prvků životního prostředí (tab. 5.3.1) byl vybrán s ohledem na dostupnost těchto dat z datového skladu Magistrátu města Přerova. Většina z vybraných prvků musela být převedena z rastrových podkladů do vektorové podoby formátu shapefile. Následně byly uloženy v geodatabázi. Dne 31.12.1992 na základě zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči prohlásilo Ministerstvo kultury městský park Michalov kulturní památkou. Park Michalov byl založen a místě původního lužního lesa a je významný pro svou významnou estetickou a biologickou hodnotu.
