Diskuze

Během všech fází zpracování této práce bylo použito množství metod a postupů. Autor považuje použití některé z nich patřičně rozvést a odůvodnit rozhodnutí jejich použití. Zároveň se snaží nastínit možná vhodná doporučení.

Vymezení jádrových částí města, mezi kterými se vyhodnocují komunikační vazby, je náročným analytickým problémem. Nejobtížnější byla identifikace a prostorové vymezení rezidenčních jádrových částí. Vzhledem ke zpracování v GIS byla zvolena rastrová reprezentace pomocí metody kernel density. Vstupními daty byla bodová vrstva domů (adresních bodů) s počtem trvale bydlících obyvatel, ačkoliv počet trvale přihlášených obyvatel mnohdy nemusí vypovídat o skutečném počtu obyvatel bydlících v domě. Proto je nutné brát toto vymezení jako modelové a zvolenou metodu vzhledem k velikosti zájmového území a množství dat zpracovávaných dat jako přijatelnou. Pro přesnější vymezení hranic rezidenčních jádrových částí bylo dle doporučení odborníka na danou problematiku (doc. RNDr. Luděk Sýkora, PhD.) v případě Přerova přihlédnuto i ke stávajícímu prostorovému vymezení základních sídelních jednotek.

Kritické zhodnocení si zaslouží dostupnost a kvalita dat. Vzhledem k absenci dat směrových průzkumů bylo přikročeno k terénnímu sběru, jehož průběh a metodika jsou blíže popsány v kapitole Metody a postup zpracování. Vzhledem k malému počtu studentů, kteří prováděli měření byly vybrány pouze čtyři lokality, které se nacházejí na předpokládaných průnicích nejvýznamnějších tras dopravy a pohybu obyvatelstva.

V červnu bylo za pomocí studentů gymnázia Jakuba Škody zorganizováno testovací měření a na základě poznatků a výsledků bylo upraveno „ostré“ měření v listopadu. Metodika měření se nepatrně lišila v kritériu rozlišení osobních a nákladních automobilů, kdy původně do kategorie nákladních automobilů byly započítávány i tzv. dodávkové automobily (řidičské oprávnění sk. B1). V listopadovém měření pohybu obyvatel byli navíc započítávání i cyklisté. Nejproblematičtějším se nakonec však stala doba a délka měření. V zájmovém území probíhalo po celé léto a podzim několik dopravně-stavebních uzávěr, které způsobily odklad měření až na druhou polovinu listopadu. Zároveň muselo být přihlédnuto k finanční únosnosti projektu a časovým možnostem studentů vykonávajících měření. Z těchto důvodů se podařilo získat relevantní data pouze za nepoměrně kratší období než bylo předpokládáno a pro vizualizaci pak byly použity jen data ze dne kdy měření proběhlo nejdéle (23. 11. 2007). Proto mají výsledky měření spíše charakter odhadu, ale navzdory tomu lze konstatovat že mají svou vypovídající hodnotu. Výsledky měření totiž věrohodně zachycují listopadové změny v dopravě po plánované směrové reorganizaci vedení dopravy intravilánem města.

Po naměření byla data ze dvou formulářů a jednoho dotazníku byly ručně přepsány a zpracovány mimo GIS v relační databází (dotazníkové šetření), resp. tabulkovém procesoru (dopravní data z formulářů). Vzhledem k různorodosti vyplňovaných dat mohlo při jejich přepisu dojít k chybám a překlepům, které nemusely být odhaleny ani při zpětné kontrole. Vně softwarové řešení GIS byly interpretovány i hodnoty z podoby matic a jejich součtů, které simulují směrovou podstatu pohybu automobilů na křižovatkách za celé období (den) a jeho částí. Mimo jiné i z tohoto důvodu je do budoucna vhodné inovovat způsob zpracování dat. Nejvhodnější cestou je přímé propojení metod sběru dat (např. pomocí čidel) s GIS včetně formátu sdílení a výměny dat. Tato implementace se jeví jako vhodná pro urychlení a zpřesnění prezentace závěrů prováděných analýz.

Původním předpokladem využití z dotazníkových dat bylo přiměřeně přesně zachytit trasy cest dotazovaných občanů a jejich průběh pak prostorově zachytit na úroveň sítě chodníků. Této původně zamýšlené přesnosti záznamu tras cest dotazovaných občanů nebylo docíleno z důvodu častého nevyplnění příslušné kolonky dotazníku. Proto byly tyto trasy převáděny do digitální podoby ve schématické podobě. Vzhledem k proškolení studentů, kteří se na tuto informaci dotazovali, lze odhadnout, že občané svou cestu většinou sdělit nechtěli či ji neměli v okamžiku dotazu detailněji naplánovanou. Vedle těchto důvodů a také z diskutabilní podstaty hodnocení vlivu pohybových aktivit obyvatel např. na ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru či kulturní památku park Michalov nebylo provedeno hodnocení dopadů pohybových aktivit obyvatel na složky životního prostředí.

U hodnocení dopadů dopravních aktivit na složky životního prostředí je třeba vzít v potaz fakt, že především navrhovaná komunikační síť v územním plánu není svou podstatou přesně vymezena a jde o zákres návrhu. Z tohoto pohledu mohou být výsledky analýzy dopadů částečně zkresleny.

Již z názvu tématu a cíle diplomové práce lze vyčíst výrazný oborový přesah této práce. Při zpracování bylo použito metod dopravního inženýrství, geografie a geoinformatiky a to průběžně ve všech fázích zpracování - od sběru dat až po interpretaci a prezentaci výsledků. Při jednotlivých krocích byly upřednostňovány cesty využívající především programových prostředků GIS. Vzhledem k možnostem nad správou dat, analytickým a kartografickým možnostem se zvoleným software stal ArcGIS verze 9.2, včetně dostupných extenzí.

Jako pokročilejší možnost vizualizace pohybových (dynamických) dat je je projekt Flow Data Model Tools, který byl vytvořen na Univerzitě Santa Barbara v Kalifornii. Samotný nástroj je naprogramován jako soubor několika maker v jazyku Visual Basic a načíst jej lze jako projektový soubor *.mxd. Princip vizualizace je založen na načtení vstupních parametrů z textových souborů, ze kterých se mezi definovanými body vytvoří síť o zadaných parametrech. Nevýhodou pro praktické využití v této magisterské práci je příliš velká schématičnost (vizualizují se jen přímé linie) a nekompatibilita se ArcGIS 9.2, kterou uvádějí sami autoři.

Výsledky práce poukazují na neutěšený stav dopravní situace v intravilánu a navrhuje varianty jejího řešení z geografického pohledu. Důležitou součástí této magisterské práce je i metodika sběru dat a zhodnocení možností zpracování v GIS.

Všechny výše zmíněné aspekty magisterské práce mohou posloužit jako podklad pro další odborné studie dílčích problematik řešeného cíle.