Pomocí technologie eye-tracking byla v prvním experimentu hodnocena uživatelská percepce dvou automap odlišného kartografického stylu. Statistická analýza dat odhalila rozdílnou percepci na mapách při vyhledávání trasy a vyhledávání znaků znázorňující čísla silnice. Ve všech případech, kdy byla potvrzena rozdílná percepce, byly naměřeny u eye-tracking metrik nižší hodnoty na starých mapách.
Cílem druhého experimentu byla analýza vlivu vybraných parametrů kartografického stylu na rozdílnou uživatelskou percepci a srozumitelnost vybraných znaků. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny na mapách s odlišnou barvou komunikací. V obou sledovaných metrikách byly vyšší hodnoty naměřeny na mapách upravených. Na mapách se změnou barvy lesa nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Znak znázorňující hrad byl více srozumitelný z map vydaných v roce 1994 a znak znázorňující zříceninu naopak z nové mapy. Jako zcela nevhodné se jeví znaky znázorňující zámek, kde byla zjištěna vysoká chybovost v obou případech.
Online dotazníkové šetření, jehož cílem bylo z pohledu uživatelů ohodnotit automapy z A1994 a A2013 na základě pěti subjektivních aspektů: estetičnost, přehlednost, srozumitelnost, užití barev a písma, bylo zjištěno, že mapy z autoatlasu vydaném v roce 2013 jsou uživatelsky vstřícnější než mapy z autoatlasu vydaného v roce 1994 i přesto, že byla v prvním experimentu při vyhledávání trasy a určitých znaků prokázána lepší čitelnost starých autoatlasů.
Na závěr byly veškeré výsledky z dílčích analýz shrnuty do souboru obecných doporučení a zároveň byly navrženy změny na úpravu současných autoatlasů z hlediska uživatelských preferencí.