V poslední době dochází k úpadku tištěných autoatlasů a je otázkou, zda-li jsou v dnešní době moderních elektronických přístrojů stále ještě potřebné. Velmi často se dnes používají navigační, mobilní a jiná zařízení, která pomáhají řidičům usnadnit jízdu do cílové stanice. Tato zařízení jsou však závislá na baterii či elektrickém připojení a na příjmu signálu z družic. Nevýhodou může být vyšší pořizovací cena i možnost špatné navigace u některých málo přesných zařízení. Proto je dobré mít při sobě vhodnou automapu, kterou je možné použít téměř v každé situaci, na jakémkoliv místě. Dokud nebudou navigační přístroje fungovat
na 100 %, budou autoatlasy pro cestování užitečným popř. záložním zdrojem informací.
Důvodem pro zpracování této diplomové práce je zároveň domněnka nakladatelství Kartografie PRAHA, a. s. a jeho redakce, že autoatlasy vydávané v 90. letech v měřítku
1 : 200 000 jsou ve srovnání se současnými autoatlasy lépe čitelné a srozumitelné. Tyto autoatlasy byly na rozdíl od novějších autoatlasů tištěny na nekvalitním papíře, odlišnými barvami, velikostí písma, technikou tisku atd. Tento předpoklad se stal hypotézou pilotního výzkumu pomocí technologie eye-tracking.
Hlavním cílem diplomové práce je analýza vlivu kartografického stylu na percepci automap. Mezi vytyčené dílčí cíle, jejichž pomocí dojde k naplnění hlavního cíle diplomové práce, patří vytvoření prvního experimentu, tedy návrh testovacích otázek z map vybraných autoatlasů,
na kterých bude ověřena uživatelská percepce pomocí technologie eye-tracking. Na základě vyhodnocení tohoto testování pak budou navrženy změny se snahou o zefektivnění uživatelské percepce, které budou provedeny ve spolupráci s Kartografií PRAHA, a. s. na aktuálních vydáních map. Následně bude otestována efektivita těchto změn stejnou technologií během druhého experimentu. Nedílnou součástí práce bude na základě zhodnocení celého výzkumu vytvořit návrh na změny a obecná doporučení pro další tvorbu automap, které budou navrženy tak, aby umožnily co nejefektivnější transfer informací k uživateli.
V teoretické části bude provedena rešerše literatury s důrazem na analýzu kartografického stylu, percepce map a vydavatelské činnosti Kartografie PRAHA, a. s. Zároveň bude v rámci této části provedeno hodnocení aspektů kartografického stylu a jejich vlivu na percepci automap.
Výsledky práce usnadní producentům vytvářet popř. upravit současné automapy tak, aby při jejich užívání docházelo k efektivní komunikaci mezi uživatelem a mapou.
Zpracování magisterská práce bylo rozděleno do několika kroků (obr. 2.1). V prvé řadě bylo nutné seznámit se s problematikou zadaného tématu, a proto vedly první kroky k detailnímu studiu příslušné literatury. Z hlediska vymezení kartografického stylu automap bylo nutné stanovit přístup k řešení tohoto tématu, a proto bylo vytvořeno schéma, na základě kterého pak byly vizuálně porovnávány automapy různých nakladatelství.
Výzkum zaměřený na uživatelskou percepci automap různého stylu byl realizován pomocí technologie eye-tracking. Nejdříve bylo nutné sehnat vhodné ukázky automap, a poté byl připraven samotný experiment, který byl uskutečněn na Katedře geoinformatiky v Laboratoři eye-tracking. Do prvního experimentu byly vybrány ukázky z dvou autoatlasů v měřítku
1 : 200 000 vydaných nakladatelstvím Kartografií PRAHA, a. s. v letech 1994 (A1994) a 2013 (A2013), které zastupovaly různý kartografický styl. Na základě vyhodnocení naměřených hodnot vybraných eye-tracking ukazatelů (správnost a rychlost odpovědí, počet fixací) byly navrženy změny, které pak byly ve spolupráci s Kartografií PRAHA, a. s. provedeny
na současných mapách vydávaných tímto nakladatelstvím. Inovované mapy (v dílčích částech této práce značeny zkratkou AA) byly podrobeny druhému testování. Vyhodnocení druhého experimentu bylo zaměřeno na efektivitu provedených změn a na srozumitelnost vybraných bodových znaků znakového klíče těchto autoatlasů.
Vizualizace naměřených dat probíhala v programu SMI BeGazeTM, kde byla využita metoda Heatmaps a Scanpath, a v prostředí V-Analytics (a.k.a. CommonGIS) metoda Flowmap. Pro statistickou analýzu naměřených dat byl použit neparametrický Wilcoxonův párový test. Tento test se používá pro identifikaci změn mezi párovými pozorováními, v tomto případě mezi naměřenými hodnotami nad dvěma rozdílnými mapami stejného území.
Pro doplnění prvního a druhého testování byl vytvořen online dotazník, ve kterém byly hodnoceny z pěti subjektivních hledisek (estetičnost, srozumitelnost, přehlednost, užití barvy
a písma) ukázky ze stejných autoatlasů jako v prvním experimentu. Zároveň byl tento dotazník vytvořen pro zjištění preferencí při používání autoatlasů, při vyhledávání informací v atlasech
a pro grafické znázornění vybraných prvků.
Na základě těchto výzkumů byl v závěru práce vytvořen soubor, který obsahuje návrhy
ke změnám z hlediska preferencí uživatelů, a obecný soubor doporučení.
Pomocí technologie eye-tracking byla v prvním experimentu hodnocena uživatelská percepce dvou automap odlišného kartografického stylu. Statistická analýza dat odhalila rozdílnou percepci na mapách při vyhledávání trasy a vyhledávání znaků znázorňující čísla silnice.
Ve všech případech, kdy byla potvrzena rozdílná percepce, byly naměřeny u eye-tracking metrik nižší hodnoty na starých mapách.
Cílem druhého experimentu byla analýza vlivu vybraných parametrů kartografického stylu
na rozdílnou uživatelskou percepci a srozumitelnost vybraných znaků. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny na mapách s odlišnou barvou komunikací. V obou sledovaných metrikách byly vyšší hodnoty naměřeny na mapách upravených. Na mapách se změnou barvy lesa nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Znak znázorňující hrad byl více srozumitelný z map vydaných v roce 1994 a znak znázorňující zříceninu naopak z nové mapy. Jako zcela nevhodné se jeví znaky znázorňující zámek, kde byla zjištěna vysoká chybovost v obou případech.
Online dotazníkové šetření, jehož cílem bylo z pohledu uživatelů ohodnotit automapy z A1994
a A2013 na základě pěti subjektivních aspektů: estetičnost, přehlednost, srozumitelnost, užití barev a písma, bylo zjištěno, že mapy z autoatlasu vydaném v roce 2013 jsou uživatelsky vstřícnější než mapy z autoatlasu vydaného v roce 1994 i přesto, že byla v prvním experimentu při vyhledávání trasy a určitých znaků prokázána lepší čitelnost starých autoatlasů.
Na závěr byly veškeré výsledky z dílčích analýz shrnuty do souboru obecných doporučení
a zároveň byly navrženy změny na úpravu současných autoatlasů z hlediska uživatelských preferencí.
Hlavním cílem magisterské práce byla analýza vlivu kartografického stylu na percepci automap. Tento cíl byl naplněn realizací dvou experimentů pomocí technologie eye-tracking a online dotazníkovým šetřením, které podrobili automapy testování uživatelské percepce. Nedílnou součástí práce byla rešerše literatury s důrazem na hodnocení kartografického stylu a jeho aspektů, percepci map a zároveň problematiku a analýzu automap nakladatelství Kartografie PRAHA, a. s.
Předmětem prvního testování se staly dva autoatlasy vydané nakladatelstvím Kartografie PRAHA, a. s. v letech 1994 a 2013, které zastupovaly dva odlišné kartografické styly. Zároveň byla pro tento výzkum stanovena hypotéza, že autoatlas staršího ročníku je lépe čitelný než autoatlas novější. V konkrétním případě při vyhledávání trasy a určitých prvků byla zjištěna rozdílná percepce mezi dvěma autoatlasy. Vyšší hodnoty byly zjištěny na naměřených hodnotách u nových automap. Na základě vyhodnocení prvního testování byly navrženy změny na úpravu otázek a map, které byly podrobeny druhému testování, jehož cílem bylo zhodnotit dle vybraných metrik efektivitu provedených změn. V druhém experimentu byly navrženy změny na úpravu barvy lesa, barvy komunikací a vybraných bodových znaků. Úprava map proběhla ve spolupráci s nakladatelstvím Kartografie PRAHA, a. s. Rozdílná percepce byla detekována při změně barvy komunikací.
Na závěr byly výsledky vyhodnocení analýzy autoatlasů dvou eye-tracking experimentů
a doplňkového dotazníkového šetření shrnuty do souboru obecných doporučení pro další produkci automap a poskytnuty nakladatelství Kartografie PRAHA, a. s.
The aim of the thesis is to analyse the influence of cartographic style on the perception of road map. Two eye-tracking experiments and questionnaire survey achieved the objective in order to ascertain user perception of roadmaps. The research deals with cartographic style and its aspects, map perception and analysis of road maps from Kartografie PRAHA, a. s.
The subjects of the first eye-tracking experiment are two road atlases published by Kartografie PRAHA, a. s. in 1994 and 2013 which represent two different cartographic styles. There is the hypothesis that older road atlas is better legible than the new one. Statistically significant differences in the perception of two road maps were ascertained during the route search and elements search in the first experiment. Higher values of observed eye-tracking metrics (time to response and fixation count) were detected in the maps issued in 2013. There were proposed some changes (the color adjustment of the forest and communications) on the base of the first experiment in order to assess the influence of these aspects of cartographic style on the perception of road map and evaluate their effectiveness. The changes were adjusted in cooperation with the publisher Kartografie PRAHA, a. s. It was carried out that there is a significant influence of the colour of communications on road map perception during the route search.
Finally the results of two eye-tracking experiments and questionnaire survey were summarized in a set of general recommendations in order to increase road map efficiency and clarity.