Závěr
Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvoření 3D modelů jednotlivých budov a objektů, reprezentujících vývoj lokality Šantovka v období od 18. století do současnosti. Původní návrh zahrnující 3D modely reliktů zdí Přední pevnůstky, Přední pevnůstku z 18. a 19. století, model průmyslového areálu MILO Olomouc ze 20. století a nynější Galerii Šantovku, byl v průběhu práce rozšířen o druhý 3D model závodu MILO Olomouc, čímž byl celkový vývoj zájmového území lépe vystihnut. Dalším cílem bylo sestavení webové aplikace, umožňující interaktivní prohlížení vytvořených 3D výstupů.
V počáteční fázi práce proběhnul sběr dat, který zahrnoval návštěvu Vlastivědného muzea, pobočky Zemského archivu v Olomouci, pracoviště Národního památkového ústavu a konzultaci s pracovníky archeologické společnosti Archaia Olomouc o. p. s. Pro účely bakalářské práce byla poskytnuta série historických plánů olomouckého opevnění, z let 1752 až 1842, letecké měřické snímky z let 1927 až 2006, terénní fotogrammetrická dokumentace archeologických nálezů a několik dobových fotografií, zobrazující stav lokality ve 20. století. Z dat, zachycujících současnou situaci, byly použity letecké snímky, pořízené pracovníkem katedry geoinformatiky, RNDr. Jakubem Miřijovským, Ph.D., a také provedena vlastní pozemní fotodokumentace.
V následujícím kroku bylo ve fotogrammetrickém softwaru Photoscan zpracováno velké množství snímků archeologických nálezů a soubor 204 zaměřených vlícovacích bodů. Došlo tak k vytvoření sady 23 modelů reliktů zdí Přední pevnůstky. Další fáze práce spočívala ve výběru vhodných podkladových materiálů, přičemž rozhodující byla především prostorová rozlišovací schopnost, kvalita a detailnost dat. Vybrané historické plány a letecké měřické snímky byly v softwaru ArcGIS převedeny do souřadnicového systému WGS 84. LMS byly georeferencovány na základě WMS archivních ortofotosnímků ČR a digitální katastrální mapy, poskytnuté investorem projektu Šantovka (SMC Development a. s.). Při georeferencování Raportních plánů se uplatnily zejména ortofotosnímky pozůstatků zdí Přední pevnůstky. Pomocí softwaru MapTiler byly vrstvy transformovány do formátu KML a zobrazeny v prostředí Google Earth, odkud lze do programu SketchUp 7 importovat vlastní georeferencované vrstvy a použít jako přesný půdorysný podklad.
Toho bylo využito při tvorbě dvou 3D modelů Přední pevnůstky. Zde byly podkladem Raportní plány pevnosti z roku 1764 a 1842. K odvození výškových poměrů objektu sloužily příslušné řezy a informace získané z odborné literatury. Na základě LMS, pořízených roku 1953 a 2003 vznikly další dva modely, jež jsou rekonstrukcí závodu MILO Olomouc. Přibližné výšky objektů byly odvozovány z dostupných fotografií, šikmých leteckých snímků a celkových pohledů na areál. V obou případech byly na modely použity textury ze specializovaných webových stránek, jejichž velikost bylo nutné předem zredukovat. Tím se zabránilo zdlouhavému načítání v aplikaci. Poslední fáze 3D modelování probíhala v softwaru PhotoScan. Z leteckých snímků byl vygenerován jednoduchý model Galerie Šantovky, na němž došlo k odměření reálných vzdáleností a výšek. Získané rozměry spolu s vlastními fotografiemi objektu se staly základem k vytvoření fotorealistického 3D modelu. Zbytek práce byl realizován pomocí nástrojů programu SketchUp.
Závěrečná část práce patřila webové aplikaci. V současné době rychle se rozvíjející JavaScriptové API v podobě virtuálního glóbu Cesium se stalo vhodným prostředí pro vizualizaci konečných výstupů. Kromě samotných 3D modelů aplikace obsahuje i podkladové vrstvy – Raportní plány olomouckého opevnění z roku 1764 a 1842 a taktéž LMS z roku 1953 a 2003. Nezbytným krokem k zobrazení vrstev v aplikaci byla transformace do dlaždic, určených právě pro webové aplikace, což je možné provést prostřednictvím programu MapTiler.
Doplňujícím výstupem je videoanimace, představující vývoj lokality ve formě průletů nad vytvořenými 3D modely. K vytvoření byly použity nástroje softwarů SketchUp a Windows Movie Maker. Za výsledek je možné považovat nejen 3D vizualizaci vývoje daného území, ale i podrobný postup práce, který může být aplikován v případě podobně zaměřených prací. Zároveň mohou výsledky sloužit jako digitální 3D dokumentace archeologických nálezů nebo 3D rekonstrukce pro historii významných zaniklých objektů.