Výsledky
Výsledky zpracované v rámci této práce je možné rozdělit do dvou částí. První z nich je řada 3D modelů, pro jejichž vytvoření byly použity jak fotogrammetrické metody, tak postupy klasického 3D modelování. Do druhé kategorie spadají výstupy určené k interaktivním vizualizačním účelům. Těmi jsou webová aplikace a videoanimace. První skupinu výstupů tvoří sada celkem 23 trojrozměrných modelů reliktů zdí Přední pevnůstky, odkrytých při archeologickém výzkumu v lokalitě Šantovka. Jednotlivé modely zahrnují jak zdi pocházející z poloviny 18. století, tak z 1. pol. 19. století. Souvisejícími výstupy jsou reporty (viz příloha X), které obsahují informace o vlícovacích bodech, samotných modelech, ale i parametry kamery, použité při pořizování snímků. Nezbytnými výstupy se ukázaly být ortofotosnímky, vygenerované z jednotlivých modelů. Díky jejich přesnému prostorovému umístění bylo možné Raportní plány Olomouce bez problému v oblasti zájmového území georeferencovat a vyhnout se tak velkým nepřesnostem. Ty by vznikly v důsledku mizivého počtu kontrolních bodů, neboť mimo historické jádro Olomouce plány neobsahují téměř žádné objekty, srovnatelné se současným stavem.
Mezi další ze série 3D výstupů patří modely Přední pevnůstky v její dobové podobě z roku 1764 a 1842. Jelikož se jedná o historické objekty, o jejichž podrobnějším vzhledu v dnešní době neexistují přesnější informace, byly tyto modely oproti ostatním vyhotoveny na nižší úrovni detailu. Značně podrobněji byl ztvárněn bývalý průmyslový závod MILO Olomouc. Původně bylo zamýšleno tuto éru reprezentovat pouze jedním modelem. Ze získaných materiálů však bylo zjištěno, že během existence podniku došlo k mnohým změnám a rozšíření o několik objektů. Model závodu byl tedy vytvořen ve dvojím provedení, a to v podobě, jakou měl závod v roce 1953 a 2003. Posledním výstupem z řady 3D modelů je obchodní centrum Galerie Šantovka. Výstup představuje ukázku toho, jak lze kombinací fotogrammetrických metod a běžného 3D modelování v krátkém čase získat velmi přesnou trojrozměrnou reprezentaci poměrně rozsáhlého objektu. Od předchozích 3D modelů se tento liší nejen způsobem zpracování, ale i svou fotorealistickou podobou. Kvůli specifickému vzhledu objektu by bylo obtížné model opatřit věrohodnými texturami, a to i přesto, že mnohé specializované internetové stránky jich nabízí nepřeberné množství. Použitím fotografií namísto textur se výrazně snížila časová náročnost tvorby modelu a zároveň zvýšila jeho atraktivita.
Dalším výstupem je online aplikace, sloužící k prohlížení všech výše uvedených 3D modelů. Aplikace využívá prostředí virtuálního glóbu Cesium a spustit ji lze v libovolném webovém prohlížeči s podporou WebGL. Možné je zde zobrazit vlastní georeferencované podkladové vrstvy – dva Raportní plány pevnosti Olomouc z roku 1764 a 1842 a dva letecké meřické snímky, pořízené roku 1953 a 2003. Mimo to lze vybírat ze tří výchozích podkladových vrstev. Velkou výhodou představuje fakt, že k plné funkčnosti aplikace není nutné instalovat žádný program ani plugin. Doplňujícím výstupem je videoanimace, jež umožňuje sledování vývoje zájmového území od roku 1764 až do roku 2015. Ze sekvence na sebe navazujících snímků, zachycujících vytvořené 3D objekty, byl v prostředí softwaru SketchUp Make 2014 vytvořen animační výstup ve formátu MP4. Sestříháním a doplněním o vizuální a zvukové prvky vzniklo necelé 3 minuty dlouhé video. Vzhledem k neveřejné povaze výstupů není možné jejich kompletní zpřístupnění veřejnosti. Veřejně přístupné jsou pouze 3D modely a videoanimace. Ty jsou uloženy na CD, jež slouží jako příloha práce.