Použitá data
Důležitým zdrojem dat, vztahujícím se k období 18. a 19. století, bylo Územní odborné pracoviště Památkového ústavu v Olomouci. Po konzultaci s odborným pracovníkem Mgr. Richardem Zatloukalem Ph.D., byla pro účely této práce poskytnuta sada dvaceti Pevnostních plánů Olomouce z období od roku 1752 do roku 1842 a výkresy jednotlivých staveb pevnosti. Tyto mapy a plány objevil a naskenoval ve Rakouském státním archivu ve Vídni, v pobočce Válečného archivu v rámci svého grantu roku 1999 PhDr. Pavel Michna. K prostudování problematiky posloužily zejména knihy Táborová pevnost Olomouc (Viktořík, 2011) a Pevnost Olomouc (Kuch-Breburda a Kupka, 2003).
Dále bylo využito snímků a fotogrammetrického zaměření reliktů zdí pevnosti, jež byly v dubnu 2012 odkryty při záchranném archeologickém výzkumu společností Archaia Olomouc o.p.s. Fotografická dokumentace byla pořízená pomocí digitálních zrcadlových fotoaparátů NIKON D5100, Canon EOS 400D a Canon EOS 500D. Totální stanicí Pentax se podařilo zaměřit polohové a výškové souřadnice uměle vytvořených vlícovacích bodů. Zachytit jednotlivé objekty z výšky bylo možné díky vysokozdvižné plošině.
Při hledání materiálů, týkajících se podniku MILO Olomouc byla navštívena olomoucká pobočka Zemského archivu. Ve fondu Milo závody, s. s r. o. Olomouc byl však nalezen pouze stavební plán jedné z budov, fotografie této stavby a několik dobových polohopisných plánů z období před rokem 1945. Úspěšnější se neukázala ani návštěva fotoarchivu Vlastivědného muzea v Olomouci. Zde byla nalezena pouze jedna fotografie části areálu. Kvalitním zdrojem materálů pro tvorbu budov podniku se staly internetové stránky projektu Šantovka, kde jsou přístupné šikmé letecké snímky areálu z roku 2006 a fotografie z demolice budov, která proběhla na jaře roku 2009.
Jako podkladová data pro lokalizaci budov byly použity letecké měřické snímky, poskytnuté Vojenským geografickým a hydrometeorologickýmo úřadem v Dobrušce. K vytvoření 3D modelu současného komplexu Galerie Šantovka byly použity letecké snímky, pořízené pracovníkem katedry geoinformtiky, RNDr. Jakubem Miřijovským, Ph.D. Snímkování proběhlo na jaře roku 2015 pomocí digitálního zrcadlového fotoaparátu Canon EOS 500D. Dalším zdrojem dat byla vlastní fotografická dokumentace objektu.
Použitý software
Vytváření 3D modelů probíhalo ve dvou softwarech. Prvním z nich je Agisoft PhotoScan Professional 1.0.4. od ruské společnosti Agisoft, v němž byly zpracovány trojrozměrné modely konstrukčních základů Přední pevnůstky. PhotoScan umožňuje automatické fotogrammetrické zpracování digitálních fotografií a produkování 3D modelů či digitálních ortofot. Program nabízí širokou škálu nástrojů jak k samotné tvorbě modelů, tak k jejich finální úpravě. Mezi základní funkce patří například Align Photos, Build Dense Cloud, Build Mesh a Build Texture.
K vytváření 3D modelů samotných budov a objektů byl použit program SketchUp, jakožto silný a jednoduchý nástroj pro 3D modelování. Trimble SketchUp je volně stažitelný software a kromě tvorby vlastních 3D modelů, umožňuje i jejich sdílení ve veřejné knihovně 3D objektů – 3D Warehouse. Pro účely prvotní části práce s 3D modely byla použita starší verze SketchUp 7. Ta umožňuje zobrazení aktuálního pohledu z Google Earth i s vlastní importovanou vrstvou. Této funkce bylo využito pro přesnou prostorovou lokalizaci a určení rozměrů půdorysů dobových staveb. V této softwarové verzi je však možný export pouze do formátu KMZ, a proto byla v závěrečné fázi práce použita novější verze SketchUp Make 2014, schopná exportu do formátu COLLADA.
Před samotným zpracováním leteckých měřických snímků byla nutná jejich úprava. Ta probíhala v programu Zoner Photo Studio 14, určenému ke správě fotografií. Transformace plánů a LMS do požadovaného souřadnicového systému probíhala pomocí nástroje Georeferencing a funkce Rectify v prostředí ArcGIS 10.2 for Desktop od firmy Esri. Aplikací MapTiler byla podkladová data přetransformována do dlaždic a umožněno jejich online publikování.
Pro výslednou vizualizaci bylo zvoleno prostředí virtuálního glóbu Cesium a celá aplikace byla vytvořena s využitím textovém editoru PSPad a prostředí WampServer. Což je vývojové prostředí pro operační systém MS Windows, umožňující vytváření dynamických webových aplikací pomocí serveru Apache2, PHP a MySQL databáze. Tvorba animačního výstupu byla realizována nástroji softwaru SketchUp Make 2014 a Windows Movie Maker 2012.