Demografický atlas České republiky

Hlavním cílem, výsledkem i výstupem bakalářské práce s názvem Atlas vybraných demografických charakteristik Česka je atlas v tištěné i elektronické podobě. Vedlejšími výstupy jsou webové stránky práce, poster a text práce.

Prvním krokem pro úspěšné naplnění hlavního cíle bylo vytvoření rešerše včetně studia kartografických děl soustřeďujících se na demografická data. Z nich lze jmenovat např. Historický atlas obyvatelstva českých zemí (Ptáček, Ouředníček, Pospíšilová, Jíchová, 2017). Následovala praktická část, jejímž počátečním bodem bylo sestavení kartografického projektu atlasu. V kartografickém projektu je mj. vymezen obsah atlasu, výběr metod zpracování nebo volba kartografického zobrazení.

Stěžejní bod praktické časti představovalo zpracování dat. Tomuto bodu předcházela příprava získaných tematických dat, která probíhala v softwaru MS Excel. Největší část tematických dat pochází z Českého statistického úřadu, zbylá část dat byla získána prostřednictvím volně dostupných internetových zdrojů (např. ourworldindata.org,). Současně s přípravou tematických dat byla zpracovávána podkladová data. Ta jsou převážně tvořena generalizovanými daty z datové sady ArcČR® 500. Samotné zpracování dat bylo jak časově, tak výpočetně nejnáročnější častí celé práce. K propojení tematických a podkladových dat došlo v GIS softwaru ArcMap 10.6, zároveň zde byly vytvořeny základní vizualizace map. Vyexportované mapové výstupy byly vloženy do prostředí grafického editoru Adobe Illustrator, kde byly doplněny o základní i nadstavbové kompoziční prvky a proběhla zde celková estetická úprava výstupů. Výsledné vizualizace pak byly zkompletovány do dvoustran v programu Adobe InDesign. Díky vzájemné kompatibilitě softwarů Adobe Illustrator a Adobe InDesign byla kompletace atlasu poměrně snadná. V druhém ze zmíněných programů byly mapové listy kladeny do dvoustran, tak aby tvořily jednotlivé kapitoly a byla zde také provedena předtisková příprava.

Výsledkem je atlas sestávající ze 71 stran, členěný do sedmi kapitol, podávající demografickou situaci v Česku za prvních 18 let 21. století. Dílčími výsledky jsou vytvořené časové řady, díky kterým lze určit trendy zpracovaných demografických charakteristik. Z nich například plyne, že v ČR přibylo obyvatel ve skupině 65 a více let.

Rozmístění obyvatelstva
Za sledované období průměrná hustota obyvatelstva v Česku mírně vzrostla. Dlouhodobě je nejvyšší koncentrace lidí ve velkých městech (Praha, Brno), naopak nejnižší hustota zalidnění je tradičně na Šumavě (SO ORP Sušice, Vimperk). Od roku 2001 do roku 2018 nejvíce obyvatel přibylo ve středních Čechách, největší úbytek obyvatel byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji. Podíl žen a mužů je vyrovnaný, ačkoliv podíl žen velmi pozvolně klesá. Nejvyšší podíl žen je ve velkých městech (Brno – 52,69 %), nejvyšší podíl mužů je v SO ORP Bílina (54,44 %). Podíl obyvatel ve věku 0–14 let se mírně zvýšil, podíl obyvatel ve skupině 15–64 let se mírně snížil a podíl obyvatel ve skupině 65 a více let se výrazně zvýšil (v období 2001–2018 téměř o 48 %). Nejvíce se podíl mladých lidí zvýšil v zázemí české i moravské metropole (SO ORP Brandýs n. Labem-Stará Boleslav, Říčany, Šlapanice).

Sňatečnost, rozvodovost a potratovost
Počet uzavřených sňatků se v České republice lehce zvýšil (o 4 %), počet rozvodů klesl téměř o čtvrtinu (o 23 %) a počet potratů poklesl ještě výrazněji, o 27 %. Jedná se o rozdíly mezi lety 2001 a 2018. V případě uzavřených sňatků byl zaznamenán výraznější pokles po roce 2007. Neustále se také zvyšuje věk nevěst a ženichů a lidé se také častěji rozvádějí ve vyšším věku.

Porodnost a úmrtnost
Počet živě narozených se od roku 2001 zvyšoval a maxima dosáhl v roce 2008. Poté porodnost lehce klesla a v současné době se opět mírně zvyšuje. Nejvyšší hrubá míra porodnosti je dlouhodobě ve středních Čechách v okolí hlavního města a ve správních obvodech ORP okolo Brna (Šlapanice, Kuřim). Největší úbytek živě narozených byl zaznamenán v příhraničních oblastech (nejvíce v SO ORP Ostrov, dále v oblasti Šluknovského výběžku a na Bruntálsku).

Velmi výrazně se zvýšil průměrný věk prvorodiček (mezi lety 2001 a 2018 o 3,8 let). V dlouhodobějším časovém horizontu jsou rozdíly ještě markantnější. Podle dat ČSÚ byl v roce 1983 průměrný věk žen při narození prvního dítěte 22,3 let, zatímco v roce 2018 je to 29,1 let (rozdíl 6,8 let). Na lokální úrovni je dlouhodobě nejvyšší průměrný věk prvorodiček v Praze (2018 – 31,3 let).

Asi největší rozdíl ze všech charakteristik byl zaznamenán u počtu živě narozených mimo manželství. Rozdíl mezi prvním a posledním rokem sledovaného období činí 160 %. Dlouhodobě je nejvyšší podíl živě narozených mimo manželství v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, konkrétně v SO ORP Bílina v roce 2018 tento podíl činil 78,4 %. Naopak nejnižší podíl je ve správních obvodech ORP na jižní a jihovýchodní Moravě a na Vysočině.

Co se úmrtnosti týče, nejzajímavější je vývoj úmrtí podle příčiny smrti. Zatímco počet úmrtí na nemoci oběhové soustavy klesl o 15 %, největší nárůst úmrtí byl zaznamenán na „ostatní příčiny“ (o 110 %, z nichž jsou nejčetnější nemoci trávicí soustavy) a nemoci dýchací soustavy (o 79 %).

Naděje dožití
Ve všech správních obvodech se u obou pohlaví zvýšila naděje dožití, a to jak při narození, tak ve věku 45 i 65 let. Výjimku tvoří SO ORP Vítkov a Konice u mužů ve věku 65 let, kde naděje dožití mírně poklesla.

Migrace
Nejvyšších hodnot dosahovala hrubá míra přirozeného přírůstku mezi lety 2007–2010. Oblastmi s nejvyšším přirozeným přírůstkem jsou správní obvody ORP Černošice, Říčany, Lysá nad Labem a Brandýs n. Labem-Stará Boleslav. Také hrubá míra migračního salda byla nejvyšší kolem roku 2007 a to zejména v Praze, ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak nejvíce obyvatel se vystěhovává z příhraničních oblastí (SO ORP Jeseník, Rýmařov, Broumov, Karviná). Hodnoty vitálního indexu byly nejpřívětivější opět mezi lety 2007–2010 zhruba na 75 % území ČR. Dlouhodobě nejméně přívětivé hodnoty se vyskytují v oblasti Jeseníků a v Karlovarském kraji.