Výsledky

Změny prostorových struktur města

Výzkum změn prostorových struktur města se zaměřil na změny v rozložení funkčních ploch, jelikož územní plány zachycují právě funkční strukturu města. Pro každé období byla vytvořena mapa funkčních ploch podle územního plánu, která byla doplněna souhrnnými tabelárními daty. pro srovnání všech územních plánů byla pak nutná atributová generalizace, která sjednotila legendy všech územních plánů a změnšení zájmového území, které tvořilo průnik rozsahu všech ÚP, jelikož rozloha města se v průběhu 20. století velmi výrazně měnila.

Srovnání výměry funkčních ploch

Dále se výzkum prostorových změn zaměřil na jednotlivé funkční plochy a také byly vytvořeny mapy změn těchto funkčních ploch. Práce se nejvíce zaměřila na změny obytných ploch, které pak tvořily i vstup do anaýzy uirbanizačního procesu. Dalšími sledovanými funkčními plochy byly plochy průmyslu a občanské vybavenosti. Nakonec byly vytvořeny syntetické mapy: mapa stabilních ploch a mapa změn, která zachycuje lokality, jež prodělaly nejvíce změn funkčního využití.

Změny obytných ploch podle ÚP z let 1930 a 1955 Změny obytných ploch podle ÚP z let 1985 a 1999 Změny obytných ploch podle ÚP z let 1985 a 1999

Urbanizační proces ve vývoji Olomouce

Olomouc prošla ve svém vývoji jen prvními dvěma fázemi urbanizačních procesů – urbanizací a suburbanizací. Obě fáze se přitom nevyskytovaly a nevyskytují odděleně, ale dochází k jejich vzájemnému prolínání v jednotlivých časových obdobích. Cílem tohoto výzkumu bylo stanovit ve všech sledovaných obdobích dominantní proces, nalézt lokality, které vykazují znaky urbanizace či suburbanizace a provést kvantifikaci obou procesů, která zhodnotí intenzitu obou jevů.

Kromě funkčích ploch bylo pro studium urbanizačního procesu využito dat ze SLDB v období 1930 - 2001. Tato data byla zvlášť cenná při studiu starších období, kde nebyly k dispozici přesná data o stávajících obytných plochách (ÚP 1930, ÚP 1955). V tabulce č. 1 jsou uvedeny přírůstky počtu obyvatel v kompaktním městě a okolí. V případě, že jsou přírůstky větší v kompaktním městě, je možné hovořit o převažující urbanizaci, v opačném případě tato data ukazují na dominanci suburbanizace.

Tab. č. 1: Přírůstek obyvatel v %

1930-1950 1950-1980 1980-1991 1991-2001
kompaktní město -3,9 37,8 4,3 -0,7
okolí -14,5 5,5 -6,9 7,2
celkem -5,0 34,7 3,5 -0,2

Výzkum se dále zaměřil na studium suburbanizace a s ní související urban sprawl (neřízené rozrůstání města), jevy, které v současnosti hodně ovlivňují českou krajinu. Na základě růstu výměry obytných ploch v kompaktním městě a okolí* bylo možné určit nástup suburbanizace i zhodnotit její intenzitu. Výzkum urban sprawl byl proveden na základě výpočtu hustoty obyvatel na 1 ha obytné plochy, v případě že docházelo k nárůstu obyvatel, ale ke snižování hustoty ob/1 ha obytných ploch, jedná se pravděpodobně o výskyt urban sprawl, jelikož jeho charakteristickým znakem je rozptýlená a rozvolněná zástavba.

Tab. č. 2: Lokalizace a kvantifikace urban sprawl. Hustota obyv./1 ha obytné plochy.

1985 stav 1999 stav přír. obyv.
Slavonín 31,81 27,49 6 %
Chomoutov 33,17 22,3 6 %
Droždín 34,38 29,45 4 %
Projevy urbanizace a suburbanizace

* Data byly k dispozici pouze od roku 1985, pro studium suburbanizace v současnosti byly použity data obytné zástavby z roku 2009 poskytnutá Magistrátem města Olomouce.

Úvod

graph

Cíle

graph

Metody

graph

Územní plány

graph

Výsledky

graph

Závěr

graph

Summary

graph