Výsledky
V této kapitole jsou podle jednotlivých kritérií hodnocení shrnuty výsledky z kapitoly 5.3 Vlastní hodnocení.
Kritérium povahy jevu
Nejčastěji byla jako vhodná metoda označena m. čárových znaků (63x), za kterou následuje kartodiagram (44x) s m. bodových znaků (42x) a m. plošných znaků (41x).
Jako možná metoda byla nejčastěji označena m. anamorfózy (18x)
Tab. Četnost hodnocených metod jako vhodných a možných v jednotlivých tématických sekcích (zelená – Přírodní prostředí, oranžová – Sociální prostředí, modrá – Ekonomické prostředí)
Softwarová náročnost metody
V programu ArcGIS lze realizovat všechny hodnocené kartografické metody (tedy alespoň jeden podtyp dané metody důležitý pro hodnocení).
Podtyp kartografické metody, který nelze v ArcGIS zrealizovat, je pro hodnocení důležitý a daný jev nelze vyjádřit jiným (v ArcGIS realizovatelným) podtypem dané metody, je kartogram strukturní. Za zmínku stojí rovněž metoda stuhová, u které je v hodnoceném programu realizovatelná jen její nejjednodušší verze – stuhový kartodiagram jednoduchý (tak jej označuje Kaňok, 1999). Další podtypy stuhové metody by mohly mít velký potenciál využití zejména v oblasti dopravy.
Tab. Přehled softwarové náročnosti metod (* jen stuhový kartodiagram jednoduchý)
Metodu anamorfózy lze jako jedinou zrealizovat jen pomocí skriptu k ArcGIS. Existuje několik různých skriptů, např. Cartogram Creator (autorem je Eric B. Wolf) nebo Cartogram Geoprocessing Tool (autorem je T. Gross). Bohužel se ani s jedním nepodařila uplatnit m. anamorfózy na vzorová data Přerova.
S určitými problémy se lze v ArcGIS setkat rovněž při uplatnění m. čárových znaků – hraničních linií. Chceme-li je aplikovat na plochy, které spolu sousedí a navazují na sebe, tj. mají společné hranice (např. místní částí města, katastrální území), můžeme použít dva postupy:
1. u plošných znaků se nastaví prázdná výplň a určitá barva okrajové linie – problém: barva hranic „vnitřních“ polygonů v mapě neodpovídá nastavené barvě v legendě
2. u plošných znaků se nastaví „stín okrajové linie“ (barevná lemovka).
o To lze udělat např. následovně:
i. Symbol – Propperties – Gradient Fill Symbol
i. Style – Buffered
ii. Intervals – 10, Percenatge 20, Angle 10
Problém: barva v legendě je téměř nečitelná
Obr. Srovnání dvou přístupů při uplatňování m. čárových znaků – hraničních linií
Úřednická srozumitelnost
Zhodnocením tohoto kritéria šlo vysledovat několik trendů v preferencích metod.
V případě, že se rozhodovalo mezi m. plošných znaků a m. hraničních čárových znaků, dal úředník přednost metodě plošných znaků. Analogicky to dopadlo v případě m. barevných vrstev a m. izolinií, kde vyhrávala m. barevných vrstev.
Těsné výsledky byly v „souboji“ kartogramu a m. tečkové. Metoda tečková zvítězila např. u tématu Hustota zalidnění. Ve většině případů ale zvítězila metoda kartogramu. Analogicky to vypadalo v případě bodového kartodiagramu – metody bodových znaků a stuhové metody – metody liniových znaků, kde zvítězili prvně jmenovaní.
Překvapením pro autora bylo hodnocení metody tečkové jako metody s vysokou „čitelností“ a naopak označení metody anamorfózy za metodu, která je dle slov úředníků jakoby „navíc“ a „lze ji použít pouze jako doplněk, či na efekt“. Ve všech hodnoceních byla metoda anamorfózy zařazena až na poslední místo.
Závěrečné hodnocení
Metodou, která se stala po zvážení všech kritérií nejpoužívanější a nejvíckrát byla označena jako doporučená (42x), je metoda bodových znaků. Druhou v pořadí je m. kartodiagramu (38x) a dále pak metoda kartogramu (19x).
Metodou, která byla nejčastěji určena jako metoda na zvážení, je metoda plošných znaků (24x), následována metodou kartogramu (21x) a metodou čárových znaků (18x).
Tab. Znázornění toho, kolikrát byla daná metoda označena jako „doporučená“ a kolikrát jako metoda „na zvážení“.
Jedinou metodou, která když byla označena jako vhodná, byla následně vždy i doporučená, je metoda barevných vrstev (viz Tabulka 1 a Tabulka 3). Podobným případem je metoda izolinií. Ta byla vždy, když byla označena jako vhodná, metodou na zvážení.
Tab. Znázornění toho, kolik metod a kolikrát spolu „soupeřilo“ v jednotlivých tematických sekcích
Nejčastěji spolu „soupeřily“ dvě metody. A to hlavně m. plošných znaků s m. čárových znaků. V situaci, kdy bylo možné téma realizovat jen jednou metodou, převládala m. bodových znaků (za ní těsně m. čárových znaků).
Soupeřily-li spolu tři metody, velmi často se jednalo o metody bodových, plošných a čárových znaků. Soupeřily-li spolu čtyři metody, tak nejčastěji to byla metoda kartogramu, kartodiagramu, tečková a anamorfózy. Soupeřily-lo spolu pět metod, tak zde často byla zastoupena dvakrát m. kartodiagramu – jednou její typy podtypy pro absolutní čísla a jednou pro relativní čísla.
Témata s doporučeními
Kapitola podle témat shrnuje výsledky z kapitoly 5.3 Vlastní hodnocení (není na těchto internetových stránkách). U každého tématu jsou vypsány metody doporučené a metody na zvážení.
Seznam doporučených metod a metod na zváženíPříloha 1-9 - Ukázkové mapy:
Příloha 1
Příloha 2
Příloha 3
Příloha 4
Příloha 5
Příloha 6
Příloha 7
Příloha 8
Příloha 9
Příloha 10
Příloha 11