Současnost
Mapy městského prostředí můžeme mít v analogové (papírové) a digitální podobě.
V současné době se příliš mnoho klasických analogových map městského prostředí nevytváří. O atlasech ani nemluvě. Převažují hlavně mapy v podobě digitální, které jsou velmi často umístěny na mapových serverech jednotlivých měst. Zde jsou jednotlivá témata nahrána jako vrstvy, které lze zapínat a vypínat. Jednou z nejvýznamnějších firem v ČR, která tyto servery na objednávku vytváří, jsou T-Mapy, které staví na vlastní technologii T-MapServer. Jejich služeb využilo např. město Praha (WebGIS), Hradec Králové, Kadaň, Chomutov, Děčín a jiné. Další významnou firmou je Help Service Remote Sensing (HS RS), která staví na technologii MapServer. Ta vytvořila mapový portál např. pro město Znojmo, Telč, Kopřivnici nebo Kolín. Dále stojí za zmínku ještě firma Gepro, stavící na svém produktu MISYS WEB (např. Cheb), a GeoVAP se svým programovým řešením CityWare na GS technologii (např. Prostějov).
Mezi nejrozšířenější analogové mapy městského prostředí, které jsou mezi uživateli stále populární, patří orientační mapy měst s rejstříkem ulic a znázorněním důležitých míst, tzv. Points of Interest (POI), mezi které patří např. nádraží, sportoviště, ZOO a další historicky a kulturně důležitá místa (kaple, kostely, muzea, galerie, apod.). Mezi nejvýznamnější nakladatele těchto map v ČR patří Kartografie Praha a SHOCart. Dalšími jsou firmy Žaket, Freytag and Berndt, Marco Polo, Geodézie ČS, JN Kart, Pemic a další.
Na úřadech v ČR bývají k dispozici digitálně zpracované technické mapy města zahrnující technické sítě jako vodovody, kanalizace, plynovody, telekomunikační, elektrické vedení a další. Všechny katastrální mapy se pomalu převádějí do digitální podoby. Tyto mapy se netisknou a „nevěší na zeď“, ale slouží spíše jako podkladový materiál pro různá územní rozhodnutí, pro řešení vlastnických vztahů, apod. Obsahují velké množství dat a tisknou se tak jen jejich výřezy. Obyčejný občan k nim má tak omezený přístup. Mezi mapy „na zeď“ patří na úřadě územní plán a nebo cenová mapa. Často se zde lze setkat ještě s tzv. pasporty veřejné zeleně či dopravy – platí pro ně to, co pro mapy technické.
Jako určité atlasy by se daly chápat již dříve zmíněné mapové servery. Nutno ale říci, že ve většině případů zpracovávají jen zlomek témat, která většinou jen znázorňují, kde se co nachází.
Tab. Příklady map městského prostředí v ČR
Jednou z výjimek v ČR je např. Atlas životního prostředí v Praze (od firmy Hydrosoft Veleslavín, http://www.premis.cz/atlaszp/). Jedná se o mapový server, který obsahuje např. hlukové mapy, mapy znečištění, mapy hustoty zalidnění či mapu intenzity automobilové dopravy. Jedná se o mapy interaktivní statické. Kromě identifikačních metod tematické kartografie tak využívá i kartogramů a kartodiagramů. Dalším dobrým příkladem je atlas Hradce Králové, nebo Atlas Ústí nad Labem (obsahuje statické „view-only“ mapy). Analogový atlas města v ČR, který by obsahoval popis jak fyzickogeografického tak socioekonomického prostředí nebyl autorem nalezen.
