Případové studie
Případové studie byly vytipovány z oblasti sociální a ekonomické geografie. Jedná se o praktické využití UNA a následné porovnání s běžně prováděnými analýzami. Na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce RNDr. Jaroslavem Burianem, Ph.D a pracovníky magistrátu města Olomouce (Maňáková, Dvořák) bylo zvoleno 5 případových studií:
Stavební objekty
Případová studie zabývající se analýzou stavebních objektů byla nejrozšířenější části samotného praktického testování. Jako stavební objekt je obvykle definován prostorově, funkčně a technicky celek na úrovni stavby nebo její části. Ve vybraných katastrálních územích města Olomouce se nacházelo 15 704 stavebních objektů (k 31. 12. 2013). V určitých případech by bylo možno využít jako analyzovanou vrstvu například stavební parcely. Na základě takto zjištěných informací by bylo možno stanovit vhodnou lokalitu pro stavbu firemní centrály, popřípadě výdejního místa tak, aby bylo co nejlépe dosažitelné pro co největší množství lidí.
Analýza dosažitelnosti stavebních objektů je velmi vhodná pro stanovení dostupnosti jednotlivých budov – například obchodů, zdravotních středisek a dalších. Na základě výsledků lze říci, zda je budova v rámci ostatních budov dobře, popřípadě hůře dosažitelná. Výpočet spojitosti se využívá především k odhadu potenciálu kolemjdoucích vzhledem k různým budovám v síti ulic. Analýza blízkosti umožňuje stanovit potencionální provoz kolem dané budovy. Přímost umožnuje uživateli zjistit kladnou odchylku od ideální trasy (lineární vzdálenost) na základě uliční sítě. U této případové studie byly výsledné mapové výstupy vytvořeny pouze na základě nástroje UNA. Tyto výsledky jsou zobrazeny v příloze 2 až 49. Vysoký počet mapových výstupů je způsoben především větším množstvím různých kombinací, které lze pro jednotlivé analýzy použít.
U případové studie zabývající se stavebními objekty nebyly aplikovány analýzy pomocí nástrojů „Buffer“ a „Service Area“. Tyto analýzy jsou na rozdíl od UNA počítány od určitého bodu. Analýzy u nástroje UNA probíhají ve valné většině vzájemně mezi body, respektive polygony, čili v praktické rovině probíhá analýzy mezi jednotlivými stavebními objekty.
Budovy magistrátu
Při konzultaci bakalářské práce na Magistrátu města Olomouce bylo domluveno, že by bylo vhodné vyzkoušet použití extenze UNA na analýzu budov magistrátu – byly zvoleny 2 budovy: magistrát a radnice města Olomouce. Budovy byly analyzovány především z hlediska dosažitelnosti. Následně došlo k porovnání s výsledky z alokačních a lokačních analýz. U nižších parametrů, jako je 100 a 200, respektive 500 metrů je dosažitelnost podprůměrná až špatná. Z praxe však vyplývá, lidé cestují na magistrát běžně několik kilometrů. Tudíž bylo velmi důležité a vhodné otestovat tuto možnost při poloměru 3 000 metrů – ve výsledku bylo dosaženo toho, že tyto dvě budovy magistrátu jsou výborně dostupné.
U analýzy pomocí nástroje „Service Area“ lze vysledovat, že obslužná zóna o poloměru 3 000 metrů pokrývá takřka celou Olomouc. Mimo tuto zónu spadají pouze okrajové části jako Holice, Chválkovice, popřípadě Slavonín. Nástroj „Buffer“ využívá přímou vzdálenost, což způsobí, že do okruhu 3 000 metrů spadá také Slavonín. Nejedná se však o zcela korektní výstup – není využito sítě, v tomto případě silniční. Tyto dvě analýzy byly aplikovány na případovou studii budov magistrátu a následně vizualizovány a jsou uvedeny na DVD jako přílohy 50 a 54.
Dětská hřiště
Analýzy rozmístění dětských hřišť je velmi aktuální téma k řešení. Tato problematika je momentálně řešena Magistrátem města Olomouc. Jedná se především o vytipování míst pro tvorbu nových dětských hřišť v místech, kde chybí, popřípadě jsou špatně dostupné. Tuto případovou studii však není možno analyzovat pomocí toolboxu Urban Network Analyst – určitou možností by byla analýza parcel (nebyla realizována). Z tohoto důvodu došlo k zaměření se především na analýzu pomocí nástroje „Buffer“ a „Service Area“. Pro analýzu hřišť byly zvoleny intervaly 100, 200 a 500 m. Díky tomu, že většina dětských hřišť se nachází do 500 m od ostatních, tak se buffer zóny překrývají.
Z mapových výstupů lze vysledovat, že největší koncentrace dětských hřišť je v místě ubytovacích kapacit, jako jsou Povel, Nová Ulice a Neředín. V poslední době proběhla výstavba několik nových hřišť, které způsobily, že tyto katastrální území jsou takřka ideálně pokryté. Nachází se zde pouze několik drobných tzv. „hluchých“ míst. Příkladem může být oblast okolo fakultní nemocnice.
U analýz pomocí nástroje „Buffer“ a „Service Area“ a nízkých hodnotách zadaných poloměrů lze vysledovat nepříliš velké rozdíly. Tabulka 7.3 znázorňuje, kolik budov je dostupných do 100, 200, respektive 500 metrů od dětských hřišť. Území je analyzováno nástrojem „Service Area“, čili se jedná o analýzu na základě sítě ulic. Lze tedy tvrdit, že 6 150 budov má dětské hřiště v dosahu do 500 metrů. Tyto analýzy dětský hřišť byly vizualizovány do podoby mapových výstupů, které jsou součástí DVD jako přílohy 51 a 55.
Obchodní centra
Do analýzy obchodních center byla zařazena 3 velká nákupní centra, kdy 2 z nich se nacházejí v okrajové části Olomouce; jsou to Olomouc CITY a OC Haná. Nově byla na podzim roku 2013 otevřena Galerie Šantovka. Výstavba tohoto nákupního centra způsobila, že je Olomouc z hlediska poptávky po obchodech, respektive nákupních center takřka ideálně pokrytá.
Galerie Šantovka je z hlediska analýzy na základě stanovených prohledávaných poloměrů 1 000, 2 000 a 3 000 metrů takřka ideálně umístěna. Podle výsledků analýzy vyplývá, že 2/3 stavebních objektů má průměrná, dobrou, popřípadě výbornou dostupnost do OG Šantovka. V případě, že by u analýzy dosažitelnosti byla využita kombinace stanoveného poloměru a také váhy budov: počet obyvatel – výsledkem by byla vážená dosažitelnost, která by podávala ještě více přesnější informace.
Další 2 obchodní centra jsou na tom již o poznání hůře, a to především z toho důvodu, že jsou situována v okrajové části Olomouce. Toto je způsobeno především tím, že v okolí těchto center již není nijak intenzivní výstavba. V okolí OC Haná se jedná především novou nízkokapacitní bytovou výstavbu a více vzdálené panelové domy.
Sběrné dvory
V nynější době jsou v Olomouci veřejnosti přístupné 2 sběrné dvory a to v Neředíně a Chelčického. Dále se v Olomouci nachází podnikatelský sběrný dvůr (U Panelárny). Veřejnosti je zde umožněno odevzdání pouze nebezpečných odpadů a navíc je tento sběrný dvůr zpoplatněn. Proto je tato možnost z dalších analýz vyloučena. Sběrné dvory byly analyzovány pomocí nástroje „Buffer“ a „Service Area“. Opět byly zvoleny poloměry o hodnotě 1 000, 2 000 a 3 000 metrů.
Rozdíly mezi nástroji „Buffer“ a „Service Area“ jsou zde patrné především v katastrálních územích Lazce a Nové Sady u Olomouce, které jsou v případě obalové zóny do 3 000 metrů pokryté z hlediska dostupnosti sběrných dvorů, v případě „Service Area“ však nikoliv. Je důležité si uvědomit, že kapacity sběrných dvorů jsou nedostačující a bylo by potřeba vytvořit alespoň 1 nový sběrný dvůr. Tímto a především problematikou vytipování nových míst pro výstavbu sběrných dvorů pomocí alokačních a lokačních analýz se zabývala ve své diplomové práce Dagmar Valchařová (2012).
Bakalářská práce
Autor: Jakub Vrkoč
Vedoucí práce:
RNDr. Jaroslav Burian, Ph.D
Univerzita Palackého v Olomouci
Bakalářská práce ke stažení