Zhodnocení planimetrických nepřesností map Portolánového atlasu Jauma Olivese proběhlo v prostředí softwaru MapAnalyst ve verzi 1.3.13.
Všechny mapové listy (vyjma 6. atlasového listu, který byl z celé práce vynechán) byly zhodnoceny metodami deformace sítě, vektoru posunu, izolinií rotace a izolinií měřítka.
2. atlasový list byl analyzován za pomoci 164 párů srovnávacích bodů. Průměrné měřítko mapy bylo určeno jako 1 : 6 088 700. Tento výpočet odpovídá hodnotě uváděné literaturou (1 : 6 000 000). Průměrná rotace mapy byla stanovena na 172° ve směru hodinových ručiček pro jižní orientaci mapy. Pro směrodatnou odchylku byla stanovena hodnota 33 105 m a střední polohová chyba byla určena na 46 817 m. Při vykreslení deformační sítě je nejvýrazněji deformována oblast ostrova Kypr, který je na mapě zakreslen v příliš severních zeměpisných šířkách, jak lze dobře vyčíst z vektoru posunu. Druhou významnou deformací mapy je západní zakreslení Černého moře a jeho protažení v rovnoběžkovém směru.
U 3. atlasového listu bylo průměrné měřítko mapy stanoveno jako 1 : 6 650 900. Tato hodnota opět odpovídá hodnotě uváděné literaturou (1 : 6 500 000). Průměrná rotace mapy vychází jako 172° po směru hodinových ručiček pro jižní orientaci. Směrodatná odchylka byla zjištěna 38 388 m a střední polohová chyba 54 289 m. Počítáno za využití 137 párů shodných bodů. Nárůst lokálních měřítek mapy v jižním směru poukazuje na zkrácení vzdálenosti jižní Evropa – severní Afrika. Na vektoru posunu mapy je dobře patrný východní zákres Dalmáckého pobřeží a naproti tomu příliš západní zakreslení západního pobřeží Korsiky.
4. atlasový list je z hlediska deformační sítě nejzajímavějším. Chybné zakreslení Orknejských ostrovů pod nejjižnější výběžky Skandinávského poloostrova vede až k protočení mřížky v tomto místě. Tento list je celkově krásnou ukázkou rozdílné znalosti jižní a severní Evropy kartografy doby Jauma Olivese. Chyby v kresbě a přesnosti mapy narůstají v severním směru a jsou velmi dobře patrné nejen na deformační síti a vektoru posunu, ale také na lokálních izoliniích. Na těchto výstupech je opět velmi zřetelný přechod mezi jihem a severem, kdy v severním směru narůstá jak rotace mapy, tak i její měřítko. Na mapě bylo sesbíráno 167 párů srovnávacích bodů. Průměrné měřítko mapy bylo stanoveno jako 1 : 7 313 600 (hodnota uváděná v literatuře je 1 : 6 700 000), průměrná rotace mapy 174°, směrodatná odchylka 65 384 m a střední polohová chyba 92 467 m.
Hrubou chybou 5. Atlasového listu je východní zákres Kapverdských ostrovů. Ten způsobuje jak výraznou chybu v deformační síti, tak nárůst hodnot lokálního měřítka. Průměrné měřítko mapy počítáno za využití 78 párů srovnávacích bodů, bylo stanoveno jako 1 : 8 332 800 (hodnota uváděná literaturou – 1 : 8 600 000) s průměrnou rotací 179° po směru hodinových ručiček. Hodnota směrodatné odchylky byla zjištěna jako 48 532 a střední polohové chyby 68 635 m.
Pro 7. atlasový list byly zjištěny následující hodnoty: průměrná hodnota měřítka mapy 1 : 4 757 700 (hodnota uváděná literaturou 1 : 4 380 000), průměrná rotace mapy 170° po směru hodinových ručiček při jižní orientaci mapy, směrodatná odchylka 26 126 m a střední polohová chyba 36 948 m. Transformace byla počítána se 138 páry srovnávacích bodů. U většiny ostrovů Egejského moře na tomto listě byl prokázán zákres do vyšších zeměpisných šířek.
Mapové listy jsou pootočeny v rozmezí od 170°do 179° ve směru hodinových ručiček. Tyto hodnoty odpovídají jižní orientaci mapy. Hodnoty směrodatné odchylky se pohybují mezi 26 126 – 65 384 m. Střední polohová chyba poté 36 948 – 92 467 m. Podle těchto hodnot, můžeme brát za nepřesnější 7. atlasový list. Naopak nejméně přesným je 4. atlasový list.
