V rámci práce byl proveden rozbor použitých geonym, ve smyslu jejich překladu do dnešního geografického názvosloví.
Vědecká knihovna v Olomouci poskytla pro tuto práci přepis geonym ze zápisů na mapách, jehož autorem je Dr. Ivan Kupčík z Univerzity v Mnichově, ze kterého bylo v práci vycházeno. Přepis nebyl bohužel proveden do podoby současných endonym a pro jakékoliv další zpracování byl nepoužitelný.
Práci zahájilo vyhledávání současných endonym pro popisy v atlase. Jako zdroje dat bylo využito internetových stránek www.maps.google.com a www.wikipedie.com. Ke každému geonymu v atlase bylo dohledáno dnešní endonymum a případné české exonymum (pokud si jej čeština vytvořila). K údaji dnešního endonyma byla do závorky přidána informace o jazyce, pro který je platné.
U některých popisků nebylo možné dohledat jejich dnešní ekvivalenty. Představovaná sídla buďto během let zanikla, nebo se nedochoval vývoj jejich názvosloví. V takovém případě je u záznamu uveden symbol křížku – x. U jiných popisků nelze přesně rozhodnout o místě, které znázorňovalo, jelikož jsou možná dvě sídla. U takových záznamů zůstaly v přepisu obě možnosti. V případě Dněprovského limanu (a dalších popisků podobného typu) můžeme sice určit jeho české exonymum, ale jeho endonymum se dohledat nepodařilo. Pro některé záznamy si čeština vytvořila hned několik alternativních exonym, která jsou uvedena v závorkách v poli „české exonymum“ – Damietta (Demieta, Dumyat).
V práci bylo dohledáno na 523 převážně červených záznamů (hlavních prvků popisu mapy). Černé popisy (vedlejší prvky popisu mapy) byly překládány p. Dr. Kupčíkem pouze v oblasti západního Španělska a blízkého jihofrancouzského pobřeží, kde je předpokládáno, že danou oblast znal autor atlasu velmi dobře i z vlastních zkušenosti.
Popisy zachycují jak choronyma (např. Kyrenaika – historické území východní Libye), tak samozřejmě oikonyma a také hydronyma (např. řeka Senegal). Při přepisu bylo využito transkripce z arabského písma.
Výsledný seznam geonym je k práci přiložen jako digitální příloha. V jejím úvodu lze nalézt seznam zkratek, které byly využity pro označení jazyků dnešních endonym. Původní názvy v atlase jsou uvedeny pod polem Název na mapě a pro snadné odlišení jsou psány kurzívou, následují pole Současné endonymum a České exonymum. Záznamy jsou řazeny po atlasových listech a jsou ponechány v pořadí přepisu Dr. Kupčíka.
