VÝSLEDKY

Cílem diplomové práce bylo provést zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pomocí gridové analýzy, se zaměřením na vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Úkolem bylo provést zmíněný rozbor za území Olomouckého kraje s aktuálností k roku 2018.

Nejprve byla nastudována aktuální legislativa a platné metodiky vydané na celostátní úrovni. Dále bylo nutné nastudovat územně analytické podklady Olomouckého kraje a aktuální metodiku rozboru udržitelného rozvoje území se zaměřením na vyhodnocení vyváženosti územních podmínek, používanou v rámci Olomouckého kraje. Úkolem bylo využít stejná vstupní data, stejné indikátory a jejich váhy. Na základě této metodiky byl aplikován proces přepočtu všech indikátorů do podrobnosti gridové sítě. Dle bakalářské práce byl vybrán grid hexagonálního tvaru o velikosti buňky 1 km2 pro detailní rozhodování a další podrobnost o velikosti buňky 6,25 km2 pro orientaci ve studovaném území.

Přepočtu indikátorů do podrobnosti gridových sítí přecházelo podrobné studium agregace a zejména disagregace vstupních dat. Proces disagregace je používán v případě, že jsou vstupní data dostupná pouze za vyšší územní jednotky, než je požadováno. Studium disagregace bylo zaměřeno na již používaná a otestovaná řešení a zejména aplikace v GIS prostředí. Dosažené poznatky o gridové analýze jsou shrnuty v podkapitole 3.2. Přepočty byly provedeny jak pro obě velikosti gridu, tak pro již používaný přístup reprezentace v obcích. Veškeré výstupy byly vizualizovány v soulady s kartografickými pravidly. Součástí výstupů je také srovnání těchto dvou přístupů, reprezentace v gridu a v obcích, které je provedeno na příkladech vybraných indikátorů, hodnocení pilířů a celkovém hodnocení.


Zpracování RURÚ


Hlavním cílem práce bylo zpracovat rozbor udržitelného rozvoje území v podrobnosti gridové sítě o dvou velikostech. Pro zpracování byla využita především prostorová a statistická data z databáze ÚAP Olomouckého kraje, která byla poskytnuta krajem. Dle metodiky (2019) se v rámci Olomouckého kraje pracuje s celkem 24 indikátory, které jsou kvantitativně hodnoceny v rámci tří pilířů. Pilíře pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území jsou dány vyhláškou č. 13/2018 Sb. Do každého pilíře spadá celkem osm indikátorů, hodnotící stav ve studovaném území z přírodního, hospodářského a sociálního hlediska. V rámci vlastního zpracování bylo ke každému indikátoru přistupováno individuálně. Hodnoty některých, zejména přírodních indikátorů bylo možné vypočítat z dostupných přesně lokalizovaných dat. Pro zpracování většiny hospodářských a sociálních indikátorů bylo nutné využít metodu disagregace, protože většina primárních dat je agregována za územní jednotky obcí. Ve fázi disagregace práce vychází z bakalářské práce Zapletala (2019), který navrhoval a testoval různé metody disagregace na různých především socio-ekonomických ukazatelích. Hodnoty každého indikátoru byly vypracovány zároveň pro obě velikosti gridu a pro reprezentaci v obcích. Všechny indikátory byly zhotoveny jako sekvence po sobě jdoucích nástrojů, automatizované v prostředí ModelBuilderu. Proces zpracování každého indikátoru je podrobně popsán v podkapitole 4.2 praktické části práce. Následně bylo provedeno hodnocení jednotlivých pilířů, které bylo vyhotoveno vážením jednotlivých indikátorů, spadajících do těchto pilířů. Závěrem této části bylo provedeno celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek, hodnotící stav všech pilířů jako celek.

Hlavními výsledky fáze zpracování bylo tedy 24 indikátorů, které vstupovaly do hodnocení v rámci tří pilířů a do celkového hodnocení vyváženosti územních podmínek. Toto zpracování bylo provedeno pro dvě velikosti gridu a pro územní jednotky obcí. Výsledkem tak je 84 mapových reprezentací statistických dat. Součástí hlavních výstupů je 24 automatizačních nástrojů zpracovaných v prostředí ModelBuilder, které jsou použitelné pro následné aktualizace.


Vizualizace


Jak již bylo zmíněno v kapitole výše, výsledkem je celkem 84 mapových reprezentací jednotlivých výstupů. Ty jsou vizualizovány dle indikátorů a pilířů ve 28 mapových projektech ArcGIS Pro, které jsou součástí přílohy 3. Výsledné vrstvy jsou přiloženy ve výstupní databází, která je rozdělená do datasetů, a to podle jednotlivých indikátorů. Mapové výstupy jsou jedním z hlavních výstupů práce a její zpracování je předmětem kapitoly 5. Všem indikátorům byly dle metodiky nastaveny stupnice o pěti intervalech, které byly převedeny na ordinální stupnici. Barevné stupnice indikátorů jsou nastaveny jednotně v rámci každého z pilířů. Každému indikátoru, hodnocení pilíře i celkovému hodnocení byl vytvořen individuální mapový list porovnávající reprezentaci v gridové síti a reprezentaci v obcích ve stejném referenčním měřítku. Součástí mapových listů jsou také doplňující grafy a každý výstup je ze zadní strany doplněn o vizuální workflow výpočtu každého indikátoru a histogramy jednotlivých reprezentací. Vizuální workflow není vytištěno pouze u indikátoru TR_CEPR_18, které je příliš velké a na formátu A3 není čitelné, je tak přiložené pouze v toolboxu v digitální podobě. Každé mapové pole je doplněno o hranice obcí, SO ORP a jejich správní sídla. Samozřejmostí jsou základní kompoziční prvky každého mapového výstupu. Barevné stupnice jednotlivých mapových reprezentací byly nastaveny v prostředí ArcGIS Pro a výsledné mapové výstupy byly vytvořeny v grafickém editoru Adobe Illustrator 2020. Všechny mapové výstupy jsou přiloženy v tištěné podobě jako volná svázaná příloha č. 2. Srovnání hodnocení pilířů a celkové hodnocení vyváženosti územních podmínek je také dostupné v online podobě mapové aplikace v prostředí ArcGIS Online, která je součástí přílohy 4. Odkaz na aplikaci je dostupný na webových stránkách diplomové práce.

Výstupem vizualizační části je tedy celkem 28 projektů ArcGIS Pro, umožňující srovnání jednotlivých přístupů v digitální podobě. 29 mapových listů je přiloženo v tištěné verzi a mapová aplikace umožňuje srovnání v rámci hodnocení pilířů a celkového hodnocení.


Srovnání metod


Doplňujícím výstupem diplomové práce je porovnání nově zpracovaného přístupu v gridu s běžně používaným v územních jednotkách obcí. Porovnávána byla především reprezentace v gridu nejmenší velikosti, větší velikost gridu byla komentována spíše doplňkově.

Předmětem srovnání byly základní statistiky středních a extrémních hodnot (rozsah) jednotlivých reprezentací. Byly popsány a odůvodněny největší rozdíly, které byly způsobeny většinou charakterem indikátorů v souvislosti s odlišným rozsahem hodnocení. Rozdíly mezi jednotlivými reprezentacemi byly názorně demonstrovány při porovnání podílu území dle jednotlivých kategorií hodnocení. Porovnávání bylo provedeno na příkladu hodnocení každého z pilířů a bylo doplněno o jeden reprezentativní indikátor z každého pilíře. Srovnání v rámci přírodního pilíře odhaluje až 37% rozdíly v rozsahu území nejnižšího hodnocení. V rámci ekonomického a sociálního pilíře je poukázáno především rozdíl ve způsobu hodnocení. Z podstaty těchto dvou pilířů je hodnocení vztaženo především k obyvatelstvu a urbanizovaným částem studovaného území. Ze srovnání hodnocení těchto dvou pilířů i jejich indikátorů vyplynulo, že v rámci gridu nejmenší velikosti správně neprobíhá hodnocení na velmi velké části území Olomouckého kraje, což je v rámci hodnocení obcí z podstaty nezohledněno. Rozdíly v rozsahu území tak jsou až 46%. Skutečnost, že hodnocení sociálního a hospodářského pilíře neprobíhá na celém studovaném území je také nutné zohlednit v celkovém hodnocení vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Z porovnání celkového hodnocení také vyplývají především rozdíly v rozsahu území celkově negativního a celkově pozitivního hodnocení, což jsou velmi zásadní ukazatelé celého hodnocení.

Vlastní srovnání je doplněno tabulkami a grafy, které jsou zmíněny v textu a jsou také součástí příloh a je také podpořeno vizuálním srovnáním jednotlivých hodnocení, se zaměřením na konkrétní detail území i hodnocení jako celku.

Podstatou reprezentace v gridu malé velikosti je jeho vysoká podrobnost. Výstupem tohoto srovnání je tak zvýraznění velké vnitřní nehomogenity území administrativních jednotek, z čehož vyplývá také velký rozsah zkreslení hodnocení rozboru udržitelného rozvoje území v obcích.