Závěr
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit zásoby uhlíku v nadzemní a podzemní biomase pro hlavní vegetační fáze na území České republiky. Nejdříve bylo provedeno testování algoritmů a vybraných metod na zvoleném regionálním území. Závěrem této testovací fáze byla selekce nejpřesnější metody pro stanovení zásob uhlíku v AGB a BGB v České republice. Nejdříve muselo být provedeno určení plochy, na které byly dále prováděny výpočty. K tomuto vymaskování zájmové plochy sloužily data z Corine Land Cover 2012 a maska oblačnosti. Po získání zájmového území bylo provedeno stanovení zásob uhlíku metodou ND45. Výsledné hodnoty byly porovnány s daty expertního pozemního měření. Výsledek tohoto porovnání byl více než pozitivní. Jelikož odchylka mezi výsledky zásob z expertního pozemního měření a výsledky zásob určené metodou ND45, která využívala jen data a přístupy DPZ, byla 5%. Tento hlavní výsledek, jež byl cílem celé práce, může být pro mnohé důkazem toho, že využití metod DPZ pro odhad zásob biomasy a uhlíku je velmi inovativní a perspektivní pro budoucnost této problematiky. Zároveň však z testování vyplynulo, že některé algoritmy a přístupy je nutné dále rozvíjet a měly by být předmětem dalšího zkoumání, myšleny především metody FAPAR a metoda s použitím SR.
Užitečná by tato práce mohla být tedy především jako důkaz toho, že metody DPZ jsou konkurenceschopné pro metody s pozemním měřením, které jsou mnohdy časově a finančně náročné, navíc v některých oblastech nerealizovatelné. Dále stanovené zásoby uhlíku v biomase slouží jako dokumentace zásob nad Českou republikou v letech 2012–2015. Což může být v budoucnu porovnáno s aktuálními hodnoty a na základě toho může dojít k vyvození některých závěrů. Například by tak by mohl být dokázán fakt, že lesy dokáží pojmout větší objem uhlíku v souvislosti se zvyšující se koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Což by bylo v souvislosti s globálními změny klimatu pozitivní zprávou a zároveň podněcujícím signálem k maximálnímu omezení procesu odlesňování půdy. V neposlední řadě může práce někoho iniciovat a inspirovat ke stanovení zásob uhlíku na jiném území.
Tato práce mohla být určitě přínosem pro studie zabývající se především změnami klimatu. Je jasné, že obsah uhlíku v AGB a BGB na území České republiky v porovnání s globálními toky uhlíku nehraje žádnou zásadní roli. Avšak studie provedená nad územím České republiky může být vhodnou inspirací a studijním materiálem při stanovování uhlíku v biomase v podobných klimatických podmínkách v ostatních státech Evropy.