Výsledky

Stanovení plochy sněhové pokrývky

Procentuální zastoupení sněhové pokrývky na snímcích v jednotlivých letech shrnuje tabulka. Zastoupení sněhové pokrývky je zde podhodnoceno, neboť se jedná o šikmý snímek, ve kterém stromy zastiňují plochu, kde se s vysokou pravděpodobností vyskytuje sníh. Červená čísla v tabulce poukazují na dny, kdy došlo k přisněžení oproti předešlému snímku.

Grafy jsou konstruovány na sjednocené časové ose, aby bylo množství sněhu meziročně porovnatelné. Výrazně tak např. vystupuje situace, kdy se v květnu 2007 oproti předešlým rokům na svahu vyskytovalo už jen velmi malé množství sněhu. V roce 2005 je patrné významné přisněžení dne 12. 5. až na hodnotu téměř 60 % plochy – tento rok se tak sněhová pokrývka udržela nejdéle.

Porovnání odtávání v jednotlivých letech

Pro tuto kapitolu byly sestaveny mapy viz Příloha 4 – 7. Zajímavé by bylo dát informaci těchto map do souvislosti např. s provozem sjezdovky, počtem lyžařů, denní teplotou vzduchu, srážkami či výškou sněhové pokrývky na svahu a sledovat míru korelace.

Na výsledných mapách je patrné, že sníh odtává rychleji v přirozeném prostředí než na sjezdové trati. Setrvání sněhu je znatelné i na vedlejší sjezdovce napravo od vyznačené sjezdovky ve směru ze svahu.

V roce 2007 odtál sníh mnohem dříve než v předešlých letech, což je mimo jiné způsobeno také tím, že zima v sezoně 2006/2007 byla velmi mírná, teplotně nadnormální. Toto tvrzení lze doložit grafem č. 5 s průměrnou měsíční teplotou vzduchu na profesionální meteorologické stanici Šerák (1327 m n. m.), která je umístěná nejblíže a ve srovnatelné nadmořské výšce, a také grafem č. 6 průměrných měsíčních teplot v celém Olomouckém kraji v období zimy 2006/2007 v porovnání s normálem období za 1961 – 1990.

Na všech čtyřech mapách lze pozorovat fenomén delšího setrvání sněhu na pravé (východní) straně sjezdovky ve směru dolů. Příčinu se však nepodařilo odhalit. Z mapy v roce 2005 je vidět, že sněhu bylo v sezoně dostatečné množství, zima byla dlouhá nejen v Jeseníkách.

Pro porovnání je uvedena tabulka, ve které je uveden poslední den se souvislou sněhovou pokrývkou na stanici Šerák a stejný den odvozený z řady snímků.

Rastrová analýza

V této kapitole byla zkoumána četnost setrvání sněhu v obrazových prvcích zájmového území. Předchozí kapitola se zabývala tím, kde je sníh nejdéle, tato pozoruje, kde je ve zkoumaném období nejčastěji. Podává tak odlišný pohled na odtávání s tím, že ukazuje jakýsi průmět všemi snímky, a není tedy citlivá na situaci, kdy sníh určitého dne překryje již holá místa dnů předchozích (přisněžení). Místa, kde se sníh vyskytoval na všech snímcích daného roku, jsou tak na mapách v přílohách č. 8 – 11 znázorněna nejtmavší barvou.

Z map opět vystupuje tmavá východní strana označené sjezdovky. Ve spodní třetině sjezdovky se tmavě vykreslují okraje silnice, tedy odhrnutý sníh z cesty. Rok 2005 je charakteristický celkově tmavší barvou, tedy souvislejší pokrývkou na většině snímků. Nejsvětlejší je naopak rok 2004, souvislejší pokrývka se udržuje především v areálu sjezdovky.

Analýza fenologických bodů

Cílem analýzy bylo určení data posledního sněhu ve fenologických bodech (Příloha č. 2) v jednotlivých letech. Fenologické body jsou místa, kde se provádí sezonní sledování fenologického vývoje rostlin, resp. vlivu sněhové pokrývky na daný druh vegetace. Celkově se pozoruje i druhového složení vegetace na sjezdové trati a v okolním přirozeném prostředí.

Přímo na sjezdovce se nachází 19 ze 40 bodů (v tabulce označeny červeně). Z tabulky lze vypozorovat (stejně jako z map odtávání), že na sjezdovce zůstává sníh po delší dobu. Navozují k tomu i zvýraznění nejdřívějšího (vždy mimo sjezdovku) a nejpozdějšího (vždy na sjezdovce) odtátí sněhové pokrývky v jednotlivých letech. Konkrétní dopady tohoto zjištění analyzují botanici přímo v terénu sledováním vývojových fází vybraných rostlin.

V roce 2007 odtál sníh celkově dříve než v předešlých letech – pouze dva body toto pravidlo porušily (48 a 92 v roce 2005). Bod č. 42 je téměř zakryt stromem, a tak určení data v jeho případě je odvozeno z charakteru nejbližšího okolí stromu.