Diskuze

Rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje vegetaci, je délka trvání sněhové pokrývky v prostředí s uměle zhutněnou sněhovou pokrývkou. V přirozeném prostředí je tato délka výrazně kratší. Zpoždění odtávání sněhové pokrývky na sjezdové trati (které je doloženo mapovými výstupy této práce) až o několik dnů je zapříčiněno právě provozem sjezdových tratí a množstvím přítomných lyžařů. Větším problémem než samotné sjezdovky jsou však pravděpodobně cesty vleků, kde je vyšší koncentrace projíždějících lyžařů na malé ploše. Na sjezdovce si cestou dolů už každý volí vlastní cestu. Na druhou stranu je na vleku menší dynamika pohybu rekreantů, a nevznikají tak rýhy, které se na trati běžně vyskytují. Zásadním hlediskem je potom dostatečná hloubka sněhové pokrývky tak, aby nedocházelo k přímému narušení vegetace. K udusávání sněhu, což je také významný stresor, však stále dochází.

Výhodnější pro zpracování i následnou interpretaci dat by bylo, kdyby se snímkování provádělo v pravidelných intervalech, což je zásadní doporučení pro podobné projekty do budoucna. Pro každé konkrétní území je třeba mít vysledováno období, kdy začíná docházet k úbytku sněhové pokrývky. Toto období lze na počátku výzkumu odvodit např. ze záznamů nejbližší meteorologické stanice.

Pro relevantní závěry podobného výzkumu je vhodná dostupnost komplexní charakteristiky zájmového území. Např. doba provozu rekreačního zařízení, návštěvnost areálu, typ údržby či údaje meteorologického měření a pozorování, včetně výšky (hloubky) sněhové pokrývky.

Závěr

Řešitelům zmíněného projektu byly předány požadované relevantní výstupy včetně nově vytvořených dat. Zjištěné údaje byly dále interpretovány a využity pro potřeby botanického a biogeografického výzkumu v zájmové lokalitě. Vědce především zajímal vliv rekreačních aktivit (sjezdového lyžování) na konkrétní zmapované výskyty druhů rostlin v chráněném území. Metody DPZ a GIS jsou v takové aplikaci schopné poskytnout podklady pro nezbytný terénní výzkum botanického charakteru. Závěry zjištěné metodami DPZ a GIS musejí být dány do vztahu s výsledky terénního zkoumání konkrétních rostlin na zájmovém svahu a na základě míry korelace je pak usuzováno na sílu vlivu lidských aktivit na životní prostředí a případně také přistoupeno k omezení provozu rekreačních zařízení. V takové aplikaci je tedy důležitá kooperace odborníků různého vědeckého zaměření s tím, že geoinformatik zde zajišťuje zejména podporu.