Zájmové území
NPR Praděd vznikla v roce 1991 vyhláškou MŽP ČR. Její rozloha činí 2031,40 ha. Pradědská rezervace vznikla spojením šesti dřívějších státních přírodních rezervací. Celé území NPR Praděd se nachází v 1. zóně CHKO Jeseníky. Uvnitř rezervace ovšem leží několik ploch, které jsou z rezervace vyjmuty a spadají pouze do 1. zóny CHKO (především pozemky ubytovacích zařízení, sjezdových tratí a lyžařských vleků). [25]
Petrovy kameny (1446 m n. m.) můžeme v geomorfologickém členění ČR zařadit do celku Hrubý Jeseník, podcelku Pradědská hornatina, okrsku Kamzičnická hornatina a podokrsku Vysokoholský hřbet. [26] Třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku a Moravy tvoří tři mohutná skaliska vysoká 7 m. [27]
Geologicky je hora budována metamorfovanými horninami, zejména fylity a kvarcity. Vrcholové skalisko Petrových kamenů je mrazovým srubem. Reliktem po době ledové jsou mrazem tříděné polygonální půdy. Petrovy kameny leží na hlavním evropském rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Divoká Desná odvádí své vody do Moravy a Dunaje, Bílá Opava do Odry. Petrovy kameny jsou z botanického hlediska unikátním místem evropského významu. Přežívají zde relikty doby ledové – řada vzácných lišejníků a mechů, vrba bylinná a zejména dva jesenické endemické druhy: zvonek jesenický a lipnice jesenická. [27]
Petrovy kameny jsou jako přírodní rezervace o rozloze 19,1 ha součástí NPR Praděd a vstup na ně je zakázán a tvrdě sankcionován. Platí zde zákaz scházení ze značené cesty. V zimním období se však na svahu pod Petrovými kameny s jistými omezeními lyžuje.
Klimatologická charakteristika zájmového území
Podle Klimatických oblastí Československa (Quitt,1971) je horská část CHKO Jeseníky řazena k chladné oblasti, ostatní území pak patří k mírně teplé oblasti. [26] Pro CHKO Jeseníky jsou charakteristické velké klimatické rozdíly na poměrně krátkých vzdálenostech, což úzce souvisí s velkými rozdíly v nadmořské výšce. Počasí na obou stranách hlavního hřebene Hrubého Jeseníku bývá často zcela odlišné. Každoročně se v Hrubém Jeseníku vyskytují inverze, kdy ve vyšších polohách je teplo a slunečno, zatímco v údolích a kotlinách jsou mlhy. Na některých lokalitách se výrazně uplatňuje vliv mikro a mezoklimatu. [26]
První soustavná pozorování počasí byla v blízkosti Pradědu zahájena v srpnu 1933, a to na Ovčárně ve výšce 1306 m n. m. Pozorování zde trvala do roku 1938. V letech 1941 až 1945 bylo pozorování prováděno na vrcholu Pradědu. Po krátké odmlce bylo pozorování obnoveno až v listopadu 1946. Definitivní ukončení provozu stanice bylo 15. 9. 1997. Dnes je v CHKO Jeseníky v provozu profesionální meteorologická stanice Šerák (od roku 2004). [4, 6]
Z pozorování z let 1947 – 1997 víme, že první sněžení můžeme v okolí Pradědu očekávat v průměru kolem 2. října, i když výskyt tohoto jevu kolísá v mezích značně širokých: od 29. srpna (1947) do 3. listopadu (1961). Obdobně kolísá i datum posledního sněžení, které připadá průměrně na 20. května, nejdříve na 2. dubna (1966) a nejpozději na 18. července (1996). Počet dní se sněžením trvá na Pradědu průměrně 87 dní, maximálně 125 dní v kalendářním roce 1952 a minimálně 52 dní v roce 1963. [4, 9]
Na vrcholu Pradědu se souvislá sněhová pokrývka vytváří průměrně 5. října a končí 21. května, tj. období 229 dní. Počet dní se souvislou sněhovou pokrývkou je průměrně 173 dní, maximálně 204 dny v kalendářním roce 1992 a minimálně 129 dní v roce 1959. Nejdřívější datum první souvislé sněhové pokrývky bylo v období 1947/48 – 1996/97 zaznamenáno 1. září 1995, nejpozdější datum první souvislé sněhové pokrývky bylo 4. listopadu 1961. Nejdřívější datum poslední souvislé sněhové pokrývky je 16. dubna 1966 a nejpozdější datum poslední souvislé sněhové pokrývky je 19. července 1996. [4, 9]
Podle metodiky měření na stanicích ČHMÚ se rozlišuje sněhová pokrývka a souvislá sněhová pokrývka. Sněhová pokrývka je vrstva sněhu o mocnosti minimálně 0,5 cm. Souvislá sněhová pokrývka je vrstva sněhu o mocnosti alespoň 1 cm přinejmenším na polovině pozemku meteorologické stanice a jejího nejbližšího dohledného okolí (je to tedy částečně subjektivní stanovení).
