Zhodnocení kontinuity socioekonomických jevů v česko-polském pohraničí probíhalo již v rámci dílčích částí této diplomové práce v kapitole 5.
Nejdříve byly jevy zhodnoceny samostatně pomocí metodami tematické kartografie. Tento přistup hodnotící vždy jen jeden jev je však nedostačující, a proto bylo území zpracováno pomocí analýzou profilu. Tím se získalo celkem 60 grafů, které vypovídají o trendu (dis)kontinuity. I když je tato metoda velmi užitečná, její výsledky jsou také velmi zkreslující, neboť znázorňuje pouze trend jednoho z vybraných socioekonomických nebo demografických jevů. Proto byla data vyhodnocena pomocí korelace a následně zpracována analýzou shlukování, která se řadí mezi jednu z mnoha metod vícerozměrné statistiky.
Aby se však tyto nejdůležitější výsledky ucelily, byl aplikován vytvořený toolbox Continuity na zájmovou oblast mezi Českou a Polskou republikou. Spojením shlukové analýzy, která oblast klasifikovala na pět odlišných kategorií na základě demografických, socioekonomických a ekologických charakteristik, a toolboxu Continuity, který je detailněji popsán v kapitole 4.1.5, je možné přehledně vizualizovat jednotlivé typy území a získat tak názornější představu o rozložení jednotlivých charakteristik, které formují lidskou společnost a její území.
Jak je vidět na Obr. 16, celá oblast pohraničí je velmi prostorově diferencovaná. I tak je však možné mezi jednotlivými vlivy najít souvislosti a díky geoinformatickým analýzám je vizualizovat a ohodnotit. Pomocí nástroje Continuity, jež zobrazuje pouze shluky větší než zadaná prahová hodnota, je tak více zřetelná návaznost zkoumaných jevů v 6 km okolí státní hranice. Na úkor tredukce těchto informací tak vznikla souvislá oblast česko-polského pohraničí, jež symbolizuje kontinuitu jednotlivých pěti typů socioekonomických jevů.
Dále je zde patrné rozložení shluků vlivem fyziogeografických podmínek analyzovaného území. Přírodně založené typy shluků 1, 4 a 5 se nachází zejména v přímém kontaktu obou států, tedy v blízkosti státní hranice, a ovlivňují strukturu území jak na české, tak na polské straně. Vlivem národních parků a chráněných krajinných území, které člověku znemožňují jakkoli pozměňovat území, se tak kontinuita jevů, zejména těch přírodních, táhne podél téměř celé hranice území od Jizerských hor až po Jeseníky.
Shluky 2 a 3 nejvíce odráží vliv lidské společnosti na přírodní krajinu. Díky příhodným zemědělským podmínkám převažuje shluk 2 zejména na polském území.
Nejtypičtějším místem kontinuity zkoumaných jevů je region ostravské aglomerace a Horního Slezska. Tahle nejzápadnější oblast zkoumaného území je názornou ukázkou návaznosti jak zkoumaných, tak i kulturních a společenských charakteristik. Vymezená skupina obcí a gmin ze shluku 3, který je typický pro větší města vlivem nejvyšší hustoty zalidnění a poměrem zastavěného území na celkové ploše, se nachází v oblasti přímého kontaktu obou států a díky přírodním podmínkám Ostravské pánve je tak umožněna snazší návaznost nejen socioekonomických jevů. Toto území vzájemně spolupracuje v oboru cestovního ruchu, ochrany životního prostředí a revitalizaci krajiny po těžbě černého uhlí. Průmyslová historie a stále její vliv má zejména negativní dopady na okolní přírodu, neboť dochází k vytváření nežádoucích antropogenních prvků na zemském povrchu (např. haldy). Díky tzv. rekultivaci tak v oblasti mohu vznikat umělé vodní plochy nebo nové parky.
Konurbace Ostrava – Katovice patří k nejlepším integrovaným oblastem v českém pohraničí. Díky rozvojové ose zde má trh práce vysoký hospodářský a podnikatelský potenciál. Spojovacím prvkem je zejména podobná historie, kultura i podobný jazyk. Důležitým aspektem je i konkurenceschopný průmysl, který přispívá k vývoji této oblati. Dále zde dochází ke spolupráci zejména v rámci dopravní infrastrukty či prohlubování kulturních vztahů, což vede k užším kontaktům a možnostem další spolupráce. Snahou obou zemí je posílení všech těchto vazeb, což by vedlo k výraznému hospodářskému a ekonomickému rozvoji regionu.
„I přesto však české pohraničí i nadále vyvolává představu bariéry především v myšlení lidí, která má kořeny v historickém vývoji vztahů s našimi sousedy. Je úkolem orgánů a institucí veřejné správy, vzdělávacích zařízení i mediálních prostředků, je zájmem občanů žijících v pohraničí tuto bariéru postupně otupovat s cílem vytvoření regionálního či lokálního občanského společenství bez známek dělící hraniční linie, bez přídomku společenství přeshraniční.“ (Jeřábek, Dokoupil, Havlíček, 2004)
Diplomová práce, Bc. Kateřina SOUKUPOVÁ, Olomouc 2016