Nejdůležitějším a nejzdlouhavějším procesem praktické části této práce bylo vytvoření ucelené datové sady zvoleného zájmového území, které pokrývá celé česko-polské pohraničí. Tato oblast se skládá celkem ze 717 administrativních jednotek nejnižšího členění podle EU. Česká část je tvořena 608 obcemi (level LAU 2) a polská část 109 gminami (level NTS 5). Při porovnání však obě oblasti zaujímají přibližně stejně velké území. Jelikož se jedná o jednotky nejnižší úrovně, bylo velmi složité najít stejné socioekonomické a demografické charakteristiky. Většina jevů je totiž sledována na vyšší úrovně administrativních celků. Ačkoli pro české území existuje podle mého názoru mnohem lepší a obsáhlejší datová základna, nemohlo být velké množství ukazatelů použito, neboť pro polskou část neexistuje přesný ekvivalent a data by tak nebyla srovnatelná. Dalším velkým problémem byla časová jednotnost dat, kdy byla pro analýzy vybrána jen ta data, která se vztahovala k roku 2014.
Z těchto důvodu není v seznamu proměnných například žádná informace o vzdělanosti obyvatel, o dojížďce za prací nebo například o zdravotní a sociální péči.
Metodologie socioekonomické geografie je velmi rozmanitá a může být použito mnoho přístupů pro vyhodnocení dat. Mezi ty nejznámější a nejpoužívanější patří metody srovnávací, statistické analýzy, geostatistické zpracování dat, mapová algebra, tvorba tematických map, dotazníkové šetření nebo například terénní průzkum či modelování. Mohou to být jak metody velmi jednoduché, tak i velmi komplikované, které vyžadují oborovou znalost při řešení dané problematiky. Pro hodnocení kontinuity socioekonomických jevů se používají jednoduché i sofistikované metody, které nám lépe pomohou pochopit zkoumaný jev na daném území. Důležitým faktorem výběru té správné metody je mimo jiné i počet zkoumaných proměnných, který vstupuje do zvolené analýzy. Když vezmeme v úvahu velikost území, jeho administrativní členění a celkový počet indikátorů, dostaneme velmi obsáhlou sadu dat. V tom případě je nevhodné, aby se k interpretaci indikátoru socioekonomických jevů přihlíželo individuálně. Tudíž použití jednoduchých metod je méně vhodný a je lepší zvolit jiný přístup zahrnující analyzování více proměnných zároveň. Mezi takové můžeme zařadit například i shlukovou analýzou, která patří do vícerozměrných statistických metod.
Diplomová práce, Bc. Kateřina SOUKUPOVÁ, Olomouc 2016