Zhodnocení dostupných technik sběru dat pro konstrukci
podélného profilu vodního toku
Jan MARTÍNEK, vedoucí práce: RNDr. Michal Bíl, Ph.D.
3. VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
Pro hodnocení jednotlivých technik sběru dat byly vybrány dva vodní toky, a to bezejmenný tok u obce Vrážné (dále bude označovaný jako Vráženský potok) a horní část potoka Javoříčky (po ústí s potokem Špraněk). V případě Javoříčky, jež protéká západní částí Olomouckého kraje, se jedná o tok IV. řádu (číslováno podle [5]), který je pravostranným přítokem vodního toku Třebůvky. Druhý Vráženský potok, který se nachází v jv. části Pardubického kraje, je VI. řádu. Vlévá se nejprve z pravé strany do Nectavy, která se vlévá do Jevíčky a ta ústí opět pravostranně do Třebůvky. Oba vodní toky jsou součástí povodí řeky Moravy.
Z geomorfologického členění [1] lze oba toky z převážné části začlenit do jediného podcelku Bonzovské vrchoviny, celku Zábřežská vrchovina, podsoustavy Jesenické a soustavy Krkonošsko-jesenické. Pouze v případě Vráženského potoka se krátký úsek (dolní část toku) nachází ještě také v podcelku Malé Hané, celku Boskovická brázda, podsoustavě Brněnská vrchovina a soustavě Česko-moravské.
Obr.1.: Lokalizace studovaných vodních toků Javoříčky a Vráženského potoka.