Dnešní doba jde zejména ve znamení technologického pokroku a to, jak mnohé indicie napovídají, neustále se zrychlujícího (stále se zvyšující počet vědeckých a technologických objevů apod.) [2] Tento trend byl již nastolen také v oboru geodézie, kde došlo k výrazným změnám jak v přesnosti, tak i rychlosti měření. Výsledkem tohoto vývoje je již dnes takřka úplná změna orientace v přístupu k získávání prostorových informací, a to od metod klasických, mezi které lze zahrnout například teodolitická měření, k metodám zcela novým jakými jsou: GPS měření, radarová interferometrie, stereofotogrammetrie či laserscanning. [3]
Tím, jak se rozdíly v přesnostech jednotlivých technik postupně stírají, vyvstává stále větší potřeba jejich pravidelného a důkladného hodnocení, která se mohou různit podle typu a rozsahu studovaného území, dále podle typu a vybavení jednotlivých přístrojů a v neposlední řadě také podle způsobu samotného měření.
Co se týče výběru studované lokality, mělo by se jednat o oblast, kde budou podmínky pro jednotlivá měření co možná nejnáročnější. Pokud totiž bude dosaženo požadované přesnosti i za těchto podmínek, lze s určitostí očekávat podobné ne-li přesnější výsledky i na dalších lokalitách. Z tohoto důvodu byla pro hodnocení jednotlivých technik sběru dat vybrána místa na vodních tocích (dále jen VT), kde jsou velmi stížené podmínky měření jak vlastnostmi reliéfu, tak i vegetačním pokryvem. [6]
Pokud budeme provádět měření pouze na VT (na dně koryta, či při břehu), lze potom výsledky vyjádřit jako posloupnost hodnot výšek, a to ve formě podélného profilu VT [4]. Naměřené hodnoty však nemusí být konečné. Tvar podélného profilu má totiž na rozdíl od okolního reliéfu své vlastní zákonitost, které se odvíjí od procesu vzniku a vývoje VT směřujícímu k tzv. ideálnímu stavu. Vývoj a tvar křivky podélného profilu VT potom závisí zejména na klimatu, geologii, stáří a typu reliéfu apod. Pakliže bychom do konstrukce podélného profilu VT správně zohlednili i tyto faktory, dalo by se jistě dojít k ještě přesnějším výsledkům.
Výsledky hodnocení technik sběru dat pro konstrukci podélného profilu mohou zefektivnit realizaci mnoha projektů, využívajících údaje o průběhu křivky podélného profilu, a to například jako podkladové dokumentace pro navrhování vodohospodářských úprav, dále jako vstupních dat pro povodňové analýzy, nebo jako cenného podkladu pro komplexní regionální geomorfologické výzkumy či výzkumy morfostrukturní [4].