ZÁVĚR

Cílem diplomové práce bylo analyzovat dopravní dostupnost veřejných institucí na území Moravskoslezského, Olomouckého, Jihomoravského a Zlínského kraje. Mezi vybrané veřejné instituce, pro které byly analýzy prováděny, byly vybrány finanční úřady, soudy (Nejvyšší soud, Vrchní soud, krajské soudy a okresní soudy), krajské úřady, magistráty a městské úřady obcí s rozšířenou působností.

V rámci první, rešeršní části práce byly popsány existující řešení a studie zabývající se dopravní dostupností a dopravní obslužností. Součástí rešeršní části práce je také shrnutí problematiky celkového chápání dostupnosti, spojitost s dopravní dostupností a její dělení. Další část práce je věnována použití gravitačních modelů při řešení dostupnosti objektů. Typickým příkladem je Reillyho model, jehož princip a stručná charakteristika je nastíněna v závěru první části rešerše.

Druhá část rešerše popisuje současný stav územně správního členění České republiky a ve stručnosti také jeho historii od roku 1960 do současnosti. Nezbytnou součástí je také popis sledovaného území. Cílem zájmu se staly územní jednotky všech stupňů územní samosprávy. S ohledem na vybrané instituce je zde popsáno území čtyř sledovaných krajů na krajské úrovni (pro účely krajských úřadů, krajských soudů a krajských finančních úřadů), okresní úrovni (pro účely okresních soudů a finančních úřadů) a úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (pouze pro účely samotných správních obvodů obcí s rozšířenou působností). V závěru této kapitoly je popsán jeden ze způsobů vymezování periferních oblastí, které s obcemi se špatnou dopravní dostupností vzhledem k veřejným institucím ve většině případů úzce souvisí. Periferní oblasti často lemují právě hranice územně správních jednotek.

Praktickou část práce je možné rozdělit na dvě části, které se v závěru spojují do jedné a utváří představu o celkové dopravní dostupnosti. Dělené spočívá v hodnocení dopravní dostupnosti veřejných institucí pomocí veřejné hromadné dopravy a pomocí individuální automobilové dopravy.

Při hodnocení dopravní dostupnosti veřejných institucí pomocí veřejné hromadné dopravy práce využívá dat získaných pomocí dotazování internetového prohlížeče dopravních spojení IDOS. Byly vyhledávány pouze spoje, které vyjížděly z dané obce mezi pátou hodinou ranní a třetí hodinou odpolední. V opačném směru poté pouze spoje vyjíždějící od dané veřejné instituce mezi devátou hodinou dopolední a šestou hodinou odpolední. Intervaly byly zvoleny s ohledem na běžnou otevírací dobu veřejných institucí. Získaná data byla dále upravována do podoby umožňující napojení na vrstvu obcí České republiky. Vyřešeny byly postupně problémy s duplicitními názvy obcí pomocí trvalého odkazu, odstraněny byly názvy zastávek a ponechány pouze názvy obcí, převedení času na formát potřebný pro práci v programu ArcMap, napojení informací na vrstvu obcí pomocí funkce Join a následné vizualizace velkého množství dat.

V případě veřejné hromadné dopravy se ukázala velmi špatná celková dostupnost Jesenicka a Šumperska. Při hodnocení dopravní dostupnosti Krajského úřadu Olomouckého kraje patřilo všech pět obcí s nejhorší dostupností právě do okresu Jeseník. Dostupnost finančního úřadu v Jeseníku již tak špatná není. Analýzy poukázaly ještě na několik oblastní se špatnou dopravní dostupností, z nichž rozlohou největší je Protivanov a okolí. V případě Protivanova se jako klíčový ukázal výskyt vojenského prostoru, který musí objíždět nejen spoje veřejné hromadné dopravy, ale také cestující využívající individuální automobilovou dopravu.

Při porovnání výsledků veřejné hromadné dopravy a individuální automobilové dopravy se potvrdil očekávaný fakt, že lépe budou veřejné instituce dostupné individuální automobilovou dopravou. Tento fakt je jasně prokazatelný a vcelku také logický. V rámci práce není nicméně zohledněna nutnost zaparkovat a dojít k dané instituci, resp. cena parkovného apod. To jsou skutečnosti, které mohou v mnoha případech převrátit misky vah, při rozhodování, jaký způsob dopravy zvolit, na stranu veřejné hromadné dopravy. K tomu by však byla nutná ještě kvalitnější nabídka dopravních služeb. Je nezpochybnitelné, že dopravní dostupnost veřejných institucí pomocí veřejné hromadné dopravy by mohla být v určitých případech výrazně lepší.

Stejně jako v mnoha evropských zemích se začínají velká města bránit nejen nákladním automobilů, ale často i osobním automobilů. Také s tímto je spojena nutnost vytvořit lepší dopravní podmínky pro cestování veřejnou hromadnou dopravou. Při nastavení efektivního systému pak ze zmíněného mohou profitovat všechny strany. Na závěr je však nutno podotknout, že se o tuto situaci v mnoha městech snaží a zlepšení situace může nastat již v brzké době.