POUŽITÉ METODY A POSTUPY
Použitá data
Použitá data lze rozdělit na dvě kategorie. První se týká hodnocení dopravní dostupnosti pomocí veřejné hromadné dopravy. Pro tento účel byla data získána dotazováním na internetový vyhledávač dopravních spojení IDOS. Dotazování probíhalo na základě skriptu, který k těmto účelům vytvořil J. Dvorský, kterému byly poskytnuty předpřipravené tabulky o požadovaných spojích, na jejichž podkladě probíhalo samotné stahování, o které se postaral. Získané údaje byly ukládány do tabulky v programu Microsoft Excel. Data v původní podobě obsahovala informace o místě odjezdu spoje (v případě směru z obce do veřejné instituce „tam“ nástupní zastávku, v opačném případě ve směru z veřejné instituce „zpět“ cílovou zastávku), času odjezdu spoje, cílovou zastávku spoje (ve směru „tam“ v blízkosti veřejné instituce, ve směru „zpět“ cílová obec), čas dojezdu spoje a počet nutných přestupů. Z těchto údajů byly následně dopočítány pomocí kontingenčních tabulek další dvě hodnoty. První hodnota představuje celkový počet spojů, které může cestující využít z dané obce k veřejné instituci, popřípadě z veřejné instituce domů, ve stanoveném čase. Druhou hodnotou je průměrná doba jízdy spoje z konkrétní zastávky k veřejné instituci. Tato informace byla získána zprůměrováním hodnoty doby jízdy všech spojů, které byly nalezeny a započítány do hodnoty první – celkové počtu spojů. Jako výsledná spojení byla brána v potaz i spojení s přestupem, využívající jak vlakové spojení, autobusová spojení i městskou hromadnou dopravu ve městech, ve kterých je poskytována.
Druhou kategorií jsou data použitá pro hodnocení dopravní dostupnosti pomocí individuální automobilové dopravy. Pro tuto část bylo využito silniční sítě, která je použita pro síťové analýzy v části ArcGIS pro registrované uživatele. Poskytovatelem dat je společnost NAVTEQ. Provádění síťových analýz nad těmito daty je zpoplatněno kredity. Tyto analýzy mohly být tedy prováděny z kreditů vlastněných Katedrou Geinformatiky v Olomouci. Bodová vrstva veřejných institucí byla částečně převzata z datové sady ArcČR® 500 ve verzi 3.2 a částečně z databáze POI (Points of Interest) StreetNet od společnosti Central European Data Agency, a. s.
Podkladová data byla převzata z datové sady ArcČR® 500, konkrétně z databáze administrativního členění a rozšířena o dvanáct atributových polí s údaji o počtech spojů a průměrné době trvání spoje. Tato atributová pole obsahují informace potřebné k vizualizaci dopravní dostupnosti veřejných institucí pomocí veřejné hromadné dopravy. Detailní přehled atributových polí je uveden v kapitole 5.
Použité programy
Data pro hodnocení dopravní dostupnosti pomocí veřejné hromadné dopravy byla získána dotazováním přes internetový vyhledávač dopravních spojení IDOS (odkaz na webové stránky: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/). Pro jejich další úpravu na požadovaný formát bylo využito programu Microsoft Excel. V tomto programu byly vytvořeny taktéž kontingenční tabulky, sloužící k efektivnímu zpracování a vizualizaci velmi objemných dat, kterými data o jízdních řádech bezpochyby jsou. Takto byly vytvořeny přehledné vizualizace počtu spojení konkrétních obcí i průměrné doby cesty z nich. Veškeré síťové analýzy byly provedeny v programu ArcMap ve verzi 10.2.2 od společnosti Esri (Environmental System Research Institute). Pro hodnocení dopravní dostupnosti pomocí individuální automobilové dopravy byly využity funkce Ready-To-Use Services, které nabízí ArcMap autorizovaným uživatelům po přihlášení. Z nabízených toolboxů bylo pracováno se ServiceAreas, konkrétně s nástrojem GenerateServiceArea. Jedná se o nástroj sloužící k tvorbě zón dostupnosti, do nichž spadá sledované území. Na základě těchto zón je poté možné identifikovat, jakou plochu zóny pokrývají, kolik obyvatel v nich žije a podobně.
V programu ArcMap byly vytvářeny také mapové výstupy, jejichž následná úprava probíhala ve vektorovém grafickém editoru CorelDRAW Graphics Suite X7 (v trial verzi dostupné zdarma).
Postup zpracování
V prvotní fázi diplomové práce proběhla rešerše existujících řešení a studií zabývajících se dopravní dostupností a obslužností. Studium literatury a internetových zdrojů probíhalo v širokém okruhu témat, vyplývajících z velmi různorodého chápání pojmu dostupnost. Postupem času však docházelo ke stále výraznějšímu zaměření na dopravní dostupnost v tom smyslu, jak je chápána v moderním dopravním pojetí. To znamená, že o dopravní dostupnosti hovoříme jako o určité vlastnosti místa, která vyjadřuje míru lehkosti jeho dosáhnutí z jiných míst nebo jako ukazatel, který na základě přístupnosti nebo dosažitelnosti daného objektu k ostatním objektům určuje jeho postavení v rámci dané prostorové struktury.
Samostatná kapitola (kapitola 3.1) je věnována patrně nejaktivnějšímu pracovišti na území České republiky věnujícímu se dopravní dostupnosti (Institut geoinformatiky VŠB – TU). Zmíněny jsou stěžejní výzkumné, diplomové a bakalářské práce. Časté zaměření prací je na propojení problematiky dopravní dostupnosti s nezaměstnaností a trhem práce celkově.
Příprava dat pro hodnocení dopravní dostupnosti pomocí veřejné hromadné dopravy byla časově nejnáročnější částí práce. Data byla získána dotazováním přes internetový vyhledávač dopravních spojení IDOS pomocí skriptu, který vytvořil J. Dvorský. Bylo nutné vyhledat všechny možné dvojice spojení mezi zastávkou u konkrétní veřejné instituce a všemi obcemi, ležícími ve spádové oblasti dané veřejné instituce, vymezené administrativními hranice. Vyhledávaná spojení byla časově omezená. Byly vyhledávány pouze spoje, které vyjížděly z dané obce pátou hodinou ranní a třetí hodinou odpolední. Takto získaná data byla dále upravována v programu Microsoft Excel. Nejdříve bylo nutné vyřešit problém s duplicitními názvy obcí v rámci čtyř sledovaných krajů. IDOS tuto situaci řeší uvedením okresu, v němž se daná obec nachází, za názvem obce. To však bylo pro účely této práce nevyhovující. Z toho důvodu proběhlo detailnější studium samotného principu fungování IDOS a následně byl využit tzv. trvalý odkaz. Díky této možnosti bylo možné rozlišit obce s duplicitním názvem i následné relativně lehké napojení na soubory s prostorovými informacemi. Další úpravy se týkaly především způsobu zápisu obcí a jednotlivých zastávek na území obce. Z důvodu zmiňovaného snadného napojení na soubory s prostorovými informacemi byly odstraněny všechny informace o názvu zastávky. Ponechána tak byla pouze část informující o názvu obce, protože analýzy jsou prováděny na úrovni obcí. Výjimkou byla pouze cílová, resp. výchozí v případě opačného směru, zastávka v blízkosti veřejné instituce. Detailnější popis tohoto postupu je popsán v kapitole 5.
Dalším krokem bylo využití kontingenčních tabulek rovněž v programu Microsoft Excel. Na základě jedinečnosti každého dopravního spojení, kdy jeden řádek (jeden záznam) představuje jedno dopravní spojení, byly pomocí kontingenčních tabulek vytvořeny tabulky, kde je pro každou obec uvedený počet spojení nebo průměrná doba trvání všech spojení z dané obce. Posledním krokem v databázové části prací bylo převedení časů ve formátu 24:00 na řetězec, který je možné použít v programu ArcMap jako atribut s datovým typem float. Tato operace byla provedena funkcí ČASHODN.
Upravená data byla operací Join napojena na prostorová data. Vrstva obcí České republiky z datové sady ArcČR® 500 ve verzi 3.2, konkrétně z databáze administrativního členění, byla rozšířena o osm atributových polí vyjadřujících typ analýzy (PS jako počet spojů a PC jako průměrná doba jízdy všech vybraných spojů) a směr, pro který je analýza prováděna (TAM vyjadřuje směr z výchozí obce k veřejné instituci a ZPET potom opačným směr od veřejné instituce do dané obce).
V případě, že se před těmito zkratkami nevyskytuje zkratka kraje, jedná se o atribut pro území s menší administrativní působností – například finanční úřady (např. PS_TAM). Pokud se před těmito zkratkami vyskytuje zkratka kraje (JM pro Jihomoravský kraj, MS pro Moravskoslezský kraj, OL pro Olomoucký kraj a ZL pro Zlínský kraj), jde o hodnoty pro krajské instituce (např. OL_PC_ZPET). V případě použité zkratky ORP se jedná o údaje pro daný SO ORP, v němž se obec nachází.
Pro hodnocení dopravní dostupností pomocí individuální automobilové dopravy byly využity funkce programu ArcMap pro autorizované uživatele. K Ready-To-Use Services bylo možné přistupovat díky katedernímu studentskému účtu, na kterém bylo možné taktéž využít kreditový systém, potřebný pro provedení analýz. Výsledky byly vytvářeny konkrétně nástrojem GenerateServiceAreas, jehož detailní nastavení je popsáno v textu diplomové práce. Stručně shrnuto bylo nutné nastavit body, ke kterým se mají dostupností zóny počítat, limitní hodnoty pro jednotlivé zóny, způsob dopravy, region, v němž se analýzy počítají, směr cestování (od instituce/k instituci), čas v rámci dne pro rozlišení dopravní špičky a klidu, nastavení hierarchie cest a různá dopravní omezení, zda mají výsledkem analýz být dojezdové časy nebo vzdálenostní zóny a v neposlední řadě způsob zobrazení výsledných polygonů.
V další části práce došlo k vyhodnocení získaných poznatků, porovnání dopravní dostupnost pomocí veřejné hromadné dopravy a individuální automobilové dopravy a výsledky obou analýz jsou porovnány také s administrativním vymezením územně správních celků. Zjištěné závěry byly vhodně prezentovány pomocí webové mapové aplikace a posteru.
Webová interaktivní mapa je vytvořena přes ArcGIS Online a Story Telling Maps. Hlavní použitou technologií je tzv. „swipe“ funkce, která umožňuje uživateli pohybovat posuvníkem a tím pádem si navzájem zobrazovat dvě překrývající se mapy. Toho je využito jednak pro efektivní a efektní srovnání výsledků dostupnosti veřejných institucí pomocí veřejné hromadné dopravy a individuální automobilové dopravy, ale také pro zobrazení map zobrazujících počet spojů z dané obce k veřejné instituci společně s mapou zobrazující průměrnou dobu jízdy všech spojů z dané obce k veřejné instituci. Aplikace obsahuje celkem dvanáct map, zařazených ve dvojicích v šesti mapových náhledech s možností překrytu pomocí zmiňované funkce „swipe“.
Dalším výstupem je poster s názvem Dopravní dostupnost úřadů ORP, který popisuje dostupnost úřadů ORP na území moravských krajů, s následným zaměřením se na Olomoucký kraj. Porovnává také situaci v Olomouckém kraji mezi veřejnou hromadnou dopravou a individuální automobilovou dopravou. Součástí posteru jsou také grafy a krátký informační text. Poster je vyhotoven ve velikosti formátu papíru A2.
