METODY
Story-telling
Jak již z názvu této práce plyne, jednou z použitých metod je Story-telling. „Storytelling“ je jednou z nejběžnějších metod komunikace pro zachovávání vzpomínek již od pradávna. Jedná se o vyprávění příběhů s určitým tématem, příběhem, postavami a většinou se na jeho konci setkáváme s pointou. Vyprávění příběhů má na starosti vypravěč. V pravěku, starověku či ve středověku se tyto příběhy uchovávaly většinou v ústní nebo psané (kreslené) formě. S nástupem moderních technologií v novověku se uchovávání a hlavně sdílení těchto příběhů výrazně zjednodušilo a díky datové žurnalistice se dostalo do povědomí široké veřejnosti.
Se story-tellingem se ať už nevědomky, tak vědomě, setkáváme téměř každý den. Na vyprávění příběhů k rozmanitým tématům můžeme narazit především na internetu, ale i v televizi nebo v tisku. Je to hlavně z toho důvodu, že mnoho zpráv jde cílovému čtenáři sdělit právě příběhem, tím se zpráva stává poutavější a čtenář je tak více vpraven do děje. Předpokládá se taktéž větší zájem čtenáře o danou problematiku.
Eye-tracking
Významnou metodou při dosažení dílčího cíle této práce je eye-tracking, což můžeme volně přeložit jako „sledování pohybu očí“, nicméně tento překlad se běžně nepoužívá, a i v česky psaných pracích se tak setkáváme s anglickým názvem.
Jedná se o moderní metodu testování, při které je využito speciální počítačové techniky, operátora této techniky a nezávislých respondentů. V praxi a v nejjednodušším případě testování spočívá v ukázce testovaného produktu skupině respondentů, kteří nad produktem plní předem daný úkol nebo více úkolů. Zařízení snímá pohyb očí respondentů a operátor tak později dokáže vyhodnotit, na co se respondenti při pohledu na daný produkt zaměřili nebo co je vůbec nezaujalo, z čehož dokáže určit silné i slabé stránky produktu a později tak produkt vylepšit.