Zóny dojížďky na Univerzitu Palackého v Olomouci: vymezení, analýza, propagace

Závěr

Hlavním cílem práce bylo na základě dotazníkového šetření vymezit zóny dojížďky na Univerzitu Palackého v Olomouci, provést vhodné prostorové analýzy ke zjištění rozmístění současných a potenciálních studentů a nabyté poznatky navrhnout k propagaci univerzity.

V první části práce byly vyhodnoceny dotazníky o dojížďce, které vyplňovali studenti a zaměstnanci UP. Dle sesbíraných odpovědí byly nejdříve stanoveny intervaly, ve kterých budou zóny dojížďky vymezeny a následně byly dle odpovědí studentů na délku doby dojížďky automobilovou i veřejnou dopravou stanoveny zóny dojížďky pro oba druhy dopravy. Rychlost přepravy v závislosti na použití dopravního prostředku poté byla srovnána a byly definovány oblasti, ze kterých je rychlejší dojížďka automobilovou, resp. veřejnou dopravou. U VHD poté byla analyzována města vhodná ke každodenní dojížďce, počet spojů jedoucích do Olomouce v průběhu ranní špičky, medián jejich délky a také nejkratší spoj v daném čase. Výsledky této části práce sloužily jako vstup do analýz rozmístění studentů.

Při provádění prostorových analýz nad vytvořenými zónami dojížďky byla nejdříve zkoumána dojezdová doba studentů různých fakult. V přepravě automobilem i veřejnými prostředky byly nalezeny významné rozdíly mezi fakultami. Bylo zjištěno, jaký počet studentů dojíždí z jednotlivých zón a výsledky byly vzájemně porovnány mezi třemi vybranými fakultami. Další analýza spočívala ve výzkumu rozmístění současných studentů dle studijní agendy UP. Výsledky této analýzy byly zpracovány do map, které umožňují jak vizuální porovnání rozmístění studentů, tak díky tabulkám umístěným v pravém dolním rohu map také statistické srovnání. Získané výsledky byly poté ověřeny prostorovou analýzou uchazečů o studium na UP v roce 2014. Při této analýze byl jako stěžejní u každého studenta brán atribut poštovního úřadu, kam si student nechal zaslat rozhodnutí o přijetí či nepřijetí. Vizualizace byla vytvořena stejnou metodou jako v případě analýzy současných studentů, obě mapy tak lze vzájemně vizuálně porovnat. Pro optimalizaci cílení kampaně UP byla následně provedena analýza středních škol v zónách, byl zjištěn počet a druh škol a také počet studentů ve městech nejvhodnějších ke každodenní dojížďce do Olomouce. Z dat dodaných v rámci práce je možné provést analýzu v kterémkoli městě v zónách a zjistit, kde se nacházejí školy různých druhů a kolik mají studentů.

V závěru byly vytvořeny propagační materiály pro Univerzitu Palackého, které lákají studenty především na dobrou dojížďku do Olomouce. Studenti ve městech se středními školami si budou na materiálech moci nalézt své město a zjistit, jak dlouho jim bude dojížďka trvat, popř. si mohou zábavnou formou ověřit, které z měst je Olomouci nejblíže a jaká úskalí je mohou potkat při cestě do školy. Materiály jsou zhotoveny ve vektorové grafice a jsou připraveny k realizaci, která nebyla součástí této práce. Na základě výsledků práce může být Univerzitou Palackého či třemi srovnávanými fakultami optimalizován nábor nových studentů. Univerzita může nyní lépe cílit kampaň na zisk studentů, kteří mohou denně dojíždět a zná také původ současných studentů, díky čemuž může lépe cílit na zisk studentů v oblastech, odkud studentů dosud není mnoho. Ke zlepšení kampaně byla vytvořena sada kartografických produktů, které mohou být využity k propagaci univerzity.