Zóny dojížďky na Univerzitu Palackého v Olomouci: vymezení, analýza, propagace

Výsledky

V první části práce byly pomocí softwaru Microsoft Excel vyhodnoceny dotazníky o dojížďce, které studenti a zaměstnanci vyplňovali v období březen–červen roku 2015. Dotazníků bylo odevzdáno celkem 1 371, počet odpovědí však neodpovídal rozvrstvení studentů na fakultách. Dle počtu odpovědí tak byly nejdříve vybrány fakulty, které budou moci být vzájemně porovnány. Následně byly odpovědi v dotaznících očištěny o nevalidní a u nejednoznačných odpovědí bylo definováno, která část bude považována za stěžejní. Vliv užití obou časových informací z nejasné odpovědi oproti pouze jedné z nich byl velmi malý, bylo proto rozhodnuto o použití obou uvedených odpovědí, tak aby nedošlo k přílišnému nadhodnocení nebo podhodnocení žádné z odpovědí. Ze všech odpovědí v dotaznících byly exportovány tabulky, na základě kterých byly v dalších fázích práce konstruovány mapy a hodnoceny dojížďkové preference studentů.

Ze zjištěných odpovědí v dotaznících byly vymezeny zóny dojížďky. Nejdůležitějším krokem při jejich definici bylo stanovení mezí intervalů. Cílem bylo vymezení intervalů tak, aby bylo následně možno porovnat zóny dojížďky různými druhy dopravy a také srovnat dojížďku studentů dle fakulty, na které studují. Po konzultacích s odborníky na statistiku byly umístěny meze intervalů do sedel histogramu odpovědí na otázku o času dopravy na UP pomocí IAD či VHD. Zóny dostupnosti automobilem byly vymezeny dle metodiky stanovené v Hudeček (2016), pro definici zón dostupnosti veřejnou dopravou byla využita data z jízdních řádů IDOS a následně optimalizována metoda interpolace. Jedním z výstupů je také upravený datový soubor jízdních řádů vhodný pro vyhledávání, filtraci a analýzy. Oproti zadání bakalářské práce nebyly zhotoveny zóny pro studenty ubytované na kolejích a privátech, atribut o jejich počtu a délce dojezdové doby totiž nebylo možno zjistit. Porovnání vytvořených zón dostupnosti ukázalo, že většina míst je lépe dostupná silniční dopravou. Nevýhoda dostupnosti veřejnou dopravou je její omezenost podél hlavních železničních tahů. Některá města ležící na železničních koridorech jsou tak sice veřejnou dopravou lépe dostupná, týká se to ale pouze oblastí v okolí vlakových nádraží. V poslední části kapitoly o vymezení zón dostupnosti byla definována nejvhodnější města pro každodenní dojížďku, počet spojů z nich, minimální délka spojů a také medián délky spojů. Průměrná délka spoje nebyla uvedena z důvodu přílišného zkreslení běžné doby přepravy spoji, které IDOS nalezl jako doplňkové k hlavním a nejrychlejším spojům. Dle odpovědí z dotazníků byla ohraničena zájmová oblast každodenní dojížďky intervalem 42,5 minut.

Nad vytvořenými zónami dojížďky bylo analyzováno několik druhů dat. Nejdříve bylo provedeno mezifakultní srovnání dojezdových preferencí. Bylo zjištěno, že studenti Přírodovědecké fakulty nejsou ochotni věnovat přepravě tolik času a jejich trvalé bydliště se oproti studentům ostatních fakult nachází blíže Olomouci. Mnoho studentů Pedagogické fakulty pochází ze zóny dojížďky 42,5–90 minut a téměř čtvrtina studentů Filozofické fakulty má trvalé bydliště až za vymezenými zónami dojížďky. Počty studentů a jejich rozmístění byly názorně zobrazeny v mapách, které jsou součástí příloh. Na mapách původu studentů dle obcí je zřetelně vidět rozdíl v prostorové distribuci studentů, především v porovnání Přírodovědecké fakulty s ostatními. Dalším analyzovaným datovým souborem byl seznam uchazečů o studium na UP v roce 2014. Díky atributu poštovního úřadu bylo možno lokalizovat původ studentů, porovnat počet uchazečů se skutečným počtem studentů a zjistit, odkud se na UP hlásí nejvíce studentů. Výsledky této analýzy potvrdily předešlé závěry o rozmístění studentů dle fakult. V poslední části této kapitoly byl definován počet středních škol v zónách dojížďky na UP. Školám byl pomocí geokódování přidán prostorový atribut, metodou textového vyhledávání byl zjištěn typ škol a syntézou s jiným datovým zdrojem byl získán počet žáků na každé střední škole v zónách. Bylo zjištěno, která města mají dobré podmínky pro dojížďku a zároveň velký počet středních škol a studentů v nich.

Na základě zjištěných časů dojížďky a preferencí studentů byly jako výstup práce vytvořeny propagační materiály pro Univerzitu Palackého, které mohou být využity na popularizačních akcích. Cílem této části práce bylo analyzovat požadavky studentů a učitelů středních škol na produkty a následně vytvořit takové materiály, které budou nejen informativní, ale i originální a užitečné. Bylo zhotoveno celkem pět druhů předmětů s různým zaměřením. Plakáty mohou být využity při agitaci na středních školách a také na dnech otevřených dveří a veletrzích. Záložka nalezne uplatnění především při výuce studentů středních škol. Placky a propiska byly dle zjištění požadavků škol nejvíce preferovanými předměty, zejména propiska je učiteli i studenty velmi často využívána. Desková hra by zase měla sloužit hlavně dětem a rodičům na Pevnosti Poznání, nebo může být k dispozici jako upomínkový předmět v obchodě UPoint či v informačním centru města Olomouce.