4D modelace geomorfologických procesů v okolí sesuvu Brodská

DGPS

Způsob měření dat s diferenční GPS (DGPS – Differential Global Positioning System) spočívá ve sběru korekčních dat spolu s měřením dat zájmového území. Použita je referenční statická stanice spolu s dynamickou stanicí, která měří zájmovou oblast. Korekční data z referenční stanice lze poté použít v dalším zpracování (tzv. postprocessing). Využity jsou pro zpřesnění měření zájmové oblasti.

Totální stanice

Při měření geodetickou totální stanicí lze dosáhnout velké přesnosti pro vstup dat do GIS. Použitá metoda „Volné stanovisko“ umožňuje měřit bodové pole v polárních souřadnicích. Lze tedy měřit na relativně neznámém bodě a celé měření použít později pouze jako relativní nebo jej vsadit do některého ze systémů. Stanice obsahuje také řadu dalších režimů (například měření na známém bodě), které jsou již nad rámec tohoto textu. Popis všech možností a způsobů je obsažen v manuálu k přístroji a zasahuje svým tématem již do oboru geodézie.

3D modely a 4D modelování

Pro modelování objektů z reálného světa je třeba využít několik rozměrů – dimenzí. Při běžném použití je význam slova dimenze chápán jako definice určité vlastnosti objektu – např. délka, šířka a výška nebo velikost. Prostorové dimenze v tomto případě znázorňují množství parametrů použitých pro popsání modelu. Tento model je možno generalizovat (zevšeobecňovat) a je možno na něj nahlížet z různých úhlů pohledu. V geografických modelech se pro jednotky dimenzí používají např. metry nebo stopy. Podle Tučka (1998 in Kvapilová 2004) mohou mít prostorové modely několik dimenzí. Jedná se o 0D – bod, 1D - úsečka, 2D - polygon, 3D - tělesa v prostoru (krychle) a 4D - zahrnutí změny určitého objektu v čase jako další dimenze. Objekty se tedy podle toho mohou šířit několika směry v prostoru. V GISech se také často hovoří o 2D površích, které mají reálné souřadnice x, y a navíc jsou obohaceny o atributovou informaci (může být chápána jako souřadnice z). Je možno tak zobrazit ve 3D souřadnice se stejnou hodnotou x, y, ale rozdílnou hodnotou z. Podle Tučka (2002) se pro reprezentaci 3D objektu se používá tzv. voxel. Lze jej chápat jako pixel se třetí prostorovou souřadnicí. Obdobu 4D modelace reliéfu na příkladu řeky Oslavy u vesnice Duszatyn v Polsku publikoval Margielewski (2002). Pro názornost použil blokové schémata jednotlivých stádií reliéfu.

GRASS

GRASS (Geographic Resources Analysis Support System) je GIS určený pro správu a analýzu geografických dat. Je šířen jako open source, což znamená, že jeho zdrojový kód je otevřený a může proto být volně šířen a upravován. Další výhodou je skutečnost, že je multiplatformní. Existuje tedy verze pro různé operační systémy a to jak pro komerční (Windows, OS X, Unix), tak pro nekomerční (Linux). Současná stabilní verze programu je 6, jeho vývoj je však velmi dynamický a lze proto vyzkoušet i zatím nestabilní (vývojovou) verzi 6.1. Rovněž vychází velmi často (denně, týdně) tzv. noční sestavení (night build). Ty se využívají pro testování dalších funkcí, které by GRASS mohl v budoucnu obsahovat. Používaní jakékoliv jiné, než stabilní verze, se však obyčejným uživatelům obecně kvůli bezpečnosti nedoporučuje.

Interpolační metoda RST

Interpolační metoda RST (v.surf.rst) interpoluje výškové hodnoty nebo atributy z vektorových dat (body, vrstevnice, izolinie), které vstupují do analýzy jako vektorové soubory. Výstupem je rastrový soubor (GRID). Společně s interpolací výšek jsou počítány další topografické charakteristiky – sklon (slope), orientace terénu (aspect), profilová křivost (počítána ve směru nejvyšší hodnoty sklonu), tangenciální křivost (počítaná ve směru tečny k vrstevnicím) a průměrná křivost.

Modul NVIZ

Nviz je modul integrovaný do GRASSu a umožňuje uživateli zobrazit povrchy ve 3D prostoru a použít pro jejich reprezentaci libovolné barevné legendy. Dále lze naložit na zobrazený povrch liniová vektorová data a také zobrazit bodovou vrstvu na povrchu nebo znázornit body předdefinovaným 3D symbolem.