Výsledky
Cílem této práce bylo sledování růstu zemědělských plodin během vegetačního období z let 2016 a 2017, dále zjištění typu plodin pomocí korelace a metody
shlukování, porovnání hodnot indexů se skutečným výnosem a v poslední řadě porovnání vybraných indexů mezi sebou. Veškeré analýzy probíhaly nad zájmovou oblastí
34 polí západně od Ostravy a to za pomoci 32 satelitních snímků ze systému Sentinel-2. Pro analýzy byly vybrány vegetační indexy NDVI, CVI, SAVI, GLI.
Nejprve byla pro zjištění typu plodiny použita metoda korelace, při které se korelovaly hodnoty indexů ze dvou let pro každé pole. Tato analýza zkoumala, zda se na
jednom poli v obou letech pěstovala stejná plodina. Jejím cílem bylo ověřit, zda lze pomocí korelace zjistit typ zemědělské plodiny. Z výsledků ovšem plyne, že tato
metoda je pro dané vegetační indexy a plodiny neefektivní, protože vysoké korelace dosahovaly rozdílné plodiny. Problémem bylo, že se na stejném poli v obou letech
nepěstovala stejná plodina. Na jednom poli se v obou letech vyskytovaly pouze traviny, u kterých byla zjištěna jak vysoká,
tak i nízká korelace.
Druhou metodou, u které byla ověřována vhodnost pro zjištění typu plodiny, bylo shlukování. Analýza byla provedena v nástroji SimUrb, který vyhledal shluky jednotlivých
plodin podle hodnot vegetačních indexů. Výstupem analýzy je doporučení správného nastavení nástroje SimUrb pro jednotlivé indexy a plodiny tak, aby byly shluky daných
plodin vyhledány co nejlépe (viz tab. 10). Ukázalo se, že pro všechny plodiny (pšenice ozimá, cukrovka, kukuřice a tráva) kromě ječmene jarního jsou pro vyhledání shluků
vhodné indexy NDVI, SAVI a GLI. U pšenice ozimé a kukuřice je možné navíc použít index CVI a u ječmene jarního jsou vhodné indexy NDVI, CVI a GLI.
Dále se v práci zkoumala závislost hodnot vegetačních indexů na skutečných výnosech plodin. Pomocí korelace byly zjištěny ideální indexy pro zjištění výnosů vybraných
zemědělských plodin. Těmito plodinami jsou pšenice ozimá, cukrovka, kukuřice a ječmen jarní. Bylo zjištěno, že pro pšenici nebyl žádný z použitých indexů vhodný, protože
korelace mezi hodnotami indexů a výnosy dosahovala nízkých hodnot. Pro cukrovku byl jako nejvhodnější index vybrán SAVI, pro kukuřici to byly SAVI a GLI a pro ječmen
jarní byl vybrán index CVI. Pro tyto indexy byly následně vypočítány ideální hodnoty pro pravděpodobný výnos (ukázka vývoje hodnot indexů u vybraných plodin lze vidět na grafech níže). Na základě těchto hodnot je možné určit, zda bude výnos
na poli vyšší či nižší, než se předpokládá. Hodnoty indexů pro pravděpodobné výnosy u vybraných plodin jsou znázorněny v tab. 22 v bakalářské práci. Nakonec bylo zjištěno, že pro kukuřici
je vhodnějším indexem SAVI než GLI.
Poslední analýzou v této práci je korelace mezi jednotlivými indexy. Bylo zjištěno, že indexy NDVI, SAVI a GLI mají velice podobné křivky
a jejich korelace dosahuje hodnot více než 0,9. Podobnost je pouze u průběhu křivky nikoliv u hodnot, kterých tyto indexy nabývají. Oproti tomu index CVI je odlišný jak v
hodnotách, tak i v průběhu křivky.
