Jako hlavní cíl diplomové práce bylo stanoveno vytvoření termální letecké mozaiky města Olomouce na základě DPZ dat. Jako zájmová oblast město Olomouc a jeho přilehlé okolí. Pro práci bylo jako hlavní zájmové území stanoveno pouze město Olomouc a jeho centrum. V rámci diplomové práce bylo vytvořeno také několik datových sad. Tyto datové sady vznikly při leteckém snímkování, které bylo provedeno 10. 7. 2016 nad celým zájmovým územím.
Celkově proběhly dvě letecké kampaně, během kterých byly pořízeny tři sady snímků. První let byl proveden v ranních hodinách těsně po východu slunce a trval přibližně tři hodiny. Během tohoto letu byla pořízena jedna sada termálních snímků. Při druhém letu byly pořízeny termální snímky a snímky ve viditelné části elektromagnetického spektra. Odpolední let trval také přibližně tři hodiny. Pro snímkování byla použita širokopásmové termální kamera Workswell ThermalVision Pro a kamera The Phase One iXA-R 180 Camera Souběžně s leteckým snímkováním byly na zemi měřeny referenční plochy ruční termální kamerou FLIR E60. Toto měření sloužilo pro vyhodnocení přesnosti kamery či pro modelování korekcí.
Dalším cílem diplomové práce bylo vytvoření seznamu doporučení pro práci s termální kamerou a následné zpracování termálních snímků. Tento seznam doporučení s náležitým komentářem je součástí kapitoly výsledky.
Termální snímky pořízené během leteckých kampaní byly na začátku práce převedeny na Raw valeues. Během zpracování diplomové práce bylo zjištěno několik vad na termálních snímcích. Na obou datasetech byla zaznamenána vinětace, která byla následně odstraněna pomocí vytvořené masky vinětace. Dále na ranním datasetu byla zjištěna od 26. snímku zvýšená teplota přibližně o 36 °C. Toto zvýšení bylo odstraněno odečtením této hodnoty ode všech snímků z ranního datasetu. Poté byly hodnoty převedeny z Raw values na povrchovou teplotu pomocí balíku Thermimage v softwaru RStudio. Když byly převedeny oba datasety s termálními snímky, byly snímky převedeny z textové podoby na rastr.
Pro snímky ve viditelné části elektromagnetického spektra bylo předzpracování snímků značně jednodušší. Ze snímků byla odstraněna vinětace pomocí masky dodané výrobcem kamery a byly převedeny na TIFF s bitovou hloubkou 8-bit.
Při vytváření termální mozaiky bylo testováno několik softwarů, kdy jako nejlepší byl zvolen Agisoft PhotoScan Professional. Termální snímky v rastrové podobě byly importovány do tohoto softwaru a následně bylo testováno několik variant nastavení a vstupních dat pro vytvoření co nejlepší mozaiky. To stejné bylo provedeno i se snímky ve VIS. Mezi vstupní data jsou zahrnuty: snímky, vlícovací body a Digitální výškový model.
V případě termálních mozaik nebyly zarovnány všechny snímky, ale pouze přibližně 2/3 všech snímků. Mozaiky obsahují místy mezery mezi jednotlivými letovými řadami, což je způsobeno pravděpodobně náklony letadla během snímkování. Dále mozaiky obsahují velké množství tzv. artefaktů, které nebylo možné odstranit.
Mozaika tvořená snímky ve VIS dosahuje značně vyšší kvality než termální mozaiky. Při tvorbě byly zarovnány všechny snímky a mozaika obsahuje oproti termálním mozaikám minimum artefaktů. Část artefaktů, která se nacházela na území města Olomouce byla manuálně odstraněna.
Při porovnání hodnot teploty z termálních mozaik a referenčního měření, které bylo prováděno současně s leteckým snímkování bylo zjištěn pro ranní dataset rostoucí trend teplot pro všechny typy povrchů v průběhu let. snímkování. To bylo pravděpodobně způsobeno postupný oteplováním při východu slunce. V případě odpoledního datasetu je vidět naopak trend klesající teploty.
Pro porovnání teploty mezi mozaikami byly vygenerovány náhodné body, kterým byla přiřazena teplota z termálních mozaik a také typ povrchu. Při porovnání získaných teplot bylo zjištěno, že nepřirozené povrchy (kamen, beton, asfalt atd.) se během dne dle předpokladu zahřívají mnohem více než povrchy pokryté zelení.
Seznam doporučení pro snímkování termální kamerou a následné zpracování termálních dat obsahuje rady zabývající umístěním kamery na letadlo, plánováním letu až po rady vztahující se k zpracování termálních snímků.
V diskuzi jsou probírány možné způsoby, jak lze celý postup optimalizovat. Pro efektivní práci s termální kamerou, by bylo vhodné celý proces převodu RAW values na teplotu automatizovat.
Vstupní i výstupní data vytvořená v rámci této diplomové práce jsou k dispozici u vedoucího diplomové práce. Skripty vytvořené pro zpracování termálních snímků jsou uvedeny na DVD (příloha č. 6).