Závěr
Hlavním cílem této diplomové práce bylo provést co nejvíce obsáhlou analýzu tvorby územních plánů a její srovnání v prostředích GIS a CAD. Celá diplomová práce byla rozdělena do stěžejních tří částí, z čehož první dvě se zabývaly zjišťováním postupů při tvorbě územního plánu a jejich časovou kvantifikací v rozlišných prostředích. Poslední praktická část byla především o vlastní tvorbě územního plánu a snaze také časově kvantifikovat jeho tvorbu.
Provedené dotazníkové šetření mezi zpracovateli územních plánů potvrdilo předpoklad, že většina územních plánů je vytvářena v prostředí CAD, především v programu MicroStation. Avšak dále ukázalo, že systémy CAD mají sice převahu, ale již ne tak významnou, čtvrtina zpracovatelů používá buď obě prostředí, tedy CAD i GIS, ale čtvrtina používá pouze GIS prostředí, což není nijak bezvýznamné. Je zde tedy vidět trend, kdy je prostředí GIS čím dál více zastoupeno při tvorbě územních plánů.
V rámci dotazníkového šetření bylo také snahou zjistit, zda se již plně využívají územně analytické podklady pro zpracování ÚP, což nebylo plně potvrzeno, protože většina zpracovatelů využívá jako podklady data z ÚAP pouze okolo 50%.
Stěžejní částí dotazníku bylo porovnání jednotlivých kroků v prostředí GIS a CAD, tedy, ve kterém prostředí se dané kroky provádí lépe, snáze. Z výsledků vyplynulo, že většina kroků se provádí lépe v prostředí CAD, ale u každého kroku rozhodoval v podstatě pouze jeden hlas. Příklady kroků, kdy je lepší použít prostředí CAD, mohou být například digitalizace a s tím související editace geometrické části dat, kdy mají systémy CAD mnohem lepší nástroje pro hladké křivky. V systémech GIS se naopak lépe řeší editace atributové části dat nebo připojení WMS služeb.
Z konzultací se zhotoviteli územních plánů vyplynulo, že je velmi obtížné pokoušet se hodnotit tvorbu grafické části územního plánu z časového hlediska, protože na čas, který tvorba zabere, má vliv mnoho faktorů, např. velikost zájmového území, kvalita podkladových dat, počet lidí pracujících na tvorbě, možnosti používaných programů atd. Z výsledků konzultací nelze tedy jednoznačně říci, ve kterém z prostředí se územní plány dělají lépe či rychleji.
Při vlastní tvorbě grafické části územního plánu byly vyzkoušeny celkem dva programy – jeden zahrnující prostředí GIS (program ArcGIS Desktop 10) a druhý zahrnující prostředí CAD (program MicroStation V8i Select Series). Byl vypracován územní plán městyse Náměšť na Hané, podkladová data byla dodána ve formátu *.dgn. V porovnání potřebného času na tvorbu ÚP vychází lépe program ArcGIS, protože obsahuje velké množství nástrojů, které mohou ušetřit spoustu času. Jedná se například o extenzi Maplex, pomocí níž je usnadněna tvorba popisků, nástroj Kartografických reprezentací, kdy je usnadněna tvorba znakového klíče a další nástroje. Program MicroStation naopak vyniká v lepší editaci geometrie, kdy umožňuje lepší práci se zaoblenými křivkami, avšak pokud není spojen s žádnou databází, pomocí které by bylo možné vkládat jednodušeji popisky, je práce s nimi velmi náročná a zabere velkou část času z tvorby ÚP. Co je však rozhodně velkou předností GIS, je příprava mapových výstupů, protože je možné velkou část legendy automaticky generovat a pokud je něco ve výkresu změněno, legenda se automaticky změní také. Tuto možnost prostředí CAD prakticky nenabízí, je nutné vše připravit ručně.
Závěrem lze říci, že prostředí GIS nabízí samo o sobě velké množství nástrojů, které umožní usnadnit a urychlit práci při tvorbě grafické části ÚP. Na druhou stranu, pokud jsou v prostředí CAD pořízeny nebo doprogramovány různé nadstavby, může být jejich využití srovnatelné.