Srovnávací analýza tvorby územních plánů v prostředí GIS a CAD

Z provedeného dotazníkového šetření mezi zpracovateli územních plánů vyplývá, že většina územních plánů je zpracovávána v prostředí CAD (skoro 50%), ale je nutné dodat, že zbylé čtvrtiny tvoří územní plány zpracovávané v prostředí GIS a v obou prostředích. Z těchto výsledků je tedy možné usuzovat, že prostředí GIS nabývá na důležitosti při zpracování územních plánů.
Co se týče zastoupení jednotlivých programů, pak šetření potvrdilo, že nejpoužívanějším programem z prostředí CAD je program MicroStation (56%), a to ve verzi 8. Druhým nejpoužívanějším programem je pak program AutoCAD Map. V prostředí GIS se pak potvrdilo dominantní postavení firmy ESRI se svým produktem ArcGIS (50%) a ArcView (21%).
Zajímavým zjištěním bylo, že zpracovatelé územních plánů dostávají ve většině případů všechna potřebná data od pořizovatele územního plánu. Avšak ne jistě lichotivým zjištěním byl fakt, že většina respondentů má méně než 50% potřebných dat z dat ÚAP (přes 30%). Na druhou stranu je nutné dodat, že 20% respondentů má data z ÚAP mezi 71 a 80%.
U výsledků týkajících se formátů jak podkladových, tak výstupních dat, nedošlo k nijak výraznému překvapení. Jako formát podkladových dat převažoval formát společnosti Bentley, tedy *.dgn (přes 80%) následován formáty společnosti ESRI, tedy *.shp, geodatabase (skoro 80%). U formátu odevzdávaných dat územního plánu se pořadí prohodilo – nejvíce dat je odevzdáváno ve formátu firmy ESRI (přes 60%) následováno formátem firmy Bentley (přes 50%). Jako formát hotových územních plánů jasně „vyhrál“ formát *.pdf.
Většina zpracovatelů používá při tvorbě územních plánů vlastní metodiku nebo metodiku doporučenou krajem. U této otázky byla v dotazníku ponechána možnost pro napsání názvu metodiky, kterou zpracovatelé používají. Nejčastěji se jednalo o metodiku MINIS v různých verzích, ale objevilo se také spoustu metodik bez uvedení názvu.
U odpovědí na otázky týkající se kartografické správnosti došlo k poměrně zajímavému paradoxu, kdy většina respondentů odpověděla, že se kartografickou správností zabývají, ale ve firmě nemají většinou nikoho s kartografickým vzděláním.
Jak se dalo očekávat, tvorbou územního plánu se v rámci jedné firmy zabývá pět a více lidí, technickou částí územního plánu pak většinou dva lidé nebo jeden člověk. Lidé zabývající se tvorbou územních plánů mají většinou vzdělání jako stavební inženýr, urbanista nebo architekt. Překvapivým zjištěním bylo, že přes 20% tvoří lidé se vzděláním geoinformatika.
Nejzajímavější částí výsledků dotazníkového šetření byla část zabývající se porovnáváním jednotlivých úkonů v prostředí GIS a CAD. Asi nejpřekvapivější byla odpověď na otázku týkající se tvorby mapové kompozice, kdy většina zpracovatelů uvedla, že lépe se jim tvoří mapová kompozice v prostředí CAD. Výsledky na otázky týkající se editace atributové a geometrické části dat byly potvrzením očekávání, kdy většina respondentů odpověděla, že atributy se jim lépe editují v prostředí GIS a geometrie v prostředí CAD. Celkově porovnání „vyhrálo“ prostředí CAD, i když ve většině případů se jednalo o velmi těsná vítězství.
Z osobních konzultací se zpracovateli územních plánů vyplynulo, že je velmi obtížné hodnotit časovou náročnost technické tvorby územního plánu v dílčích krocích. Proto bylo vybráno šest hlavních skupin kroků, které byly časově ohodnoceny – zpracování a příprava dat, změna barev, popis, příprava výkresů, export výkresů a tisk výkresů. Tyto obsáhlejší kroky již byli zpracovatelé schopni časově ohodnotit. Z analýzy výsledků vyplývá, že rozdíly mezi systémy GIS a CAD jsou celkem odlišné, ale rozdíly mezi jednotlivými systémy GIS se zase tolik neliší. Celkově vychází z porovnání lépe systémy GIS, ale jelikož nebyl počet konzultací rozsáhlý, nelze to říci s vysokou určitostí.
Při porovnání vlastní tvorby územního plánu městyse Náměšť na Hané s časovými výsledky zpracovatelů vychází, že v některých krocích jsou si výsledky velmi podobné, v některých jsou naprosto odlišné. Podobné si jsou například časy týkající se zpracování a přípravy dat, rozdílná je například doba tvorby popisků.
U srovnání vlastní tvorby územního plánu v prostředí GIS a CAD se ukazuje, že doba zpracování a přípravy dat, tvorby vhodných barev a tisku výkresů se shoduje. Menší rozdíly jsou u přípravy výkresů a jejich exportu, kdy tyto kroky trvaly v prostředí CAD o něco déle než v prostředí GIS. Největší rozdíl je však u tvorby popisků, kdy realizace tohoto kroku v prostředí CAD zahrnuje mnohem více času než v prostředí GIS.
Z vlastního provedení výkresů územního plánu bylo vytipováno několik vizualizačních problémů, které se při jejich tvorbě vyskytly. Každý problém se týká obou prostředí a v každém z nich je určitým způsobem vyřešen. Jedná se o problémy odsunutí, znakového klíče, popisků, definic barev a legendy.