Závěr

Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit prostorově založený model a následné vizualizace potenciálního výskytu sršně asijské (Vespa velutina) v České republice. Modelování potenciálních lokalit výskytu v ČR bylo provedeno na základě současných přístupů a dat o výskytu v Evropě. Modelování bylo založeno na environmentálních charakteristikách a stanovištních podmínkách. Těmito podmínkami byly klimatické charakteristiky a typ krajinného pokryvu, v nichž se sršním asijským nejvíce daří. Porovnávány byly podmínky v současném (1991–2020) a budoucím (2041–2060) klimatickém normálu.

Rešerše byla věnována sršni asijské Vespa velutina, jejím charakteristikám, způsobu života a nastíněním problému rozšiřování sršně asijské v Evropě. Jsou uvedeny důvody, proč je sršeň asijská v Evropě výrazným problémem a jak se jí mohou lidé bránit. Bylo porovnáno několik výzkumů, které se věnovaly distribuci sršně asijské v Evropě a na základě těchto výzkumů byly stanoveny základní bioklimatické a stanovištní charakteristiky, které nejvíce vysvětlují a podporují její výskyt. Na základě těchto informací byly analyzovány dostupné datové sady potřebné pro modelování. V rámci rešerše byly také popsány vybrané modelovací přístupy pro modelování distribuce druhů a na základě této rešerše byl vybrán výsledný modelovací algoritmus Maxent, jenž byl použit v rámci aplikace Wallace postavené na jazyku R.

Nejprve byla stažena ze dvou nálezových databází nálezová data výskytu sršně asijské v Evropě, byla očištěna a zpracována tak, aby byla použitelná v procesu modelování. Na rozsahu těchto dat bylo stanoveno zájmové území pro trénování modelu, které pokrývá 11 zemí Evropy včetně České republiky. Následně byly pomocí programů RStudio a ClimateEU pro celé zájmové území vygenerovány klimatické charakteristiky (teploty vzduchu, srážky) pro roční, sezónní a měsíční období. K těmto klimatickým datům byla přidána data krajinného pokryvu a digitální model reliéfu. Z rastrových dat bylo v programech ArcGIS Pro a RStudio zpracováno celkem 19 predikčních proměnných. Proměnné byly statisticky zpracovány a vybrány ty, které mají největší vliv na vhodnost habitatu pro sršeň asijskou.

Veškerá další práce probíhala v aplikaci Wallace, která pracuje s algoritmem Maxent a slouží pro modelování distribuce druhů. V rámci modelování v aplikaci Wallace bylo postupně řešeno: (1) nahrání environmentálních a nálezových dat, (2) jejich zpracování, (3) výběr vhodného, sršněmi doposud neobývaného environmentálního pozadí pro porovnání podmínek v místech výskytu sršní a jejich pseudo-absence, (4) sestavení modelu a jeho evaluace a (5) přenesení modelu do nové oblasti a časového období a následná vizualizace výsledků. Výsledný model je vyexportován do dvou formátů, které je možné pomocí programu RStudio, resp. aplikace Wallace otevřít, modifikovat (např. doplnit data výskytu) a spustit výpočet nad novými daty.

Z výsledných vygenerovaných dat míry vhodnosti byly v programu ArcGIS Pro vytvořeny mapy. Ty byly následně programy desktop publishing (Adobe Illustrator a Adobe InDesign) graficky upraveny, obohaceny o informace o sršních a zpracovány do formy brožury, která je spolu s informačním letákem hlavními vizualizačními materiály vzniklými v této práci a popisuje problematiku šíření sršní na území ČR laické veřejnosti. Výsledné vizualizace byly v širším geografickém kontextu okomentovány. Tato práce dokázala, že sršeň asijská v České republice momentálně nemá vhodné podmínky pro šíření, a tedy výrazný strach z tohoto invazivního druhu není na místě. To se ovšem může v budoucnu změnit, a tak obezřetnost je na místě. Vše nyní záleží na vývoji klimatu v následujících letech a schopnosti sršní asijských adaptovat se na nové podmínky.