ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo aplikovat přístupy k modelování vodní retence lesa v povodí Dřevnice. Tento cíl je po teoretickém popsání přístupů ve třetí kapitole naplněn v kapitolách 4 až 7. Pro možnost simulací byly zvolena tři návrhové srážky. Jedna odpovídala malému dešti: 4 mm, druhá silnějšímu dešti: 15 mm a pro třetí srážku byla navržena extrémní srážka 50 mm, která se objevuje jen zřídkakdy.

Jako základní přístup byla zvolena standardní metoda CN křivek pro své celosvětové rozšíření. Byl aplikován taktéž přístup zpřesnění metodiky pomocí aktuální hodnoty počátečních ztrát

Druhým aplikovaným přístupem byla metodika VÚMOP. Princip této alternativní metodiky spočíval v odlišném určení hydrologických skupin půd, které mají na výsledný odtok velký vliv. Metodika VÚMOP byla aplikována ve dvou variantách: 1) z datové vrstvy hlavních půdních jednotek byly určeny nové kategorie HSP, 2) nové HSP byly stanoveny na základě datové vrstvy infiltračních schopností půd, jejímž autorem je VÚMOP.

Třetí přístup byl založen na metodice ÚHÚL. Ten modifikuje přístup k lesním porostům a jejich CN určuje na základě většího počtu dat (věk lesa, složení druhů stromů, lesní typ půdy). Pro tuto metodiku byla k dispozici již hotová data (CN) určena samotným ÚHÚL. Vedle těchto originálních dat byl proveden vlastní výpočet podle metodiky ÚHÚL.

Posledním aplikovaným přístupem bylo využití dálkového průzkumu Země. Ze satelitních snímků byly vypočteny tři indexy, které se používají k indikaci vlhkosti v půdě a vegetaci. Na základě těchto indexů byly lesy roztřízeny do tří kategorií podle aktuálních vláhových podmínek. Na základě daných vztahů byla suchým a vlhkým lesům pozměněna hodnota CN, která se také promítla do objemu přímého odtoku. Použitými indexy byly Normalized Difference Moisture Index, Wetness index a Normalized Multi-band Drought Index.

Dalším cílem bylo výsledky aplikovaných přístupů vzájemně porovnat. Tento cíl byl naplněn v kapitole 8. Ta výsledky porovnává z hlediska výstupů, tj. objem přímého odtoku z povodí. Výsledné hodnoty jsou položeny vedle sebe do grafu pro každou návrhovou srážku zvlášť. Srovnávané hodnoty se jeví oproti autorovu očekávání velmi podobné. Obzvlášť jedná-li se o středně velké povodí (435 km2), by se dalo očekávat, že i malá úprava vstupních dat povede k velkým rozdílům na výstupech.

Tabulka 8.2 naplňuje další cíl a porovnává metodiky z ostatních hledisek. Těmi jsou: dostupnost dat, měřítko, režim aktualizace a náročnost procesu pro možné rozšíření metodik. Každý zvolený způsob má své výhody a nevýhody, jejichž subjektivní závažnost se odvíjí podle sledovaného cíle nebo zadání.

Z hlediska propracovanosti metodik bylo usouzeno, že nejpřesnější hodnoty vykazují metody VÚMOP a ÚHÚL, které modifikují přístup standardní metodiky pro zemědělské plochy a pro lesní porosty.

Výsledky práce najdou uplatnění ve zmíněných ústavech VÚMOP a ÚHÚL díky porovnání. Dalším uplatněním výstupů mohou být navazující výzkumy na indexy z DPZ. Je žádoucí, aby bylo na výstupy navázáno podrobným vyhodnocením rozdílnosti výsledků a pokračovat výzkumy, jejichž cíl by mělo být porovnání s reálně naměřenými daty v terénu.