Metody

Při tvorbě bakalářské práce, byly uplatněny následující metody:

Metoda sběru informací a dat

Tématem bakalářské práce je odborné téma mající přesah do oblasti hydrologie a částečně i lesnictví, což nejsou nové vědní disciplíny a disponují proto již ustálenými termíny. K porozumění používaných pojmů ve srovnávaných metodikách bylo čerpáno zejména z diplomových pracích vyhledaných přes systém Thesis (thesis.cz), případně internetových slovníků. Při tvorbě vlastního přístupu s využitím DPZ byla literatura omezena na zahraniční, která byla vyhledávána převážně prostřednictví serveru ResearchGate (researchgate.net). Z nastudování metodik vyplynula potřeba informací o území, které vstupují do procesu. Na základě přehledu o dostupných vrstvách a ze zkušenosti vedoucího práce byla volně poskytovaná data vyhledána. Zbytek dat, která nejsou volně ke stažení byl poskytnut vedoucím práce pro účely vypracování bakalářské práce.

Metody GIS

Množství geoinformatických metod bylo využito při zpracování a úpravách originálních dat do podoby, která byla data použitelná pro metodiky. I samotný proces metodik je založen na GIS metodách. Proces zpracování vyžadoval přiřazování atributů záznamům na základě kombinace různých vlastností. Konkrétně byly v programu ArcGIS Pro byly hojně využívány nástroje Intersect, Spatial Join a Raster Calculator a další. Při aplikování GIS přístupů bylo čerpáno z dokumentace k programu ArcGIS Pro, Komunitního Esri fóra GeoNET a knihy Geografické informační systémy (Longley a kol., 2016). Jak tvrdí Pechanec (2006), metody GIS jsou pro provádění analýz v krajině velmi efektivní pro svou rychlost a přesnost. Oceňuje na nich především přínos při tvorbě nových datových vrstev a možnosti modelování variant.

Kartografické metody

Teoretické znalosti pro tvorbu mapových výstupů byly čerpány z knihy Metody tematické kartografie (Voženílek a kol., 2011). Nejčastější vyjadřovací metodou, která se v práci objevuje, je areálová metoda.

Použité programy

Veškeré geoinformatické analýzy probíhaly v prostředí ArcGIS Pro verze 2.2.4. a později 2.3. Vývojářem toho softwaru je kalifornská firma Esri Inc. Tento program dominuje v odvětví GIS analýz a udává nové trendy v oblasti geoinformatiky. Jeho zásadní nevýhodou je vysoká pořizovací cena, která má za důsledek jeho malé rozšíření v soukromém sektoru. V tomto programu byly také vytvořeny všechny mapové výstupy. Ke zpracování dat z družice Sentinel byl použit program SNAP ve verzi 6.0. Jedná se o zdarma šířený open source program vyvíjený Evropskou kosmickou agenturou – provozovatelem družic Sentinel, ze kterých pochází zpracovávaný DPZ snímek. SNAP umožnil zobrazit družicové snímky, mozaikování, převzorkování, kombinování pásem pro výpočet indexů i export do široce podporovaných formátů. Statistické analýzy, výpočty, tvorba grafů a tabulek probíhala v programu Excel. Text, schémata a výsledná grafická úprava vznikaly v programu Word. Oba programy pochází z balíčku Microsoft Office 365 ProPlus.

Zájmové území

Řešené území vyplývá ze samotného zadání bakalářské práce a je pro výsledky práce klíčové. Jako modelové území sloužilo povodí řeky Dřevnice (obrázek 2.3). Tento levostranný přítok Moravy pramení v Hostýnsko-vsetínské hornatině v katastru obce Držková ve výšce 567 m n. m. Protéká v jižním a západním směru Zlínským krajem a po 42 km ústí do řeky Moravy v Otrokovicích v nadmořské výšce 181 m n. m. Povodí řeky zaujímá rozlohu 435 km2. Z hlediska využití povrchu se skládá převážně z lesů (48 %), polí (23 %), luk (15 %), obytných ploch (11 %) a industriálních ploch (1 %) (OSM, 2017). Z větších přítoků do Dřevnice ústí Trnávka, Lutoninka a ve městě Zlín do Dřevnice vtéká Fryštácký potok. Významným vodním dílem vybudovaným na toku řeky je vodní nádrž Slušovice nad stejnojmenným městem. Vodní dílo bylo vystavěno v 70. letech 20. století za účelem zásobování Zlínska pitnou vodou. Vodní nádrž se nachází v místě, kde řeka opouští hornatý zalesněný terén Hostýnských vrchů a vtéká do širokých údolí. Její další důležitou funkcí je tak protipovodňová ochrana. V roce 1989 byla navíc na vodní dílo naistalována turbína vyrábějící elektrickou energii. Druhá vodní nádrž spadající do povodí Dřevnice se nachází na Fryštáckém potoce pod městem Fryšták. Dle hlásného profilu ve městě Zlín, do kterého spadá 72 % rozlohy celého povodí, činí v tomto místě průměrný roční průtok 2,06 m3s-1.

Polovinu své trasy teče řeka na jih úzkými lesnatými údolími. Po výtoku z nádrže a města Slušovice, teče řeka širokým údolím mezi poli. Jakmile dospěje k úpatí Vizovické vrchoviny, kde je od východu napájena Lutoninkou, vytvořila si řeka cestu na západ, Zlínskou brázdou, po celou dobu zástavbou krajského města Zlín, až do Otrokovic ke svému vyústění do Moravy.