VÝSLEDKY

Výsledky této práce spočívají ve srovnání aplikovaných přístupů. Srovnání je zaprvé realizováno pomocí tabulky 8.1 rozvedené do přehledných grafů srovnávajících objemy přímých odtoků pro všechny vypočtené varianty (grafy 8.1, 8.2 a 8.3). Druhý způsob srovnání je pomocí tabulky 8.2, jejímž cílem je porovnat i nekvantifikovatelné charakteristiky použitých přístupů.

table8.1

graph8.1

graph8.2

Pro srážku 4 mm (Graf 8.1) je přímý odtok z povodí velice podobný (lišící se o desítky m3) pro všechny přístupy kromě zpřesnění hodnoty aktuálních počátečních ztrát. Ty ukazují hodnotu přímého odtoku menší asi o tři tisíce metrů krychlových.

Pro 15 mm navrženou srážku (Graf 8.2) je variabilita výsledků vyšší. Nejvíce odteče podle předpovědi standardní metodiky zpřesněné indexem Normalized Multi-band Drought Index. Ten předpovídá přímý odtok asi o 10 tisíc m3 vyšší než většina ostatních modelů. Nejmenší přímý odtok modelují opět přístupy založené na zpřesnění aktuální hodnoty počátečních ztrát.

Podle předpokladu, největší absolutní rozdíly nastávají při extrémní situaci 50 mm srážky (Graf 8.3). Odtok vypočítaný podle zpřesnění standardní metodiky NMDI dosahuje o více než jeden milion m3 více než předpovídá většina ostatních přístupů. Velkou hodnotu oproti většině předpovídá přístup založený na odvození nových HSP z mapy ISP. Zbylé dva indexy z DPZ také předpovídají vyšší hodnoty než většina zbylých modelů. Na rozdíl od nižších návrhových srážek nepredikují nejmenší hodnoty přístupy se zpřesněnou aktuální hodnotou počátečních ztrát, u kterých objem odtoku dosáhl většinové úrovně. Za nejnižší předpověď by mohl být považován výpočet podle metodiky ÚHÚL, ale rozdíl není nijak dramatický.

graph8.3

table8.2

Nelze objektivně určit, která hlediska jsou důležitější než ostatní. Některé veřejné instituce mohou mít například zvýhodněný přístup k placeným datům, pro některé aplikace nemusí hrát roli rozlišení, zatímco pro jiné je tím nejdůležitějším. Stojí za upozornění, že hledisko náročnosti postupu odpovídá také časové náročnosti. Ač tedy může být pro satelitní snímky spatřována výhoda jejich rychlému režimu aktualizace, bez alespoň poloautomatického zpracování tuto výhodu zastiňuje časově velmi náročný postup.

Budeme-li předpokládat, že modifikace ÚHÚL a VÚMOP dosahují přesnějších výsledků pro svou propracovanost a vývoj v podmínkách odpovídajících skutečnému stavu krajiny České republiky, pak nejpřesnějších výsledků dosahují jejich modifikace. Modifikace VÚMOP je velmi snadno aplikovatelná, zatímco postup ÚHÚL je o něco složitější. Úplně nejpřesnějších výsledků by pak měla dosahovat aplikace obou těchto modifikací.