Modelování nahodilé těžby dřeva

Nelineární regrese v problematice modelování nahodilé těžby dřeva

Závěr

Úkolem bakalářské práce bylo zpracování poskytnutých dat, zaměřených na desetileté sledovaní porostních skupin v zájmové oblasti nejvýchodnějšího cípu České republiky. Cílem byl výpočet predikce kumulativní nahodilé těžby do roku 2025. Práce byla rozšířena o rozdělení jednotlivých porostních skupin obsažených v datech na skupiny, které se vyznačují vzájemnou podobností.

První část bakalářské práce se zabývala popisem pojmu nahodilá těžba, činitelé ji vyvolávající a sepsáním krátké rešerše na již využité matematicko-statistických metody pro modelování nahodilých jevů v lesnictví.

Následující část byla zaměřena na základní informace o zájmové oblasti a datech s podrobným popsáním jednotlivých proměnných. Součástí byl popis základní statistiky aplikované na datech, pro zjištění charakteristiky dat z hlediska střední hodnoty, rozptýlenosti, četnosti a vzájemných vztahů mezi proměnnými.

Praktickou částí byl výpočet predikce nahodilé těžby, se kterou souvisí přiblížení použitých metod, zejména pak logistické regrese, na jejímž základě byla provedena modelace pravděpodobnosti zvýšení nahodilé těžby v jednotlivých letech do roku 2025. Tento výpočet se zaměřuje na vztah mezi nezávisle proměnnou roky a závisle proměnnou udávající hodnotu kumulativní nahodilé těžby omezenou intervalem 0,1. Použita byla shluková analýza k rozdělení jednotlivých porostních skupin na 5 shluků, které se vyznačují vzájemnou podobností dle vlastností stanoviště, porostu, poškození a nahodilé těžby.

Prostřednictvím výpočtu predikce nahodilé těžby bylo zjištěno, že většina porostních skupin dosáhne v roce 2025 hranici 100% nahodilé těžby, tedy úplnému vykácení lesního porostu. Mnohé z porostních skupin tuto hranici dosáhnou ještě před rokem 2025 a některé dokonce nabývají této hranice ještě v letech, ze kterých se predikce počítala.

Na základě shlukové analýzy byly jednotlivé porostní skupiny rozděleny na pět shluků, podle podobnosti vlastností čtyř oblastí – stanoviště, porostu, poškození a nahodilé těžby. Zpětným provedením základní statistiky pro každý shluk dané oblasti bylo zjištěno, jak jsou jednotlivé shluky charakteristické. Následně bylo studováno, zda bylo rozdělení porostních skupin na shluky stejné nebo odlišné v rámci čtyř oblastí.

Výsledky predikce nahodilé těžby a rozdělení porostních skupin dle vlastností stanoviště, porostu, poškození a NT mohou sloužit, jako podklady pro lesní hospodářství v dané oblasti, k zajištění takových opatření, aby bylo zamezeno predikovanému zvýšení nahodilé těžby, které by znamenalo velkou ztrátu lesního porostu. Výsledky vzájemné charakteristiky porostních skupin dle rozdělení na shluky mohou být užitečné pro vytipování oblastí náchylnějšími k NT z hlediska jejich vlastností stanoviště, porostu a poškození.

© Renáta SLEZÁKOVÁ - 2014 -