VÝSLEDKY
Bakalářská práce Vliv denního a nočního režimu na percepci map je zaměřena na eye-tracking testování a vyhodnocení vlivu režimů na vnímání map jejich čtenářů. Na základě definovaných cílů práce byl stanoven postup vedoucím k dosažení výsledků.
ÚVODNÍ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ
Dotazníkové šetření (kapitola 3.2) bylo realizováno po studiu rešerše v teoretické části práce. Dotazník byl vytvořený v prostředí Vyplnto.cz a byl určený pouze pro uživatele navigací. Celkově bylo sesbíráno 230 odpovědí, které byly následně vyhodnoceny. Otázky v dotazníku se týkaly uživatelské preference jak barevného provedení, tak celkového nastavení při používání navigací. Více jak 10 % respondentů odpovědělo, že přepínaní denního a nočního režimu nemají nastavené automaticky, ale přepínají si je manuálně. Z toho důvodu byl zrealizován experiment, který zkoumal dopady při používání jednotlivých režimů za různých světelných podmínek. Další poznatky získané online dotazníkem byly dále využité pro tvorbu eye-tracking experimentu.
VYHODOCENÍ EYE-TRACKING TESTOVÁNÍ
Pro účel bakalářské práce byl sestrojený eye-tracking experiment, kterého se zúčastnilo celkem 43 respondentů. Účastníci experimentu byli kategorizováni podle průměrného počtu strávených hodin týdně za volantem a podle používání navigací na skupiny, které mezi sebou byly porovnávány. Eye-tracking experiment byl rozdělený na dvě části zkoumající odlišnou problematiku.
První část experimentu byla zaměřena především na práci s navigací a orientaci v ní, kdy se respondent navigoval podle navigace ve hře Euro Truck Simulator. Režimy navigace i světelné podmínky byly upravovány podle potřeb experimentu tak, aby každému respondentovi byly puštěné všechny testovací verze. Aby některá z testovaných verzí nebyla znevýhodněna především efektem učení, byly jednotlivé kombinace pouštěny na základě randomizace. Některé záznamy respondentů byly označeny jako nevyhovující vzorky a při vybraných analýzách první části experimentu byly vyřazené. Na základě vyhodnocení průměrného času stráveného v oblasti navigace při jízdách s denním režimem bylo zjištěno, že respondenti strávili podstatně méně času v jízdě simulované v noci oproti jízdě simulované ve dne. I přes výše zmíněný fakt byla u respondentů při jízdě v noci s denním režimem navigace zaznamenána značná dezorientace, která se vyznačovala například přejetím odbočky či odbočením na dříve. Tato dezorientace byla zaznamenána celkem u 5 respondentů. V případě této kombinace byly od respondentů zaznamenány komentáře o příliš výrazné navigaci a oslňování. V porovnání s verzí jízdy ve dne s denním režimem navigace nedošlo ani u jednoho respondenta k šumu mezi navigací a efektivním zpracováním informace o dalším průběhu cesty. Pro noční režim navigace byl zjištěný u většiny respondentů menší průměrný čas strávený v oblasti navigace za jízdy v noci než za jízdy ve dne. Při jízdě ve dne s nočním režimem navigace byl zjištěný sice delší čas respondenta strávený v oblasti navigace, ale ani u jednoho respondenta nebyla zaznamenána dezorientace, Dezorientace v navigaci byla zaznamenána pouze u dvou respondentů při kombinaci jízdy v noci s nočním režimem navigace. Pro účely bakalářské práce byli mezi sebou porovnáváni aktivní a pasivní řidiči, kdy aktivní strávili průměrně kratší čas v AOI navigace. U respondentů používající navigaci v běžném životě byl zaznamenám v porovnání s respondenty, kteří navigaci nepoužívají, velký rozdíl týkající se času stráveného v navigaci pro zjištění informace o dalším průběhu trasy. U dvou z pěti respondentů používající navigace byla zaznamenána dezorientace při jízdě v noci s denním režimem navigace. V obou případech se jednalo o aktivního řidiče.
Druhá část experimentu byla zaměřena především na barevnou preferenci uživatelů. V této části bylo potvrzeno, že preference barevného provedení nemusí poskytovat prostředí, na základě kterého bude transfer informací z navigace k uživateli efektivní. Pro zkoumání barevné preference bylo pro denní i noční režim vytvořeno celkem 18 návrhů barevného provedení. Tyto jednotlivé stimuly byly dále doplněné o screenshoty dopravní informace tak, aby byla respondentovi nasimulována jízda autem. Tyto stimuly byly respondentovi zobrazeny na 600 ms. Respondent byl nejprve otestován na stimuly vytvořené pro denní režim, po té na stimuly pro noční režim. Respondenti následně zaznamenávali klikem myši další průběh cesty a preferenci barevného provedení. V této části se hodnotila převážně jistota odpovědi respondenta a správnost odpovědí týkající se dalšího průběhu trasy, na základě které byla vypočítána procentuální úspěšnost u každého ze stimulů. Pro odpovědi týkajících se barevného provedení byly vytvořeny boxploty značící spokojenost respondenta s barvou zvýrazněné trasy a s kontrastem. Z hlediska barevného provedení denního režimu bylo zjištěno, že respondenti preferují podkladovou mapu ve velmi tlumených barvách. Oproti tomu velkou procentuální úspěšnost měly ty stimuly, kde barva zvýrazněné trasy byla barevnou dominantou navigačního prostředí. V případech jiných prvků, které měly výraznější barvu než samotná zvýrazněná trasa i přes fakt, že plošně tento prvek nebyl větší, byl zaznamenán spíše matoucí dopad na respondenta. Mezi stimuly testující barevné provedení byly zařazené i návrhy pro denní i noční režim, které byly respondentům spuštěny s použitím stejného screenshotu dopravní situace, kdy byly nasimulovány světelné podmínky pro den. Odpovědi na tyto stimuly pak byly porovnávány mezi sebou, kdy větší procentuální úspěšnost byla zjištěná v kombinaci jízdy ve dne s denním režimem navigace. Mezi úkoly s jiným konceptem byl přidán i takový, který zkoumal pozornost respondenta za jízdy v noci s použitím navigace s denním režimem. Pozornost respondentů byla testována na křižovatce, kde svítila zelená barva. S probliknutím navigačního okna na semaforu byla barva změněna na červenou. Vzhledem k použití nevhodného režimu při jízdě v noci měl tento režim oslňující dopad na respondenty, kde celkem 11 respondentů ze 43 odpovědělo, že se dopravní situace nijak nezměnila. Celkem 10 těchto odpovědí byla zaznamenáno od pasivních řidičů.
Provedená případová studie byla popsána co nejpodrobněji, aby bylo možné v případě zájmu v budoucnu testování rozšířit nebo opakovat a získané výsledky dále analyzovat.
Text práce ke staženíPoster práce ke stažení
