Použité metody

Studium literatury

Prvním dílčím krokem při tvorbě práce byla rešerše odborné literatury. Pro teoretickou část byly stěžejní odborné kartografické práce Webová kartografie (Nétek, 2020), Metody tematické kartografie: Vizualizace prostorových jevů (Voženílek, Kaňok a kol., 2011), Tematická kartografie (Kaňok, 1999) či Tvorba map (Miklín, Dušek, Krtička, Kaláb, 2018). Nezanedbatelným zdrojem byly také diplomové a akademické práce. Některé z takových prací nebyly přímo citovány, přesto přispěly řešení cílů této práce, a proto jsou uvedeny v kapitole zdroje. Příkladem může být Kartografické metody pro vizualizaci časových změn prostorových dat (Brašnová, 2012). Pro praktickou část byla nejdůležitější práce Introduction to Web Mapping (Dorman, 2021).

Metody vizualizace

Mapy byly vizualizovány na základě výsledků teoretické části, přesněji bylo využito nejpoužívanějších kartografických metod pro torbu map migrace. Jsou to metody liniová a kartogramová. Tyto tematické mapy byly vytvářeny v různých dostupných řešeních (viz kapitola 4.5), přičemž během samotné tvorby docházelo k analýze těchto řešení.

Použitá data

Tato bakalářská práce si nekladla za cíl vytvořit sadu map, které by vizualizovali přesná data o migraci, naopak cílem byly mapy demonstrující současné možnosti pro tvorbu takových map. Z tohoto důvodu byly vybrány datové sady z ČSÚ o počtu přistěhovalých a vystěhovalých v krajích a okresech za léta 2001 až 2019 a o mezikrajském stěhování mezi léty 2005 až 2017. Data byla zpracována a připravena programu MS Excel. Následující krok byl proveden v programu ArcGIS Pro, kde byla data implementována do vrstev polygonů států světa a krajů a okresů České republiky. Na základě dat byly vytvořeny také liniové vrstvy. Ve stejném programu byly všechny vytvořené vrstvy transformovány do formátu GeoJSON, který vyžadovala většina testovaných programů.

Použité programy

Pro splnění cílů práce nebylo potřeba pracovat pouze s desktopovými programy, ale i online aplikacemi, které budou v této sekci také zmíněny. Všechna data byla na textové úrovni zpracována v programu MS Excel do tabulek tak, aby mohla být následně přidána k prostorovým datům v ArcGIS Pro. Po připravení dat těmito programy byla největší část práce prováděna v textovém editoru Sublime Text 3, ve kterém byly vytvořeny webové stránky, mapy Leafletového řešení a částečně i mapy MapBox řešení. Mezi použité online aplikace patří ArcGIS Online, XYZ Studio od Here maps a Flowmap.Blue.

HTML

HTML (HyperText Markup Language) je značkovací jazyk, kterým se vytváří obsah webových stránek. Hypertextová část umožňuje propojit texty a další stránky na základě odkazů. Markup přesně definuje formátování textu, zobrazování obrázků a všech dalších multimédií pomocí značek (tagů). Jazyk vyvinul v roce 1990 pan Tim Berners-Lee a v prvních verzích nepodporovaly grafický režim zobrazení (stránky vypadaly jako textové soubory). V tomto směru došlo k převratu ke konci roku 1997, kdy byla vydána 4. verze jazyka, ve kterém došlo oddělení obsahu od vzhledu (Kučera, 2014). Ještě před vydáním této verze bylo mezi lety 1994 – 1996 navrženo několik jazyků pro úpravu stylů na webu, z nichž byl doporučen jazyk CSS (viz kap. 3.4.2). HTML soubor vypadá jako obyčejný textový soubor, který webový prohlížeč dekóduje do grafického výstupu se kterým obyčejně setkáváme „na internetu“. Nejnovější verzí jazyka je HTML5.

CSS

Zkratka pro anglický název Cascading Style Sheets, do češtiny překládaný jako kaskádové styly. CSS je tedy jazyk pro definování stylu a vzhledu webových stránek (Dorman, 2021). Pod tím si můžeme představit například barvu a velikost písma, jeho font, zarovnání atp., nejde však jen o pouhé formátování textu. V tomto jazyce lze na sebe vrstvit definice stylu, ale vždy bude platit jen ta poslední. Samotný princip jazyka je takový, že přiřazuje pravidla vzhledu k jednotlivým prvkům v HTML souboru. Laicky řečeno, v CSS se nastaví vzhled nadpisů h2 a ten se přiřadí ke všem nadpisům h2 v HTML souboru. Jazyk navrhl v roce 1994 pan Håkon Wium Lie, což o 2 roky později reflektovalo W3C, které tento jazyk doporučilo (Bos, Wium Lie 1996).

JavaScript

Dle definice je JavaScript multiplatformní, objektově orientovaný skriptovací jazyk. Mimo to lze také označit jako vysokoúrovňový, dynamický, beztypový a interpretovaný (McFarlin, 2016). Zároveň je to jediný programovací jazyk, který lze spustit ve webovém prohlížeči a používá jej ± 95 % webových stránek (Dorman, 2021). Byl vytvořen v roce 1995 autorem Brendanem Eichem, v roce 1997 jej standardizovala ECMA a o rok později i ISO.
Scripty tohoto jazyka se starají především o automatickou dynamičnost webových stránek. Proto většina stránek na kterých se nachází dynamicky aktualizovaný obsah, interaktivní funkce včetně interaktivních map, animovaná 2D a 3D grafika, video přehrávače a podobné funkce, používají právě JavaScripty. Na rozdíl od jiných interpretovaných jazyků se spouští na straně klienta, avšak existují i implementace pro použití jazyka na straně serveru. Další výhodou tohoto jazyka je jeho jednoduchá čitelnost. Svou funkčností doplňuje třílístek standardních webových technologií – HTML a CSS.

GeoJSON

GeoJSON je jazykově nezávislý formát pro kódování a výměnu geografických datových struktur (Nétek, 2018). Není překvapením že tento formát vychází ze základu JSON (JavaScriptový zápis objektů), používaného pro výměnu dat. Před ním se pro výměnu dat používal složitý formát XML (Hassman, 2008). Oba formáty používají pro zápis jazyk JavaScript, jediný rozdíl mezi těmito formáty je pouze prostorová složka dat a tagy s nimi spojené. GeoJSON je díky svému jazyku plně kompatibilní s webovými technologiemi (HTML, CSS). Navíc díky jeho oblibě existuje mnoho platforem a JavaScriptových knihoven, jako např. Leaflet, Turf.js či CARTO.