Snaha přizpůsobit přírodní prostředí k obrazu svému provází lidstvo po celou dobu jeho existence. Nicméně úměrně k těmto zásahům narůstají i reakce přírody na ně. Jednou z nich jsou také svahové pohyby z nichž mnohé jsou přímo či zprostředkovaně způsobeny právě lidskou činností. Ale i tam, kde vznikly působením jiných činitelů mnohdy nepříznivě zasahují do antropogenní krajiny, kde způsobují značné ekonomické škody. Jejich velikost je přitom v přímé závislosti na technické vyspělosti zasažené civilizace. Nicméně technický pokrok nám, vedle jiných vymožeností, poskytuje čím dál tím lepší prostředky k jejich vizualizaci.

Vizualizace svahových pochodů sice nezabrání jejich vzniku, nicméně nám poskytne řadu podmětů sloužících k jejich lepšímu znázornění, pochopení vzniku, prostorového rozložení či vlivu na bezprostřední okolí. Znázornění ve 3D nám navíc dovolí například zobrazovat jejich povrch z více pozorovacích stanovišť, určovat viditelnost z vybraného místa, vytvářet realistické perspektivní pohledy či přímo modelovat povrch. Dostáváme, tak do rukou další nástroj, který nám umožní omezit nebezpečí z nich plynoucí.

Tato diplomová práce nám v rámci zadaného území ukazuje možnosti vizualizace svahových. Ty jsou zde prezentovány  2D mapou a v prostředí 3D.

Vizualizace ve 2D

Jednou z nejběžněji používaných vizualizací ve 2D prostředí je klasická mapa. Nejinak je tomu v této diplomové práci. Zhotovená mapa Svahové deformace na ZM10: 25-33-05 dle legendy ČGS je přiložena jako příloha 3 (tatáž mapa ovšem využívající navrženou legendu je připojena jako příloha 4 - viz sekce mapy) a zachycuje nám působení a prostorové rozložení daných pochodů ve studovaném území. Ty jsou zde zobrazeny pomocí výše navržené legendy. Jako podklad byl použit vystínovaný reliéf, dodávající mapě dokonalejší prostorový vjem. Ta byla dále ještě doplněna o další podkladové vrstvy (landuse, obce, lesy,…). Vytvořená mapa nám poskytuje přehledný, informativní pohled na dané pochody. Stává se rovněž ukázkou toho, jak lze tuto problematiku znázornit v prostředí GIS.

Zatímco hlavní vizualizované téma (svahové deformace) je vyjádřeno pomocí znaků a barev definovaných v použité legendě a jejich vzezření tedy zůstává neměnné, znázornění podkladových dat už není vázáno touto legendou a jejich vhodná vizualizace velmi přispívá k výsledné kvalitě výstupů. Je nutné si uvědomit, že více než 90 % zájmového území je prosto hlavní tématiky a vizualizace podkladových dat má tedy velký vliv na konečnou prezentaci výsledků.

Podkladová data můžeme rozdělit do dvou skupin. Na bodové, liniové a polygonové vektorové data. Ty vyjadřujeme pomocí 2D znaků obsažených v jednotlivých paletách symbolů. Můžeme je ale také znázornit 3D modely (budovy, stromy,…). Druhou skupinu tvoří rastrové struktury (ortofoto, gridové vrstvy) a také polygonové vrstvy (v jistých případech i liniová vrstva vrstevnic, jejíž znázornění se však dá vyřešit zmenšením použitého intervalu vrstevnic) jež pokrývají celé nebo většinu území (landuse, geologie). Při jejich překrytu tak dochází k neviditelnosti překrývané vrstvy. Řešením je zde využití průsvitnosti, která umožní vhodně kombinovat tyto typy dat. I toto řešení má však jisté omezení. Překrytím více takto zobrazených vrstev dochází ke značnému zhuštění znázorněných znaků a barev čímž je výsledná mapa velmi nepřehledná. Osvědčila se mi kombinace pouze dvou takových vrstev jako je třeba kombinace stínovaného reliéfu a landuse (průsvitnost 50 %). Přidání další vrstev už není vhodným řešením.

Další možnou tématickou vrstvou je ortofoto. Jeho použití je velmi efektivní a představuje nejlepší možnost jak co nejrealističtěji znázornit území. Při jeho aplikaci můžeme využít tří výše uvedených možností. Ortofoto je využito jako samostatná podkladová vrstva. Ortofoto překrývá stínovaný reliéf. Zde je nutné, že vlivem nutného použití průsvitnosti dochází ke snížení kontrastu a jasu. Třetí možností je překrytí ortofota další (částečně průsvitnou) vrstvou (např. geologie).

Jak již bylo několikrát zmíněno při vizualizaci je často využit stínovaný reliéf. Ten vnáší do jinak 2D map třetí rozměr. Při jeho použití však dochází k tomu, že barvy nacházejí se na zastíněné ploše reliéfu jsou vyjádřena tmavšími odstíny.

Jinou možností je vizualizace podkladu obarvením výškopisu. Můžeme zde použít buď intervalové stupnice nebo stupnice využívající plynule přecházejících barev viditelné části spektra. Také je možnost zvolit ze stupnice více barev nebo využít odstínů barvy jediné. Můžeme využít i připojení vrstevnic.

Vizualizace ve 3D

Další možností jak prezentovat tyto pochody je využití třetího rozměru, tj. vizualizace ve 3D (i když už využití některých výše uvedených technik nám poskytuje 3D vjem). To však bylo ještě nedávno technicky velmi obtížně řešitelné. Teprve rozvoj počítačového HW a SW v posledních desetiletích nám poskytl řadu nástrojů k její realizaci. Zobrazení ve 3D nám dodá řadu dalších možných pohledů na danou tématiku. Umožní nám například lépe poznat prostorové vztahy mezi krajinnými prvky či vidět jejich vzájemnou interakci nebo také poskytne pouze poutavý pohled na danou oblast. Toto jsou také jedny z hlavních důvodů proč byly dané procesy vizualizovány ve 3D.

Vizualizace ve 3D je vlastně tvorbou 3D modelu stávajícího stavu území. Při jeho tvorbě můžeme využít více různých forem vizualizace. Možností vizualizace podkladových dat jsem se zabýval v předchozím textu. Tyto způsoby jsou platné i ve 3D. Zatímco však v předchozích případech se jednalo o přidání prostorového vjemu do map zde již můžeme hovořit o skutečné 3D vizualizaci. Rovněž zde můžeme využít více možností ve 2D obtížněji (či vůbec) aplikovatelných. Jedná se například o vyjádření jednotlivých prvků pomocí 3D modelů či přidání oblohy nad zobrazený reliéf (viz níže uvedený obrázek)