Aktu�ln� �as: 0:10:44 Dnes je P�tek 18. 7. 2025 a sv�tek m� Drahom�ra Str�nka spu�t�na v: 0:10:44
Vizualizace DMR       Vizualizace svahov�ch deformac�       Vizualizace eroze      Interaktivn� mapa
�vod

C�l pr�ce

Metodika

Zhodnocen�

Literatura


Mapy

VIZUALIZACE SVAHOV�CH DEFORMAC�

Snaha p�izp�sobit p��rodn� prost�ed� k obrazu sv�mu prov�z� lidstvo po celou dobu jeho existence. Nicm�n� �m�rn� k t�mto z�sah�m nar�staj� i reakce p��rody na n�. Jednou z nich jsou tak� svahov� pohyby z nich� mnoh� jsou p��mo �i zprost�edkovan� zp�sobeny pr�v� lidskou �innost�. Ale i tam, kde vznikly p�soben�m jin�ch �initel� mnohdy nep��zniv� zasahuj� do antropogenn� krajiny, kde zp�sobuj� zna�n� ekonomick� �kody. Jejich velikost je p�itom v p��m� z�vislosti na technick� vysp�losti zasa�en� civilizace. Nicm�n� technick� pokrok n�m, vedle jin�ch vymo�enost�, poskytuje ��m d�l t�m lep�� prost�edky k jejich vizualizaci.

Vizualizace svahov�ch pochod� sice nezabr�n� jejich vzniku, nicm�n� n�m poskytne �adu podm�t� slou��c�ch k jejich lep��mu zn�zorn�n�, pochopen� vzniku, prostorov�ho rozlo�en� �i vlivu na bezprost�edn� okol�. Zn�zorn�n� ve 3D n�m nav�c dovol� nap��klad zobrazovat jejich povrch z v�ce pozorovac�ch stanovi��, ur�ovat viditelnost z vybran�ho m�sta, vytv��et realistick� perspektivn� pohledy �i p��mo modelovat povrch. Dost�v�me, tak do rukou dal�� n�stroj, kter� n�m umo�n� omezit nebezpe�� z nich plynouc�.

Tato diplomov� pr�ce n�m v r�mci zadan�ho �zem� ukazuje mo�nosti vizualizace svahov�ch. Ty jsou zde prezentov�ny� 2D mapou a v prost�ed� 3D.

Vizualizace ve 2D

Jednou z nejb�n�ji pou��van�ch vizualizac� ve 2D prost�ed� je klasick� mapa. Nejinak je tomu v t�to diplomov� pr�ci. Zhotoven� mapa Svahov� deformace na ZM10: 25-33-05 dle legendy �GS je p�ilo�ena jako p��loha 3 (tat� mapa ov�em vyu��vaj�c� navr�enou legendu je p�ipojena jako p��loha 4 - viz sekce mapy) a zachycuje n�m p�soben� a prostorov� rozlo�en� dan�ch pochod� ve studovan�m �zem�. Ty jsou zde zobrazeny pomoc� v��e navr�en� legendy. Jako podklad byl pou�it vyst�novan� reli�f, dod�vaj�c� map� dokonalej�� prostorov� vjem. Ta byla d�le je�t� dopln�na o dal�� podkladov� vrstvy (landuse, obce, lesy,�). Vytvo�en� mapa n�m poskytuje p�ehledn�, informativn� pohled na dan� pochody. St�v� se rovn� uk�zkou toho, jak lze tuto problematiku zn�zornit v prost�ed� GIS.

Zat�mco hlavn� vizualizovan� t�ma (svahov� deformace) je vyj�d�eno pomoc� znak� a barev definovan�ch v pou�it� legend� a jejich vzez�en� tedy z�st�v� nem�nn�, zn�zorn�n� podkladov�ch dat u� nen� v�z�no touto legendou a jejich vhodn� vizualizace velmi p�isp�v� k v�sledn� kvalit� v�stup�. Je nutn� si uv�domit, �e v�ce ne� 90 % z�jmov�ho �zem� je prosto hlavn� t�matiky a vizualizace podkladov�ch dat m� tedy velk� vliv na kone�nou prezentaci v�sledk�.

Podkladov� data m��eme rozd�lit do dvou skupin. Na bodov�, liniov� a polygonov� vektorov� data. Ty vyjad�ujeme pomoc� 2D znak� obsa�en�ch v jednotliv�ch palet�ch symbol�. M��eme je ale tak� zn�zornit 3D modely (budovy, stromy,�). Druhou skupinu tvo�� rastrov� struktury (ortofoto, gridov� vrstvy) a tak� polygonov� vrstvy (v jist�ch p��padech i liniov� vrstva vrstevnic, jej� zn�zorn�n� se v�ak d� vy�e�it zmen�en�m pou�it�ho intervalu vrstevnic) je� pokr�vaj� cel� nebo v�t�inu �zem� (landuse, geologie). P�i jejich p�ekrytu tak doch�z� k neviditelnosti p�ekr�van� vrstvy. �e�en�m je zde vyu�it� pr�svitnosti, kter� umo�n� vhodn� kombinovat tyto typy dat. I toto �e�en� m� v�ak jist� omezen�. P�ekryt�m v�ce takto zobrazen�ch vrstev doch�z� ke zna�n�mu zhu�t�n� zn�zorn�n�ch znak� a barev ��m� je v�sledn� mapa velmi nep�ehledn�. Osv�d�ila se mi kombinace pouze dvou takov�ch vrstev jako je t�eba kombinace st�novan�ho reli�fu a landuse (pr�svitnost 50 %). P�id�n� dal�� vrstev u� nen� vhodn�m �e�en�m.

Dal�� mo�nou t�matickou vrstvou je ortofoto. Jeho pou�it� je velmi efektivn� a p�edstavuje nejlep�� mo�nost jak co nejrealisti�t�ji zn�zornit �zem�. P�i jeho aplikaci m��eme vyu��t t�� v��e uveden�ch mo�nost�. Ortofoto je vyu�ito jako samostatn� podkladov� vrstva. Ortofoto p�ekr�v� st�novan� reli�f. Zde je nutn�, �e vlivem nutn�ho pou�it� pr�svitnosti doch�z� ke sn�en� kontrastu a jasu. T�et� mo�nost� je p�ekryt� ortofota dal�� (��ste�n� pr�svitnou) vrstvou (nap�. geologie).

Jak ji� bylo n�kolikr�t zm�n�no p�i vizualizaci je �asto vyu�it st�novan� reli�f. Ten vn�� do jinak 2D map t�et� rozm�r. P�i jeho pou�it� v�ak doch�z� k tomu, �e barvy nach�zej� se na zast�n�n� plo�e reli�fu jsou vyj�d�ena tmav��mi odst�ny.

Jinou mo�nost� je vizualizace podkladu obarven�m v��kopisu. M��eme zde pou��t bu� intervalov� stupnice nebo stupnice vyu��vaj�c� plynule p�ech�zej�c�ch barev viditeln� ��sti spektra. Tak� je mo�nost zvolit ze stupnice v�ce barev nebo vyu��t odst�n� barvy jedin�. M��eme vyu��t i p�ipojen� vrstevnic.

Vizualizace ve 3D

Dal�� mo�nost� jak prezentovat tyto pochody je vyu�it� t�et�ho rozm�ru, tj. vizualizace ve 3D (i kdy� u� vyu�it� n�kter�ch v��e uveden�ch technik n�m poskytuje 3D vjem). To v�ak bylo je�t� ned�vno technicky velmi obt�n� �e�iteln�. Teprve rozvoj po��ta�ov�ho HW a SW v posledn�ch desetilet�ch n�m poskytl �adu n�stroj� k jej� realizaci. Zobrazen� ve 3D n�m dod� �adu dal��ch mo�n�ch pohled� na danou t�matiku. Umo�n� n�m nap��klad l�pe poznat prostorov� vztahy mezi krajinn�mi prvky �i vid�t jejich vz�jemnou interakci nebo tak� poskytne pouze poutav� pohled na danou oblast. Toto jsou tak� jedny z hlavn�ch d�vod� pro� byly dan� procesy vizualizov�ny ve 3D.

Vizualizace ve 3D je vlastn� tvorbou 3D modelu st�vaj�c�ho stavu �zem�. P�i jeho tvorb� m��eme vyu��t v�ce r�zn�ch forem vizualizace. Mo�nost� vizualizace podkladov�ch dat jsem se zab�val v p�edchoz�m textu. Tyto zp�soby jsou platn� i ve 3D. Zat�mco v�ak v p�edchoz�ch p��padech se jednalo o p�id�n� prostorov�ho vjemu do map zde ji� m��eme hovo�it o skute�n� 3D vizualizaci. Rovn� zde m��eme vyu��t v�ce mo�nost� ve 2D obt�n�ji (�i v�bec) aplikovateln�ch. Jedn� se nap��klad o vyj�d�en� jednotliv�ch prvk� pomoc� 3D model� �i p�id�n� oblohy nad zobrazen� reli�f (viz n�e uveden� obr�zek)

� Miloslav �mol�k 2007