V rámci novodobého šíření bobra evropského bylo uskutečněno mnoho mapování a postupně i monitoringu populace. (VOREL et al., rukopis) Jelikož je pobyt bobra na lokalitě doprovázen značným množstvím pobytových stop – okusy, pachové značky, stopy, obydlí a projevy stavební aktivity, tak je nepřehlédnutelné jakékoliv nové rozšíření. Dle Šafáře (rukopis) bylo pro grafické vyjádření stávajících poznatků o recentním rozšíření bobra v ČR použito standardní mapovací sítě KFME (o velikosti „kvadrátů“ zhruba 11x12 km), přičemž obdobně jako v práci ANDĚRY&HANZALA (1996) in Šafář 200? je uvažováno za 100 % pokrytí 628 mapovacích kvadrátů.
Prvotními upravovanými daty byly údaje o výskytu bobra na území povodí řek Moravy a Odry z publikace „Novodobé šíření bobra evropského“ od Šafáře (200?), které byly založeny na postupném mapování pobytových stop bez přímé lokalizace pomocí GPS. Dle dostupných podkladových dat byly souřadnice těchto výskytů odečteny z mapy 1: 50 000 nebo 1:100 000. Přesnější lokalizace v rámci kvadrátu byla uplatněna pro lepší vizualizaci šíření bobra evropského ze zdrojových oblastí podél řek. Toto bylo uplatněno dle dostupných dat do roku 2002. Do této doby byly možnosti GPS využívány jenom při lokalizaci stop v zájmovém území, které bylo zpracováváno převážně pro diplomové práce. V dnešní době je metoda GPS nedílnou součástí monitoringu pobytových stop.
Byla vytvořena bodová a liniová vrstva, která v atributech zahrnuje číslo mapovacího čtverce, datum či rok hlášení, katastr, poznámku, atd.
V rámci diplomové práce byly převedeny do digitální podoby kvadráty v časových rozmezích 5 let (do roku 1990, 1991-1995, 1996-1999, 2000-2005). Do vrstvy byly k číslu kvadrátu doplněny údaje o délce říční sítě, převážné ekologické charakteristice (losos/kapr), počtu migračních bariér a kategorie dat CORINE Land Cover 2000 dle zastoupení ploch (jak absolutní, tak relativní).
Další zajímavou analýzou bylo porovnání výskytu s pokryvem země (CORINE land cover 2000). Nejvíce je zastoupena orná půda (50 %) a dále lesy bez bližšího určení (30%). V textu jsou popsány rozdíly v rámci různých období.
Konfrontace s délkou říční sítě (kolik km vodního toku se vyskytuje ve čtverci), která byla získána z Vodohospodářského ústavu, nám vytvořila rozmezí hodnost od 30 km/čtverec po 90 km/čtverec. Data jsou posouzena v rámci období i dle druhu výskytu.
Otázka vlivu ekologických charakteristik na výskyt bobra ve čtvercích je posuzován v samostatné kapitole. Je zde popsán princip evropské směrnice 78/659/EEC, která posuzuje lososové a kaprové vody, ve kterých je základní poměr 41,4 : 58,6. Je posuzován i poměr dle výskytu.
Migrační bariéry pro bobra evropského se dělí na přirozené a umělé. V zájmovém území se nevyskytuje žádná bariéra, která by zamezila dalšímu šíření jedinců. V rámci celé ČR je jako bariéra považováno zdymadlo Střekov, které je v práci blíže popsáno. Přínosem je přidání atributu o počtu jezu do tabulky kvadrátu.
Pro podrobnější analýzu šíření byla použita data od Mgr. Františka Johna,
který je pořídil při monitoringu pro svoji diplomovou a disertační práci. Data
se týkají období 1993-1997. Pro tuto analýzu bylo využito vyjádření
geografického jevu pomocí GRIDu o velikosti
Poslední část práce zhodnocuje možnosti modelování vývoje šíření bobra evropského ze zdrojových míst. Základním softwarem pro modelování se v prostudovaných publikací stal GIS GRASS, který je volně dostupný a jeho vývoj je spíše akademický. V celku je základem pro modelování potřeba důkladný terénní průzkum lokalit, které byly pomocí GIS vytypované jako zdrojové či tranzitní.
Pro úpravu dat byl použit software ArcView GIS v 3.1. s použitím extenzí: geoprocessing, X-tools, Image Analysis, Spatial Analyst atd.. V rámci práce bylo vytvořeno 13 mapových příloh, CD-ROM se vstupními a výstupními daty ve formátu .shp, .pdf, .xls atd. Dále je možné na stránkách katedry geoinformatiky UP v Olomouci shlédnout internetovou prezentaci popisující tuto práci.
| ÚVOD | CÍL | METODY |
ANALÝZY |
DISKUSE | SUMMARY |