migrační bariéry

Migrační bariéry jsou definovány nepropustností krajiny, která je u bobra evropského primárně definována jednak průchodností vodních toků tak i sítí vodních cest propojujících vodní plochy. Na nich se ovšem vyskytují přirozené (vodopády) nebo umělé (přehrady, jezy) překážky. Průchodnost těchto překážek může být omezená, v některých případech jsou prostupné jen jednosměrně (po proudu), některé z nich mohou být zcela neprůchodné.

Reálně je tedy negativním faktorem pouze vznik nebo existence umělých, člověkem vystavených bariér. Lze sem zařadit přehrady s vysokou, zejména zděnou či betonovou hrází (např. Vltavská kaskáda, Pastvinská přehrada), kde se předpokládá výrazně ztížená oboustranná průchodnost. Dále jsou problematické vysoké jezy v zastavěných oblastech (např. Střekov).

podrobnější analýzy

Dle modelového přístupu studie Johnston a Najman 1990 byla v programu ArcView GIS v 3.1. za pomocí extenze Spatial analyst vytvořena analýza výskytu s porovnáním s využitím území CLC 2000.

Pro tuto analýzu bylo zájmové území omezeno na oblast Litovelského Pomoraví. Vrstvy o výskytech bobra evropského v oblasti Litovelského Pomoraví byly poskytnuty Mgr. Františkem Johnem, který se výskytem bobra v této lokalitě zabývá od počátku reintrodukce na tomto území v roce 1991.

Liniová a bodová data výskytu bobra v letech 1993 – 1997 byla opatřena bufferem 50 m. Toto bylo určeno za místo výskytu. Poté byly vrstvy převedeny pomocí Spatial Analyst na GRID o velikost 50 m. Týká se to podkladové vrstvy CLC 2000 a dat o výskytu v daných letech.

 Funkce MapCalculator umožňuje vynásobení GRIDu. Toto bylo využito a data o výskytu byla obohacena o kategorii CLC 2000. Poté byla využita funkce Table frequency. Frekvenční tabulky pro každý rok obsahují hodnoty o počtu pixelů v každém roce.

Počty pixelu v kategoriích

možnosti modelování

V rámci práce byly prostudovány články, které pojednávaly o modelování šíření bobra v Evropě nebo plánování reintrodukce či analýzu již dostupných dat.

Hlavními podkladovými daty pro modelování jsou data výskytu, přehledová data a podrobná data o studovaném území.  Nejdůležitější částí modelů je detailní průzkum území (terénní průzkum). Statistická data o porodnosti, úmrtnosti a migračním chování jsou vyčteny z literatury.

Ve všech studiích je podobný scénář modelu. Nejprve je potřeba získat data, kde se bobr v daném území vyskytuje. Dále informace o okolním prostředí – složení potravy, geomorfologické a hydrologické poměry atd.

Studované území se převede na GRID o určité velikosti. Dle kombinace limitních faktorů se určí pixely: přirozené prostředí, migrační prostředí a místa, kam bobr nevstoupí. Základním GIS softwarem používaným v těchto modelech je GIS GRASS, který je nekomerčně vyvíjen a je volně dostupný. Pomocí modulu Population dynamics a nastavení potřebných parametrů se dá získat model šíření populace bobra evropského v přírodě.