Studovaná literatura se týkala odborné tématiky (literatura o softwaru, modely), odborná literatura o bobru evropském, Management plánu péče o bobra evropského v České republice a diplomové práce týkající se tématu reintrodukce bobra evropského na území ČR. Dále, v anglickém jazyce, modely o šíření bobra evropského ve Skotsku a Nizozemí
Nejucelenějším zdrojem dat o výskytu bobra evropského je publikace s názvem „Novodobé rozšíření bobra evropského (Castor fiber L., 1758) v České republice“ od Jiřího Šafáře, který je vedoucím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Olomouc. Jako podklad pro tento přehled byly publikované (např. Anděra M. a Hanzal V. „Atlas rozšíření savců v České republice - předběžná verze. II. Šelmy (Carnivora)“ z roku 1996) i nepublikované údaje. Dle Šafář (200?) se za nepublikované údaje považují písemná či ústní sdělení přímých pozorovatelů nebo zprostředkované informace (s uvedením zdroje) a vlastní data autorů z databáze vytvořené při středisku AOPK ČR v Olomouci a dále z databází zoologického oddělení Národního muzea v Praze (M. Anděra), Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně (J. Červený) a Ing. Aleše Vorla. Roky uvedené u písemných a ústních sdělení značí rok získání údajů autorem, proto nelze vyloučit určité zkreslení.
Lokality
výskytu jsou pro větší přehlednost vztaženy k
mapovacím kvadrátům.
Pro grafické vyjádření
stávajících poznatků o recentním
rozšíření bobra
v České republice bylo použito standardní
mapovací sítě KFME (o velikosti
„kvadrátů“ zhruba 11 x
Přehled lokalit novodobého výskytu je řazen pro rychlejší orientaci podle
mapovacích „čtverců“. V rámci jednotlivých „čtverců“ pak podle toků a
katastrů (pokud to bylo možné podle zdroje identifikovat). Pokud lokalita
neleží na žádném toku (např. Kvasická pískovna) je vztažena pod nejbližší tok.
Výjimkou z uvedeného členění je do jisté míry povodí Dyje východně od
Pálavy. Pokud je nález v přehledu datován s přesností na měsíce, tak jsou
značeny římskými číslicemi I.-XII. (leden až prosinec).
Pro podrobnější analýzu šíření byla použita data od Mgr. Františka Johna, který je pořídil při monitoringu pro svoji diplomovou a disertační práci. Data se týkají období 1993-1997.
Pomocí nástrojů GIS byly tvořeny analýzy vyplývající z cíle práce.
Z katedry geoinformatiky na UP v Olomouci byla pro potřeby lokalizace výskytu poskytnuta data od firmy T-Mapy o kraji Olomouckém a Moravskoslezském. Dále data vytvořená Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem v Dobrušce DMU 200 (Digitální model území 200). Pro potřeby podkladu k mapovým výstupům byla využita data od firmy ArcData ArcČR 500. K analýzám kvadrátů byla zapotřebí data CORINE Land Cover 2000, která poskytla také katedra.
Přes webové služby byla stáhnuta data z Vodohospodářského úřadu T.G.M, konkrétně z oddělení Hydroekologického informačního systému, která se týkala říčního systému povodí řek Moravy a Odry.
Pro úpravu dat byl použit software ArcView GIS 3.1. s použitím extenzí: Geoprocessing, X-tools, Image Analysis, Spatial Analyst atd., které jsou k dispozici na katedře geoinformatiky nebo volně dostupné na Internetu. Upravená podkladová data jsou uložena na CD-ROM.
| ÚVOD | CÍL | ANALÝZY | DISKUSE | ZÁVĚR | SUMMARY |