GIS analýza novodobého šíření bobra evropského v ČR

DISKUSE

Celá práce se zabývá novodobým výskytem bobra evropského v České republice. Za tento výskyt se považuje migrace, přechodný a trvalý výskyt. Nejucelenějším souborem dat v analogové podobě je dílo Šafář 200?,  které shrnuje veškerá publikovaná a zprostředkovaná hlášení. U těch zprostředkovaných je problém s věrohodností informace. Ale tyto situace jsou většinou v období do počátku 90. let  a vzhledem k tomu, že v těchto letech byl výskyt spíše náhodný a na našem území se trvalé kolonie vyskytovaly převážné  na soutoku Moravy a Dyje, lze toto tolerovat.

Dále je konflikt při určování výskytu – migrace. Většinu čtverců s tímto hodnocením může mít „nasvědomí“ pouze jeden jedinec, který migruje např. kolem většího města (př. kolem Brna). Tento fakt může být chápán jako sporný a někteří proto mohou analýzy v rozsahu čtverce chápat jako za zbytečné. Ale metoda na určování výskytu dle kvadrátové sítě je ta nejrychlejší a   nepřehlednější.

Pro podrobnější analýzu je zapotřebí již dat přesně zaměřených a zdokumentovaných. Tato data byla do dnešní doby omezena pouze na místa, která byla v zájmu vědecké nebo akademické práce. Tohoto bylo využito v další části práce.  Zájmové území bylo omezeno na CHKO Litovelské Pomoraví, kde v roce 1992 započala reintrodukce bobra evropského zpět na  naše území. Území bylo analyzováno pomocí GRID a byla využita extenze Spatial Analyst. Pro další práci již bude získání dat jednodušší, protože v letošním roce proběhlo celostátní monitoring tohoto druhu. Data jsou pořizována ve formě bodů lokalizovaných pomocí GPS, které reprezentují nejbližší okolí. Popisné informace jsou: druh stromů, počet, stopy výskytu atd.

Většina práce se zabývá analyzováním výskytu bobra evropského v závislosti na geografických veličinách - dle délky řek, land cover a ekologických charakteristik řek. Výsledky jsou popsány pomocí tabulek, grafů a map v textu a přílohách.

Další potenciál v návaznosti na tuto práci je využití kapitoly modelování a aplikování tohoto modelu na naše území. K tomuto je zapotřebí odborné znalosti v oblasti biologie, protože jako základní podklad většiny modelů je podrobné zkoumání lokalit z hlediska botaniky. Dále se pracuje se statistickými daty o porodnosti a úmrtnosti bobra evropského. Pro modelování populační hustoty je vyvinuta v programu GIS GRASS nadstavba population modelling.

Nejucelenějším dílem o „působení“ bobra evropského v ČR je „Program péče o populaci bobra evropského v ČR“. V minulosti byl základním cílem úspěšný rozvoj populace na našem území. Ale po úspěšném vypuštění jedinců v letech 1991, 1992, 1996 a 2004 se populace rozvinula na celý tok řeky Moravy až po Šumpersko, a tak je teď problém spíše s vytvořením hranice mezi působením bobra a člověka. Je důležité se zaměřit na osvětu a kompenzaci škod, aby nedošlo k negativní reakci veřejnosti. Proto je potřeba GIS metod k analyzování šíření, možné vizualizaci a pomoci při plnění programu péče bobra evropského v ČR.