Diplomová práce řeší návrh expertního systému, který by dokázal ocenit krajinu z různých pohledů. Poměrně velké množství definic krajiny dokládá nejen její velmi složitou podstatu, ale i řadu pohledů na ni, ovlivněných především specializací jednotlivých autorů. Vedle laického přístupu lze i v rámci odborného pojetí rozlišit mnoho dílčích pohledů. Jinak vnímá krajinu architekt, jinak přírodovědec či historik, ekonom a zemědělec, umělec nebo politik (Sklenička, 2002). Podle krajinně-ekologického pojetí charakterizujeme krajinu jako systémem přírodních, respektive přírodních a člověkem podmíněných elementů, jejichž vztahy mohou být harmonické či nevyvážené. Předmětem studia v tomto pojetí bývá struktura, funkce a dynamika krajiny. (Lipský, 1999 in Sklenička, 2002).
Lidé jsou ovlivňováni krajinou, ve které žijí, a stejně tak na ni působí svými zásahy se snahou o co největší hospodářské využití. Antropogenní činnost má převážně nepříznivé dopady na přírodu, což vede ke změně vzhledu, struktury a funkce krajiny. Dokážeme stanovit hranici, kam až můžeme zajít, aby byla krajina schopna autoregulace? Nabízí se zde možnosti hodnocení stavu krajiny z různých hledisek a hledání eventuální nápravy, tak abychom v ní mohli žít nejen my, ale i naší potomci.
Nabízí se využití nástrojů na podporu rozhodování, které nám umožňují simulovaný pohled na krajinu v současném stavu i po uskutečnění námi navrženého opatření ke zlepšení. Vyhneme se tak negativním zásahům, které jsou často v krajině nezměnitelné, či jen těžce napravitelné v dlouhodobém časovém horizontu za vynaložení velkých finančních prostředků.
© Petra ROZSÍVALOVÁ | Diplomová práce | Vedoucí práce: RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. | Katedra Geoinformatiky UP Olomouc | 2009