Hlavním cílem této práce bylo provedení kartografické syntézy složené z typizace a regionalizace. Tento cíl byl splněn vytvořením syntetických nářečních map typologie a regionalizace.

Výběr témat

Prvním výsledkem této práce byl výběr témat z ČJA, která byla určena k samotné kartografické syntéze. Po konzultaci s dialektologem byla zvolena tři hlavní kritéria výběru. Prvním byl optimální počet témat, jehož požadavek byl určit takové množství, které by svým počtem neovlivnilo kvalitu výsledků, či naopak nezpůsobovalo zbytečně náročné zpracování bez výrazné přidané hodnoty. Po konzultaci s vedoucím práce byl stanoven minimální počet 10 témat, maximální 20 témat. Druhým kritériem byl rozsah map zobrazujících jednotlivá témata. S ohledem na rozsah se v ČJA nacházejí mapy zobrazující celé území ČR až po mapy částí našeho státu. Takové mapy byly pro účely této práce shledány jako nevyhovující, proto bylo vybíráno pouze z map celého území ČR. Posledním kritériem byla dialektologická příbuznost témat. Důvodem je fakt, že pokud by do syntézy vstupovala nahodilá témata, její výsledek by neměl žádný užitek při hledání nových poznatků, zejména pro samotné dialektology. Toto kritérium bylo konzultováno s p. Ireinovou. Po konzultacích a aplikaci kritérií byly vybrány mapy znázorňující jev krácení, konkrétně 16 map, které plně vyhovovali zadaným kritériím i požadavkům dialektologů.

Grafický návrh provedení znaků

Po provedeném georeferencování a vektorizaci vybraných témat byl vytvořen nový grafický návrh, který byl zhotoven na základě kartografických a grafických postupů a pravidel. Návrh byl vytvořen v prostředí ArcGIS Pro a uložen ve formátu STYLX. Na základě vytvořeného návrhu byl následně sestaven soubor 16 analytických nářečních map.

Typologie a regionalizace

Dalšími výsledky práce jsou vytvořená typologie a regionalizace. Typizace proběhla na základě 12 analytických nářečních map, nad kterými byla provedena překryvná analýza. Po proběhnutí samotného procesu typizace musela být výsledná vrstva generalizována. Výsledkem bylo šest typů krácení vokálů vyskytujících se v zájmovém území (viz kap. 6.1). Poté byla sestavena typologická mapa na základě zjištěných výsledků. V následujícím kroku byla provedena regionalizace, která byla vytvořena na základě výsledků typizace. Tento proces byl proveden pomocí metody vizuálního hodnocení, díky kterému byla nejdříve určena jádra a následně i hranice unikátních regionů. Takto vzniklo 16 specifických regionů v rámci řešeného území

Typologická mapa

Mapa regionlizace

Statistické vyhodnocení

Po provedené kartografické syntéze byly výsledné vrstvy statisticky vyhodnoceny na základě několika hledisek. Prvním bylo zjištění podílu zastoupení jednotlivých typů a regionů v počtu obyvatel na řešeném území. Z výsledků je patrná převaha používání dlouhých vokálů nad krátkými, což může být potvrzením faktu redukce nářečí v ČR z důvodu vytlačování hovorovou češtinou. Druhým hlediskem bylo ujištění územního rozšíření typů krácení vokálů v rámci ČR. Vypočítané hodnoty opět vypovídají o převaze dlouhých vokálů. Třetím hlediskem bylo vypočtení územního rozšíření typů krácení vokálů podle oblastí nářečí českého jazyka, čímž proběhlo porovnání typologie s oblastmi nářečí českého jazyka, které jsou vytvořeny dialektologickými odborníky. Stejné výpočty byly provedeny také pro vytvořenou regionalizaci. Při výpočtu podílů obyvatel v rámci jednotlivých regionů byla opět zjištěna převaha obyvatel v rámci regionů s delším typem krácení. Výrazně zastoupen je však také jihomoravsko-slovácký region s krátkým typem krácení vokálů. Při výpočtu podílu územního rozšíření regionů byla zjištěna menší převaha regionů s dlouhými vokály, významně zastoupený je však opět jihomoravsko-slovácký region. Při hodnocení územního rozšíření regionů krácení vokálů v rámci oblastí nářečí českého jazyka výsledek odpovídá rozložení delších vokálů v Čechách a kratších na Moravě a ve Slezsku. Vypočtené hodnoty statistického hodnocení mohou být užitečné zejména dialektologům, kteří mohou pozorovat strukturu jednotlivých nářečních oblastí a podoblastí, dále také kvantifikovat nářečí v otázce rozšíření mezi obyvateli ČR.

Sestavení atlasu

Posledním výsledkem v rámci této práce bylo vytvoření atlasu s názvem „Atlas nářečí českého jazyka: krácení vokálů.“ Ten je koncipován do dvou oddílů, v prvním je pozornost soustředěna na vizualizaci analytických nářečních map, cílem druhého oddílu je představení výsledků kartografické syntézy složené z typizace a regionalizace, a to prostřednictvím map typologie a regionalizace. Celkově atlas obsahuje 34 map rozložených na 52 stranách. Jeho přínosem je představení nového způsobu zobrazení dialektologických dat aplikací nově grafického návrhu provedení znaků. Každá mapa je doplněna nadstavbovými prvky sloužící buď ke zvýšení přehlednosti hlavní mapy, či představení statistického vyhodnocení pro danou mapu.